2 VSOL 186/2011-A-22
KSBR 40 INS 13763/2010 2 VSOL 186/2011-A-22

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka: Pavel anonymizovano , anonymizovano , bytem Zámecká 27, 675 31 Jemnice, IČ: 75 97 38 63, o způsobu řešení úpadku, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.2.2011, č.j. KSBR 40 INS 13763/2010-A-15, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 17.2.2011, č.j. KSBR 40 INS 13763/2010-A-18,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.2.2011, č.j. KSBR 40 INS 13763/2010-A-15 se ve výroku II., jímž byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs, z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně k návrhu věřitele CZ CREDIT REAL, k.s., IČ: 26 17 45 53 rozhodl o úpadku dlužníka (výrok I.), na jeho majetek prohlásil konkurs (výrok II.), insolvenční správkyní ustanovil advokátku Mgr. Danu Hanákovou (výrok III.) a vyslovil další výroky dle ust. § dle ust. § 136 odst. 2 písm. c) až i) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ).

Usnesení neobsahuje odůvodnění s poukazem na ust. § 169 odst. 2 o.s.ř. a konstatováním, že se jím zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval.

Usnesením ze dne 17.2.2011, č.j. KSBR 40 INS 13763/2010-A-18 soud prvního stupně dle ust. § 7 odst. 1 IZ a § 167 odst. 2 a § 164 o.s.ř. opravil označení dlužníka v záhlaví a výrocích I. a II. usnesení ze dne 3.2.2011 tak, že bylo doplněno o uvedení identifikačního čísla.

Proti výroku II. usnesení podal dlužník odvolání. Tvrdil, že je zaměstnanec, nikoliv podnikající fyzická osoba. Podnikal v roce 2008 při zaměstnání, což považoval ze vedlejší výdělečnou činnost, žádné dluhy a pohledávky mu z podnikání nevznikly. Žádal zrušení konkursu a zahájení oddlužení. Namítal, že soudem nebyl řádně poučen.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. d/ IZ) dospěl k závěru, že napadené usnesení je nutno zrušit.

Z obsahu spisu vyplývají tyto skutečnosti:

-řízení bylo zahájeno dne 18.11.2010 insolvenční návrhem věřitele CZ CREDIT REAL, k.s. s účinky téhož dne (viz. insolvenční návrh čl. A-1 a vyhláška čl. A- 2); -insolvenční návrh byl dlužníkovi doručen do vlastních rukou dne 29.11.2010 spolu s usnesením ze dne 22.11.2010 (č.l. A-5), kterým byl vyzván k předložení písemného vyjádření ve věci, seznamu majetku a závazků a účetní závěrky k 30.6.2010. V usnesení byl dlužník současně poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že insolvenčnímu návrhu neodporuje a návrh bude projednán bez nařízení jednání. Poučení dle ust. § 390 odst. 1 věta druhá IZ o tom, že dlužník může nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu podat návrh na povolení oddlužení, usnesení neobsahovalo; -podáním ze dne 7.12.2010 dlužník vyhověl výzvě co do požadavku na předložení seznamu majetku a závazků (č.l. A-8); -usnesením ze dne 14.12.2010 (č.l. A-9) soud prvního stupně dlužníku uložil, aby ve lhůtě 5 dnů sdělil, zda má jeho vyjádření ze dne 7.12.2010 považovat za přistoupení k insolvenčnímu řízení; -v reakci na toto usnesení dlužník v podání ze dne 27.12.2010 uvedl, že dává souhlas k zahájení a přistoupení k insolvenčnímu řízení ; -dne 3.2.2011 soud prvního stupně vydal napadené usnesení.

Podle ust. § 148 odst. 1 IZ insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.

Podle ust. § 389 odst. 1 IZ dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením.

Podle ust. § 390 odst. 1 IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčího návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Soud prvního stupně nepochybil, pokud neodůvodnil rozhodnutí o úpadku. I odvolací soud má za splněné podmínky pro tento postup, jak vyplývají z ust. § 169 odst. 2 o.s.ř. Dlužník insolvenčnímu návrhu, kterým se věřitel domáhal rozhodnutí o úpadku, neodporoval, naopak v podání ze dne 27.12.2010 vyslovil s probíhajícím řízením souhlas. Byť dlužník v textu použil i pojmu přistoupení k insolvenčnímu řízení, účinky předvídané v ust. § 107 IZ nenastaly již proto, že toto podání dlužníka nemá obsahové náležitosti (srov. § 103 IZ) ani charakter insolvenčního návrhu. Dlužník v něm toliko vyjadřuje vůli nebrojit proti insolvenčnímu návrhu věřitele, je z něj patrné, že přijal skutečnost, že dojde k vydání rozhodnutí o úpadku.

Podmínky pro upuštění od odůvodnění rozhodnutí vtěleného do výroku II. o způsobu řešení úpadku konkursem však splněny nebyly. Případy, kdy lze již s rozhodnutím o úpadku spojit rozhodnutí o způsobu jeho řešení, vymezuje ust. § 148 IZ. Z odstavců 2 a 3 vyplývá, že s rozhodnutím o úpadku spojí insolvenční soud rozhodnutí o povolení reorganizace či oddlužení, pokud (při splnění dalších podmínek) to dlužník navrhne spolu s podáním insolvenčního návrhu. Spojit s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o způsobu jeho řešení konkursem lze pouze tehdy, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením (§ 148 odst. 1 IZ). Z uvedeného vyplývá, že je vyloučeno, aby bylo rozhodnutí o prohlášení konkursu spojeno s rozhodnutím o úpadku pouze na základě návrhu věřitele a skutečnosti, že tomuto návrhu nikdo neodporoval. Insolvenční soud se totiž nemůže spokojit s návrhem, ale před prohlášením konkursu musí vždy posoudit, zda jiný způsob řešení úpadku je skutečně vyloučen. Odvolací soud tedy dospívá k závěru, že podmínky pro postup dle ust. § 169 odst. 2 o.s.ř. nebyly ve vztahu k napadenému výroku II. usnesení soudu prvního stupně splněny, rozhodnutí o prohlášení konkursu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a jako takové muselo být odvolacím soudem dle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušeno. Současně odvolací soud věc dle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Při svém dalším rozhodování soud prvního stupně nepřehlédne, že dlužník dosud nebyl poučen o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, pročež mu ani nezačala plynout lhůta stanovená v § 390 odst. 1 věta druhá IZ. Zároveň vezme v potaz již ustálený judikatorní závěr odvolacího soudu, že z pouhé skutečnosti, že dlužník je podle zápisu v živnostenském rejstříku držitelem živnostenského oprávnění nelze vždy vyvozovat závěr, že dlužník je podnikatelem, tj. osobou, u níž je oddlužení dle ust. § 389 odst. 1 IZ nepřípustné (usnesení ze dne 30.4.2009, sp. zn. KSBR 37 INS 740/2009, 2 VSOL 117/2009). O způsobu řešení úpadku soud prvního stupně opětovně rozhodne v závislosti na výsledcích dalšího řízení, zejm. podle toho, zda dlužník podá řádný návrh na povolení oddlužení a po posouzení přípustnosti tohoto způsobu řešení úpadku z hlediska ust. § 389 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 27. května 2011

Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu