2 VSOL 185/2015-B-11
KSOS 14 INS 12207/2014 2 VSOL 185/2015-B-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Evy Thürriglové, nar. 25.5.1970, bytem Mišákova 454/16, Olomouc-Povel, PSČ 779 00, adresa pro doručování: Rooseveltova 122, Olomouc, PSČ 779 00, o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, o přihlášce pohledávky č. P6 věřitele č. 6 T&C DOMOV s.r.o., se sídlem Brno-Bystrc, Chudčická 1351/17, PSČ 635 00, identifikační číslo 27124339, rozhodl o odvolání věřitele č. 6 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 14 INS 12207/2014-B-4 ze dne 12.12.2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 14 INS 12207/2014-B-4 ze dne 12.12.2014 se ve výroku XI. a v části výroku XII., kterou bylo rozhodnuto o ukončení účasti věřitele č. 6 s přihláškou pohledávky P6, a to co do výše 61.567 Kč v insolvenčním řízení, p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně schválil oddlužení dlužnice (výrok I.), vyslovil související výroky II. až VII. podle ustanovení § 406 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), odmítl přihlášku pohledávky č. P1 věřitele č. 1 PROFI CREDIT Czech, a.s. co do výše 178.450 Kč (výrok VIII.), odmítl přihlášku pohledávky č. P3 věřitele č. 3 T-Mobile Czech Republic a.s. co do výše 780 Kč (výrok IX.), odmítl přihlášku pohledávky č. P4 věřitele č. 4 JET Money s.r.o. co do výše 14.337 Kč (výrok X.), odmítl přihlášku pohledávky č. P6 věřitele č. 6 T&C DOMOV s.r.o. v celém rozsahu

155.709 Kč (výrok XI.) a uvědomil věřitele č. 1, č. 3, č. 4 a č. 6, že jejich účast v insolvenčním řízení co do odmítnutí jejich přihlášek v uvedené výši končí.

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně mimo jiné uvedl, že věřitel č. 6 přihlásil do insolvenčního řízení svou pohledávku ve výši 155.709 Kč, která byla u přezkumného jednání popřena insolvenční správkyní co do výše 92.365 Kč a zjištěna co do výše 63.344 Kč. Věřitel č. 6 byl insolvenční správkyní vyrozuměn, že jeho přihláška byla popřena co do výše 92.365 Kč, toto vyrozumění obdržel dne 30.10.2014. Lhůta pro podání žaloby skončila dnem 21.11.2014, věřitel č. 6 žalobu nepodal. Soud proto podle ustanovení § 185 s odkazem na ustanovení § 178 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) přihlášku pohledávky věřitele v celém rozsahu odmítl, neboť zjištěná výše činila méně než 50 % přihlášené pohledávky. Účast věřitele č. 6 v tomto insolvenčním řízení tak končí.

Proti tomuto rozhodnutí podal věřitel č. 6 odvolání. Uvedl, že napadá rozhodnutí v rozsahu odmítnuté přihlášky pohledávky ve výši 61.567 Kč. Poukázal na to, že přihlásil pohledávku v celkové výši 155.709 Kč, která však podle jeho názoru představovala dvě pohledávky (samostatné nároky), a to jistinu úvěru s příslušenstvím (úrokem a poplatkem) ve výši 59.100 Kč a zákonný 6% směnečný úrok ve výši 2.467 Kč, tj. pohledávku ve výši 61.567 Kč, a sankční poplatky s příslušenstvím, a to smluvní pokutu za porušení úvěrové smlouvy ve výši 88.649 Kč a smluvní pokutu za prodlení a poplatky za upomínky ve výši 1.720 Kč, celkem 90.369 Kč, a této částce odpovídající zákonný 6% směnečný úrok ve výši 3.773 Kč, tj. pohledávku ve výši 94.142 Kč. Podle jeho názoru rozlišení těchto dvou pohledávek je podstatné pro správné určení, jaká pohledávka a v jakém rozsahu se pokládá za zjištěnou a k jaké pohledávce se nepřihlíží. K tomu poukázal na to, že insolvenční správkyně neuznala část pohledávky odpovídající smluvní pokutě. Namítl, že podle ustálené judikatury se ustanovení § 178, § 185 a § 198 odst. 1 IZ aplikují jednotlivě na každou přihlášenou pohledávku, nikoli na přihlášku pohledávek jako celek. Ačkoliv nesprávně přihlásil své pohledávky přihláškou jako jednu pohledávku, nemá to vliv na skutečnost, že se jedná o dvě samostatné pohledávky. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že jeho přihláška pohledávky ve výši 61.567 Kč se neodmítá a v tomto rozsahu jeho účast jako věřitele č. 6 v insolvenčním řízení nekončí.

Podle § 7 věty před středníkem IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že věřitel č. 6 přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice dne 20.8.2014 jednou přihláškou pohledávku č. 1 v celkové výši 155.709 Kč jako nezajištěnou pohledávku z titulu zajišťovací směnky č. 6013121681 ze dne 21.11.2012 s tím, že originál směnky se nachází u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 5Cm 60/2014 a že pohledávka se sestává z jistiny ve výši 149.469 Kč, úroku ve výši 6.240 Kč, tj. zákonného 6% úroku ročně z částky 149.469 Kč od 11.11.2013 do 23.7.2014, k tomu uvedl způsob jeho výpočtu. K přihlášce připojil jako přílohu výpis z obchodního rejstříku. Podáním doručeným soudu dne 15.9.2014 opravil a doplnil přihlášku pohledávky tak, že přihlášená pohledávka představuje směnečnou sumu, kterou tvoří smluvní pokuta za hrubé porušení Smlouvy o úvěru Qkonto ze dne 21.12.2012 (konkrétně bod 8. podmínek úvěru) a zbývající neuhrazený zůstatek úvěru. Výpočet směnečné sumy ve výši 149.469 Kč je dle bodu 7., 8. a 10. podmínek úvěru, tedy smluvní pokuta ve výši 1,5 násobku dlužné částky, která ke dni 11.11.2013 činila 88.649 Kč, nesplacený zůstatek jistiny úvěru ve výši 50.746 Kč, nesplacený zůstatek úroku ve výši 5.450 Kč, nesplacený zůstatek administrativního poplatku ve výši 2.904 Kč, nesplacené sankce ve výši 1.720 Kč. K tomuto podání připojil jako přílohy smlouvu o úvěru č. 6013121681 včetně podmínek a dodatku o navýšení úvěrového rámce. Doplnění přihlášky věřitel učinil na základě výzvy insolvenční správkyně ze dne 9.9.2014, kterou insolvenční správkyně jej vyzvala ve stanovené lhůtě k přesné specifikaci, na základě jaké právní skutečnosti byla směnka dlužníkem vystavena, zda byla vystavena k zajištění nějakého úvěru a pokud ano, nechť uvede, z čeho se skládá směnečná suma s uvedením, jaká výše je částkou jistiny, jaká částka představuje případné smluvní pokuty, úroky či jiné sankce. U přezkumného jednání konaného dne 22.10.2014 byla přezkoumána přihláška pohledávky věřitele 6 č. P6 tak, že pohledávka byla zařazena na přezkumné jednání jako nezajištěná a nevykonatelná, pohledávka byla zjištěna co do částky 63.344 Kč (na jistině co do výše 60.820 Kč a na úrocích co do výše 2.524 Kč) a popřena co do částky 92.365 Kč. Podáním ze dne 22.10.2014 (doručeným věřiteli dne 30.10.2014) insolvenční správkyně vyrozuměla věřitele o tom, že u přezkumného jednání dne 22.10.2014 byla popřena jeho pohledávka č. 1 ve výši 88.649 Kč insolvenční správkyní i dlužníkem z důvodu, že smluvní pokuta ve výši 1,5 násobku dlužné částky je sjednána neplatně pro rozpor s dobrými mravy, je nepřiměřeně vysoká, příslušenství bylo popřeno ve výši 3.716 Kč insolvenční správkyní i dlužníkem ze shodných důvodů jako smluvní pokuta. Celkem byly pohledávky věřitele uznány ve výši 63.344 Kč a popřeny ve výši 92.365 Kč. Současně věřitele poučila o jeho právu podat v určené lhůtě žalobu na určení popřené pohledávky. Dne 2.12.2014 byl učiněn ve spise úřední záznam, že věřitel určovací žalobu nepodal.

Podle § 198 odst. 1 IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 178 odst. 1 věty prvé IZ, bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenčního soudu o výši přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. Jak vyplývá z ustanovení § 198 odst. 1 IZ, k popřené nevykonatelné pohledávce se v insolvenčním řízení dále nepřihlíží, pokud marně uplynula lhůta 30 dnů od přezkumného jednání, která však věřiteli, který se nezúčastnil přezkumného jednání, neskončí dříve než 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky.

Z ustanovení § 178 odst. 1 IZ pak vyplývá, že byl-li popřen nárok věřitele uplatněný přihláškou pohledávky v rozsahu více než 50 % přihlášené pohledávky (přihlášená pohledávka byla zjištěna ve výši méně než 50 % přihlášené částky), k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Přitom kritérium 50 % je nutno zkoumat u každé přihlášené pohledávky individuálně, nikoliv v souhrnu za všechny pohledávky přihlášené v rámci jedné přihlášky. Tento důsledek neoprávněného přihlášení pohledávky nastává přímo ze zákona a skutečnost, že se k dané pohledávce v insolvenčním řízení nepřihlíží, bude uvedena v rozhodnutí insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášené pohledávky vydaném v souladu s ustanovením § 185 IZ, proti němuž se může přihlášený věřitel odvolat. V přezkoumávané věci věřitel č. 6 přihlásil přihláškou pohledávky podle odvolacího soudu dva samostatné nároky (samostatné pohledávky), a to pohledávky z titulu zajišťovací směnky, konkrétně pohledávku na směnečné sumě ve výši 149.469 Kč a pohledávku na směnečném úroku ve výši 6.240 Kč. Takto byly i pohledávky věřitele zařazeny na přezkumné jednání a přezkoumány, při tomto přezkumném jednání pohledávka ve výši 149.469 Kč byla popřena co do výše 88.649 Kč a zjištěna co do výše 60.820 Kč (tedy zjištěna ve výši méně než 50 % přihlášené částky) a pohledávka ve výši 6.240 Kč byla popřena co do výše 3.716 Kč a zjištěna co do výše 2.524 Kč (tedy zjištěna ve výši méně než 50 % přihlášené částky). Z tohoto důvodu je naplněno ustanovení § 178 odst. 1 věty prvé IZ, tedy ze zákona nastala skutečnost, že se k těmto pohledávkám věřitele nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byly zjištěny, a proto je i odůvodněn postup podle ustanovení § 185 IZ k odmítnutí přihlášky pohledávky věřitele s tím, že jeho účast v insolvenčním řízení končí. Skutečnost, že na výzvu insolvenční správkyně věřitel blíže specifikoval, z čeho se sestává uplatněná pohledávka ve výši 149.469 Kč, není právně významná. Rozhodné je, že věřitel přihlásil svou pohledávku z titulu směnky (směnečnou sumu a směnečný úrok), nikoli z titulu smlouvy o úvěru (jednotlivých nároků z této smlouvy vzniklých).

Na základě shora uvedeného odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud přihlášku pohledávky č. P6 věřitele č. 6 odmítl podle ustanovení § 185 IZ.

Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 27. srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu