2 VSOL 188/2012-B-14
KSOL 16 INS 18833/2011 2 VSOL 188/2012-B-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Valová 297/26, 789 01 Zábřeh, o schválení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 22.2.2012, č.j. KSOL 16 INS 18833/2011-B-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e zr u š u j e a věc se vr a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci (dále též jen insolvenční soud či soud ) neschválil oddlužení dlužníka (výrok I.) a na jeho majetek prohlásil konkurz, který bude projednáván jako nepatrný (výrok II.). Na jeho odůvodnění uvedl, že usnesením z 8.12.2011 povolil oddlužení dlužníka, na schůzi věřitelů dne 7.2.2012 však ze sdělení dlužníka zjistil, že ten podstatnou část svého dluhu-300.000,-Kč použil na nákup osobního vozidla a jeho opravu a otci dal částku 200.000,-Kč na opravu jeho domu, peníze po otci nevymáhá, protože dům bude jednou jeho. Za zbytek úvěru odjel na dovolenou do Itálie, kde se mu líbilo. V řízení tak vyšlo najevo, že dlužník sleduje návrhem na povolení oddlužení nepoctivý záměr. V rozporu s účelem insolvenčního zákona je, aby si dlužník vzal úvěr, ze získaných prostředků koupil auto a dal ho opravit, část z dluhu dal otci s tím, že je investuje do jeho domu, který bude jednou dlužníka , a za zbytek dluhu odjel na zahraniční dovolenou. Přitom si od věřitele č. 2 Československá obchodní banka a.s. vzal na výše uvedené výdaje celkem 5 úvěrů a žádný z nich nesplácel, a proto je věřitel zesplatnil . Toto dlužníkovo jednání spolu s tím, jak s poskytnutými prostředky nakládal, a s tím, že následně se snažil být oddlužen, soud považuje za nemorální, kdy již nemůže jít jen o pouhou hrubou nedbalost . Proto podle § 405 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen IZ ), neschválil oddlužení a v souladu s § 405 odst. 2 IZ rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka, který bude projednáván jako nepatrný.

Proti usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že sice část prostředků z úvěru použil na nákup a opravu vozidla, které však používal k dopravě do zaměstnání, když jinou možnost neměl a o práci nechtěl přijít. Dům, v němž bydlí, potřeboval nezbytně rekonstrukci, proto vynaložené prostředky byly i na jeho bydlení. Majitelem nemovitosti je jeho otec, jinak by byl dům prodán v exekuci. Prostředky ve výši cca 10 tis. Kč spotřeboval na dovolenou, v té době pracoval a potřeboval odpočinek. Své závazky splácel do doby, než přišel o zaměstnání. Proto je podle něj nesprávný závěr soudu, že podaným návrhem na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr. V odvolacím řízení dlužník žádal, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o.s.ř.), zčásti doplnil dokazování a po té dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že dlužník podal insolvenční návrh, spojený s návrhem na povolení oddlužení, dne 17.10.2011. V návrhu označil pět svých vykonatelných nezajištěných závazků vůči třem věřitelům, které vyčíslil částkou 451.038,28 Kč. Poté, co jej soud vyzval ke sdělení o účelu použití prostředků z půjček , dlužník dne 10.11.2011 soudu sdělil, že tyto prostředky použil na uspokojení svých osobních potřeb, doplnil návrh o seznam zaměstnanců a doložil další příjem z vedlejší pracovní činnosti ve výši 1.850,-Kč čistého měsíčně. Po té soud usnesením ze dne 8.12.2011, č.j. KSOL 16 INS 18833/2011-A8 zjistil úpadek dlužníka, insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Romana Peška, povolil oddlužení a rozhodl dle § 136 odst. 2 IZ s tím, že přezkumné jednání a schůzi věřitelů nařídil na den 7.2.2012. Dne 30.1.2012 byla soudu doručena zpráva insolvenčního správce, podle níž dlužník bydlí v nájmu v domě svého otce a jeho nezbytné životní náklady činí cca 2.000,-Kč měsíčně (nájemné 1.500,-Kč, telefon 500,-Kč). Dlužníkův měsíční příjem činí 9.111,-Kč na mzdě u zaměstnavatele JIP-Papírny Větřní, a. s., závod Lukavice, a 1.800,-Kč na plnění z darovací smlouvy od dárkyně Miroslavy Kropáčkové. Dlužník je, s výjimkou 15 let starého vozidla zn. Lancia Kappa (pořizovací cena 30.000,-Kč), nemajetný. Ve stanovené lhůtě přihlásili své nezajištěné pohledávky 4 věřitelé, jejich výše činí 527.521,16 Kč. Dle předběžných propočtů správce je úpadek dlužníka řešitelný oddlužením plněním splátkového kalendáře a správce neshledal důvod pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Na přezkumném jednání byly zjištěny všechny přihlášené pohledávky. Následné schůze věřitelů se žádný z přihlášených věřitelů neúčastnil; příjem dlužníka z daru doložil správce originálem darovací smlouvy, uzavřené mezi dlužníkem a Miroslavou Kropáčkovou dne 30.1.2012. K dotazu soudu dlužník sdělil, že se dostal do finančních obtíží v důsledku nákupu auta za 33.000,-Kč, které opravil za 55.000,-Kč . Z prostředků úvěru ve výši 300.000,-Kč částku 200.000,-Kč použil na rekonstrukci domu, který patří otci a výhledově bude patřit dlužníkovi. Z těchto prostředků financoval také dovolenou v Itálii.

Dále z obsahu spisu (přihlášek pohledávek), ve vztahu ke čtyřem přihlášeným a zjištěným pohledávkám vyplývá: 1.Věřitel VZP ČR přihlásil pohledávku 222,-Kč na penále na opožděné platby pojistného za dobu od 10.5.2011 do 7.12.2011. 2. Věřitel Československá obchodní banka a.s. (dále též jen ČSOB a.s. ) přihlásila pět nezajištěných pohledávek, celkem ve výši 383.967,92 Kč. Z toho dvě pohledávky jsou z titulu z přečerpání postžirových účtů a tři pohledávky ze smluv o úvěru, a to: -pohledávka ve výši 80.198,58 Kč (jistina 55.037,11 Kč, úrok, úrok z prodlení a poplatky 25.161,47 Kč) ze smlouvy o úvěru č. 2992889R ze dne 20.11.2008 na částku 60.000,-Kč, první splátka ve výši 1.025,-Kč byla splatná dne 22.12.2008, úvěr byl dne 22.1.2010 zesplatněn; -pohledávka ve výši 37.092,24 Kč (jistina 27.752,08 Kč, úrok, úrok z prodlení 9340,16 Kč) ze smlouvy o úvěru č. 002872014R ze dne 21.8.2008 na částku 40.000,-Kč, první splátka ve výši 684,-Kč byla splatná dne 22.9.2008, úvěr byl dne 22.1.2010 zesplatněn; -pohledávka ve výši 248.985,08 Kč (jistina 176.102,17 Kč, úrok, úrok z prodlení a poplatky 72.882,91 Kč) ze smlouvy o úvěru č. 2851824R ze dne 25.7.2008 na částku 200.000,-Kč, první splátka ve výši 3.412,-Kč byla splatná dne 22.8.2008, úvěr byl dne 22.1.2010 zesplatněn. 3. Věřitel Český inkasní kapitál a.s. IČ 27646751 přihlásil pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 10019203 ze dne 29.2.2008 se sjednaným úvěrovým rámcem do 30.000,-Kč, kterou dlužník uzavřel s jeho předchůdcem COFIDIS s.r.o. IČ 27179907. Částka úvěru měla být splácena ve splátkách 1.499,-Kč měsíčně. Dlužník mimo jiné uhradil dne 7.8.2008 částku 25.000,-Kč, další splátky hradil (ve výších od 200,-Kč do 7.300,-Kč) nepravidelně v období od 15.10.2008 do 29.10.2010. 4. Věřitel SMP Net s.r.o., IČ 27768961, přihlásil pohledávku za neoprávněný odběr plynu za dobu od 25.6.2008 do 11.2.2010, částka 62.179,29 (škoda) se stala splatnou dne 3.3.2010.

Ohledně dlužníkových pracovních poměrů a jeho příjmů na mzdě z obsahu spisu plyne, že : -v době od 15.12.2005 do 28.2.2007 byl dlužník zaměstnán u zaměstnavatele Igor Klepáč, IČ 43980317; -v době od 12.3.2007 do 31.8.2009 byl dlužník zaměstnán u zaměstnavatele Olšanské papírny, a.s., IČ 12351 s průměrnou měsíční mzdou cca 12.809,-Kč; -ode dne 2.12.2009 do 2.5.2010 byl dlužník veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti; -v době od 3.5.2010 do 30.9.2010 byl dlužník zaměstnán u zaměstnavatele Slovácké strojírny akciová společnost, IČ 8702, pracovní poměr skončil uplynutím sjednané pracovní doby; -od 15.11.2010 byl dlužník zaměstnán u společnosti NATRUCK SERVICE s.r.o. IČ 25827421 s hodinovou mzdou 60,-Kč a příjmem z vedlejší pracovní činnosti 1.850,-Kč čistého měsíčně; -od října 2011 je dlužník zaměstnán u JIP-Papírny Větřní a.s., závod Lukavice, IČ 45022526, s průměrnou mzdou 9.111,-Kč měsíčně.

Odvolací soud doplnil dokazování výslechem dlužníka a z jeho výpovědi zjistil: -dlužník má střední odborné vzdělání, žije v rodinném domě se svým otcem a bratrem. Dům je v majetku rodiny již po tři generace. Otec dlužníka má 70 let, je v důchodu a jeho jediným příjmem je starobní důchod. Bratr dlužníka má příjem na mzdě cca 9.000,-Kč. -v roce 2008 dlužník čerpal úvěry od ČSOB a.s. na rekonstrukci rodinného domu, jehož vlastníkem je jeho otec. Jedná se o více než 100 let starý rodinný dům o dvou bytových jednotkách, dlužník užívá byt v přízemí, v němž za prostředky z úvěru rekonstruoval podlahy, stropy a koupelnu, rekonstrukce byly prováděny ve standardní kvalitě. V bytě v prvním podlaží, který užívá otec a bratr dlužníka, byly rekonstruovány podlahy, dále byla opravena střecha. Náklady na rekonstrukci činily cca 220.000,-Kč-230.000,-Kč. Otec dlužníka se částečně podílel na financování opravy střechy. -z úvěru od ČSOB a.s. dlužník zaplatil koupi a opravu ojetého vozidla, které si nechal dovézt ze zahraničí. Celkový objem nákladů byl cca 70.000,-Kč (asi 30.000,-Kč pořízení automobilu, zbytek náklady na opravu). Automobil dosud užívá. Vzdálenost z bydliště dlužníka do místa jeho nynějšího pracoviště v Lukavicích je cca 10 km, autobusové spojení je problematické, proto dlužník do práce dojíždí automobilem. -smlouvy o úvěru dlužník v roce 2008 uzavřel a úvěry čerpal zejména proto, aby vyřešil své bydlení. V roce 2008 pracoval ve společnosti Olšanské papírny a.s. v Lukavicích a ze svého příjmu byl schopen tyto úvěry splácet, do problémů se splácením se dostal až po té, kdy tuto práci ztratil. Dlužník si byl vědom skutečnosti, že na splátkách úvěrů bude splácet více jak polovinu své mzdy, částka cca 6.000,-Kč, která mu po úhradě splátek zbyla, postačovala na krytí jeho potřeb. Splátky úvěru strhávala banka z jeho účtu, na který mu zaměstnavatel zasílal celou mzdu. Revolvingový úvěr, který čerpal u společnosti COFIDIS s.r.o, se snažil splácet i s pomocí rodiny, zejména otce. Proto byl schopen v srpnu 2008 na tento úvěr hradit splátku 25.000,-Kč v srpnu roku 2008 a 7.300,-Kč v listopadu 2008. -dvoutýdenní poznávací zájezd do Itálie byl jeho prvním delším zahraničním pobytem v životě a jeho cenu 10.000,-Kč hradil z prostředků z úvěru. -pracovní poměr u firmy NATRUC SERVICE s.r.o. skončil po uplynutí sjednané doby, asi s týdenní prodlevou získal práci v papírenském závodu v Lukavicích, kde nyní pracuje.

Podle § 395 odst. 1, písm. a) IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr.

Podle § 405 odst. 1, 2 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 5, tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Odvolací soud po zhodnocení zjištěných skutečností nesouhlasí se skutkovými závěry soudu prvního stupně, že dlužník čerpal na rekonstrukci domu, koupi a opravu automobilu a dovolenou v Itálii pět úvěrů u věřitele Československá obchodní banka a.s. Z přihlášky pohledávek tohoto věřitele a výpovědi dlužníka vyplývá, že na tyto potřeby čerpal tři úvěry. Rovněž nelze uzavřít, že dlužník dal prostředky z úvěru svému otci a úvěry nesplácel. Dlužník více dvě třetiny úvěrových prostředků investoval do nemovitosti otce, která je v majetku rodiny již několik generací, v níž se dlužník narodil a po svůj život bydlel. Smyslem těchto investic bylo řešit vlastní bydlení. Úvěry také splácel do doby ztráty zaměstnání u společnosti Olšanské papírny a.s. v srpnu 2009. Tento skutkový závěr odvolací soud dovozuje nejen z účastnické výpovědi dlužníka, ale zejména z výše částek jistin úvěrů, které tento věřitel přihlásil do insolvenčního řízení, a ze skutečnosti, že všechny tři úvěrové smlouvy byly vypovězeny a závazky z nich zesplatněny až v lednu roku 2010.

Odvolací soud se neztotožňuje ani se závěrem insolvenčního soudu, podle kterého je jednání dlužníka vůči věřiteli Československá obchodní banka a.s., způsob nakládání s prostředky z úvěrů a následná snaha dlužníka řešit svůj úpadek oddlužením nemorální , kdy nejde jen o hrubou nedbalost .

Jak vyplývá z názoru Nejvyššího soudu, formulovaného v jeho usnesení č.j. KSOS 31 INS 12026/2010, 29 NSČR 32/2011-B-37, ze dne 28.3.2012, o způsob řešení svého úpadku oddlužením typově žádají i osoby, které si úpadkovou situaci přivodily do jisté míry lehkomyslným, marnotratným nebo obecně málo zodpovědným přístupem ke svým majetkovým záležitostem, ale v určité fázi života (zpravidla časově úzce propojené dobou zahájení insolvenčního řízení) se rozhodly tento přístup změnit a své ekonomické potíže řešit smysluplnou cestou v insolvenčním řízení. Je-li taková proměna opravdová, o čemž by se měl insolvenční soud přesvědčit v insolvenčním řízení ve vazbě na vše, co v něm vyšlo najevo ve fázích rozhodování o návrhu na povolení oddlužení a o schválení oddlužení, a k čemuž v době po povolení oddlužení slouží schůze věřitelů dle § 399 odst. 1 insolvenčního zákona se zdůrazněnou povinností (v § 399 odst. 2 insolvenčního zákona) dlužníkovy účasti a odpovědí na dotazy přítomných věřitelů i insolvenčního soudu, není důvod vylučovat dlužníka a priori z režimu oddlužení. Nalézt hranici, po jejímž překročení lze z událostí předcházejících zahájení insolvenčního řízení dovodit, že dlužník sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, může být v některých situacích obtížné, podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou (jelikož k úpadku vedoucí) správou svého majetku.

V přezkoumávané věci dlužník čerpané prostředky z úvěrů u ČSOB a.s. spotřeboval zejména na zajištění vlastního bydlení, což je společensky přijatelný účel. S pořízením a opravou pro dlužníka individuálně dovezeného ojetého automobilu zn. Lancia Kappa, který je řazen do tzv. vyšší střední třídy , byly spojeny vyšší náklady (finančně náročnější údržba) a potřeba dojíždění do zaměstnání mohla být řešena i méně nákladným vozidlem. Ovšem dlužník měl v roce 2008 příjem na mzdě cca 12.800,-Kč měsíčně a splátky všech jeho úvěrů (včetně úvěru u společnosti COFIDIS s.r.o.) činily cca 6.600,-Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že v době uzavírání úvěrových smluv a čerpání prostředků dlužník své závazky splácel, nelze skutečnosti, že dlužník si pořídil finančně náročnější vozidlo, stejně jako z toho, že z úvěrových prostředků hradil dovolenou v zahraničí, přičítat nepoctivost, ale jedná se o lehkomyslný přístup ke správě svého majetku.

Nelze pominout skutečnost, že po ztrátě zaměstnání v srpnu roku 2009 byl dlužník řádně veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, které získal, byť na dobu určitou, již v květnu roku 2010. Tedy až v době po výpovědi smluv o úvěru, uzavřených s věřitelem Československá obchodní banka a.s. Dlužník po ukončení pracovního poměru na dobu určitou u zaměstnavatele NATRUCK SERVICE, s.r.o., získal zaměstnání a má příjem z vlastní výdělečné činnosti. Další příjem získal z daru od třetí osoby, aby byl schopen svou úpadkovou situaci řešit splátkovým kalendářem. Přičemž vzhledem k majetkové situaci dlužníka je řešení jeho úpadku tímto způsobem výhodné i pro dlužníkovy věřitele, jejichž pohledávky tak mohou být alespoň zčásti uspokojeny splátkami dle splátkového kalendáře v reálném časovém horizontu. Podstatné je také to, že své povinnosti v insolvenčním řízení dlužník dosud řádně plnil. Z těchto skutečností odvolací soud dovozuje, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit tak stav, vyvolaný jeho předchozí nehospodárnou správou majetku. Ze všech těchto důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že dlužník podaným návrhem na povolení oddlužení nesleduje nepoctivý záměr a tento důvod pro neschválení oddlužení dán není (§ 395 odst. 1, písm. a/, § 405 odst. 1, IZ).

V důsledku odlišného právního názoru na otázku poctivosti návrhu na povolení oddlužení nezbylo odvolacímu soudu než napadené usnesení insolvenčního soudu zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 7 odst. 1 IZ a § 219a odst. 2 o.s.ř.). Insolvenční soud, vzhledem ke svému (nesprávnému) názoru o nepoctivosti návrhu na povolení oddlužení, nehodnotil, zda schválení oddlužení nebrání důvod dle § 395 odst. 1, písm. b/ IZ. Přitom v době od povolení oddlužení došlo ke změně na straně dlužníka, kdy nastoupil do nového zaměstnání a jeho další příjem činí dar. Při úvahách o povolení oddlužení vycházel soud z toho, že výše dlužníkových závazků činila dle návrhu dlužníka 451.038,28 Kč. V průběhu insolvenčního řízení byly přezkoumány a zjištěny pohledávky věřitelů v celkové výši 527.521,16 Kč. Těmito skutečnosti se z hlediska splnění minimálního zákonného limitu plnění pohledávek nezajištěných věřitelů nelze zabývat až v odvolacím řízení, neboť odvolací soud by tak nahrazoval činnost insolvenčního soudu a dlužníkovi by bylo odňato právo na přezkum (čl. 36 Listiny základních práv a svobod).

V dalším řízení insolvenční soud posoudí darovací smlouvu, uzavřenou mezi dlužníkem jako obdarovaným a Miroslavou Kropáčkovou jako dárkyní dne 30.1.2012 a vyžádá doklady o výši mzdy dlužníka u jeho nynějšího zaměstnavatele za dobu od prosince roku 2011 dosud. Po posouzení zjištěných skutečností z hlediska § 395 odst. 1, písm. b) IZ opětovně rozhodne, zda oddlužení schvaluje.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í přípustné odvolání.

V Olomouci dne 19. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu