2 VSOL 176/2010-A-86
KSBR 24 INS 8521/2009 2 VSOL 176/2010-A-86

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka INSTAV VYŠKOV, a.s., se sídlem Brno, Roubalova 383/13, IČ: 64 50 80 64, o insolvenčním návrhu věřitelů a) HB Golf s.r.o., se sídlem Knyk 40, IČ: 27 51 36 88, zastoupeného JUDr. Robertem Jonákem, advokátem, se sídlem Havlíčkův Brod, Žižkova 280, b) KAMENOPRŮMYSL KOMÁREK s.r.o., se sídlem Letovice, Pražská 31, IČ: 26 91 14 51, zastoupeného Mgr. Michaelou Rotterovou, advokátkou, se sídlem Brno, Bratislavská 12, c) VIVA leasing, a.s., se sídlem Praha 4, Táborská 29/65,IČ: 26 68 29 07, zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, se sídlem Praha 2, Sokolská 60, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 2. dubna 2010 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. března 2010, č.j. KSBR 24 INS 8521/2009-A-43,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. března 2010, č.j. KSBR 24 INS 8521/2009-A-43, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením Krajský soud v Brně nařídil předběžné opatření, kterým ustanovil předběžným správcem dlužníka JUDr. Stanislava Keršnera (výrok I.) a současně tomuto správci uložil neprodleně zjistit a zajistit dlužníkův majetek a podat soudu do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto předběžného opatření zprávu o stavu dlužníkova majetku (výrok II.).

Podle odůvodnění soud po zahájení řízení z podání Ministerstva zemědělství, Pozemkového fondu Havlíčkův Brod ze dne 4. ledna 2010 zjistil, že dlužník dne 1. prosince 2009 doručil tomuto Pozemkovému fondu fakturu za provedené stavební práce dle smlouvy o dílo a následně-přípisem doručeným Pozemkovému fondu dne 3. prosince 2009-oznámil, že postoupil pohledávku z této smlouvy třetí osobě. Z podání dlužníka doručeném soudu dne 27. ledna 2010 a jeho příloh soud zjistil, že předmětem postupu byla pohledávka dlužníka ve výši 1.992.525,-Kč. Dne 18. března 2010 upozornil Magistrát města Brna, Odbor dopravněsprávních činností, Kounicova 67, Brno, že dne 16. března 2010 došlo k přeregistraci 3 vozidel dlužníka na nového vlastníka. Insolvenční soud na základě těchto podnětů nařídil předběžné opatření, jímž dlužníku v souladu s ust. § 27, § 82, § 112 a § 113 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona-dále jen též IZ ) ustanovil dlužníku předběžného správce, neboť dovodil, že obě uvedená podání Pozemkového fondu Havlíčkův Brod a Magistrátu města Brna jsou způsobilá vyvolat obavy, zda s majetkem, který případně může být podroben režimu insolvenčního zákona, není nakládáno v rozporu s účinky spojenými se zahájením insolvenčního řízení (§ 111 IZ), čemuž odpovídá i nařízené předběžné opatření. Při nařízení předběžného opatření dále přihlédl soud i k samotnému podání dlužníka doručenému soudu dne 19. ledna 2010, ze kterého soud zjistil, že při zpracování soupisů majetku a závazků byl zjištěn možný nesoulad mezi údaji evidovanými v účetnictví a skutečným stavem a že účetnictví dlužníka v současné době neposkytuje věrný obraz o stavu a vývoji aktiv a pasiv společnosti. Povinnosti ustanoveného předběžného správce se podávají z ust. § 27 odst. 2 a § 112 odst. 3 IZ. Vzhledem k tomu, že jde o předběžné opatření nařízené insolvenčním soudem z úřední povinnosti (bez návrhu) nepřichází proto v úvahu složení jistoty ve smyslu § 75b odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že již před podáním insolvenčního návrhu navrhovatelem a) uzavřel v listopadu 2009 s Jaroslavem Křížem smlouvu o postoupení pohledávky ve výši 1.992.525,-Kč, kterou měl za ČR-Ministerstvem zemědělství, Pozemkovým úřadem Havlíčkův Brod. Tato pohledávka dlužníku vznikla provedením prací dle smlouvy o dílo uzavřené dne 18. 10. 2009, přičemž smluvními stranami (mezi dlužníkem a Pozemkovým fondem Havlíčkův Brod) bylo ujednáno, že faktura bude dlužníkem jako zhotovitelem díla vystavena až na základě převzetí díla, ve smlouvě byl dlužník upozorněn na skutečnost, že úhrada ceny díla je závislá na přidělení prostředků ze státního rozpočtu vyčleňovaných pro tento účel, případně z prostředků pocházejících z jiných zdrojů. Smluvní strany se proto dohodly na odkládací podmínce, která spočívala v odkladu fakturovaných nákladů a také v delší době splatnosti vystavených faktur. Proto došlo k zaslání faktury Pozemkovému úřadu v Havlíčkově Brodě až 1. 12. 2009, přestože pohledávka vznikla již v říjnu 2009. Jelikož úplata za postoupení byla dohodnuta v plné výši pohledávky, proto ze strany dlužníka nemohlo uzavřením postupní smlouvy dojít k poškození věřitelů. Protože postupník neuhradil dohodnutou úplatu, je tato skutečnost předmětem dalšího právního sporu. Nicméně insolvenční věřitel, který podal návrh na zahájení insolvenčního řízení HB Golf s.r.o. byl o jednání s Pozemkových fondem v Havlíčkově Brodě a všech rozhodnutích dlužníka průběžně informován, s postupem dlužníka souhlasil a na základě jednání s dlužníkem insolvenčnímu soudu oznámil, že dle dohody s dlužníkem vezme svůj návrh zpět.

Dále dlužník namítal, že na základě kupní smlouvy ze dne 27. 4. 2009 převedl své vlastnické právo k nákladnímu automobilu-terénní sklápěcí TATRA 148-na nového kupujícího, zůstatková cena byla stanovena na 35.700,-Kč, smluvní strany se však dohodly, že k přeregistraci dojde až po zaplacení celé kupní ceny kupujícím. Další kupní smlouvou ze stejného data převedl na nového kupujícího své vlastnické právo k nákladnímu automobilu-NOSIČ KONTEJNERU AVIA A 31, cena byla stanovena na 65.030,-Kč, smluvní strany se dohodly, že k přeregistraci dojde až po zaplacení celé kupní ceny. Konečně třetí smlouvou ze stejného data převedl své vlastnické právo k nákladnímu automobilu-NOSIČ KONTEJNERU AVIA 30 na nového kupujícího za kupní cenu 74.970,-Kč a smluvní strany se opět dohodly, že k přeregistraci dojde až po zaplacení celé kupní ceny. K přeregistraci vozidel proto došlo až po úplném zaplacení uvedených kupních cen dne 16. 3. 2010, ač smlouvy byly uzavřeny před zahájením insolvenčního řízení. K převodům vlastnického práva k automobilům, které dlužník nezbytně ke své činnosti nepotřebuje, tedy došlo před zahájením insolvenčního řízení, od jeho zahájení dlužník s majetkovou podstatou nenakládá.

V neposlední řadě dlužník namítal, že vlastní nemovitosti v odhadní ceně 30.020.000,-Kč, 3.703.327,-Kč a 20.244.480,-Kč, zapsané na LV č. 1678, LV č. 5013 a LV č. 522 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov a k těmto nemovitostem bylo zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávek České spořitelny, a.s. a dále ve prospěch Volksbank CZ, a.s. (LV č. 522). V majetku dlužníka se dále nachází firemní budova v odhadní ceně 2.644.359,-Kč a administrativní budova v odhadní ceně 2.389.090,-Kč, které jsou rovněž zastaveny ve prospěch České spořitelny, a.s. Dlužník proto informoval o výsledcích jednání i o návrhu opatření (na budoucí reorganizaci) tohoto největšího věřitele Českou spořitelnu, a.s., která vydala písemné stanovisko, v němž uvedla, že upřednostňuje reorganizaci před rozhodnutím o úpadku, protože dlužníkův podnik je životaschopný a reorganizace je výhodnějším řešením. Rovněž o jednání s Pozemkovým fondem v Havlíčkově Brodě byl tento věřitel informován. Nicméně na základě rozhodnutí soudu předběžný správce provádí soupis majetku za účelem jeho následného zpeněžení, toto jeho jednání je v rozporu jak s dohodami s insolvenčním navrhovatelem, tak s největším dlužníkovým věřitelem Českou spořitelnou, a.s. Některé úkony předběžného správce by mohly zmařit opatření vedoucí k hospodárnému a co největšímu uspokojení věřitelů. Ze všech výše uvedených důvodů dlužník navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 111 odst. 1 věty první IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Podle § 113 odst. 1 IZ je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Z ust. § 111 odst. 1 IZ vyplývá, že dlužník je již od okamžiku, kdy nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, v podstatné míře omezen v nakládání se svým majetkem, jakož i v rozsahu a podmínkách, za nichž může plnit své závazky (vzniklé před zahájením insolvenčního řízení). Nařízení předběžného opatření dle § 113 IZ tak přichází v úvahu pouze za situace, kdy omezení dle § 111 odst. 1 IZ jsou nedostatečnými, anebo je dlužník nedodržuje.

Při rozhodování o tom, zda je důvod nařídit předběžné opatření, vychází insolvenční soud především z výše citovaných ustanovení insolvenčního zákona. Vedle nich v souladu s § 7 odst. 1 IZ přiměřeně aplikuje i příslušná ustanovení občanského soudního řádu. I pro insolvenční řízení je tak přiměřeně aplikovatelné ust. § 75c odst. 4 o.s.ř., které stanoví, že pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. Jak dovodila právní teorie (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád, Komentář. I. díl.

7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 300), nemůže tak být v řízení o předběžném opatření přihlédnuto k tvrzením, k listinám nebo k dalším důkazům, které soud prvního stupně neměl k dispozici v době vydání svého usnesení, a to bez zřetele k tomu, který z účastníků je uvádí nebo předkládá.

V návaznosti na shora citovaná zákonná ustanovení považuje odvolací soud za správná ta zjištění soudu prvního stupně, z nichž vyšel při rozhodování o nařízení tohoto předběžného opatření. Z obsahu spisu soudu prvního stupně totiž vyplývá, že řízení bylo zahájeno dne 1. 12. 2009 návrhem věřitele HB Golf s.r.o., téhož dne soud vydal vyhlášku, kterou oznámil zahájení předmětného insolvenčního řízení. Usnesením ze dne 9. 12. 2009 soud vyzval dlužníka, aby se k tomuto návrhu vyjádřil, dále, aby ve stanovené lhůtě 15 dnů předložil soudu seznam svého majetku, včetně pohledávek dále seznam svých závazků a seznam zaměstnanců. Tuto povinnost dlužník splnil podáním ze dne 29. 12. 2009. Podáním ze dne 7. 1. 2010 navrhovatel a) na podaném insolvenčním návrhu v celém rozsahu setrval s tím, že dohoda mezi ním a dlužníkem nebyla podepsána. Podáním ze dne 4. 1. 2010 Pozemkový úřad v Havlíčkově Brodu oznámil, že dlužník provedl dle smlouvy o dílo stavební práce a dne 1. 12. 2009 doručil fakturu, následně však přípisem, doručeným 3. 12. 2009 tomuto úřadu oznámil, že pohledávku z uvedené smlouvy postoupil třetí osobě a rovněž postupník oznámil, že uvedenou pohledávku převzal a žádal o uhrazení tohoto závazku na svůj účet. Vzhledem k zahájení tohoto insolvenčního řízení proto uvedený úřad požádal soud o sdělení, jak má dále postupovat. Podáním, doručeným soudu dne 19. 1. 2010 dlužník oznámil, že při zpracování soupisů majetku a závazků byl zjištěn možný nesoulad mezi údaji evidovanými v účetnictví a skutečným stavem, proto jeho účetnictví neposkytuje v současné době věrný obraz o stavu a vývoji aktiv a pasiv společnosti a obsahuje možné rozdíly způsobené použitými metodami ocenění majetku, na ekonomickém úseku docházelo k časným personálním změnám a není vyloučeno dlouhodobé úmyslné zkreslování údajů v účetnictví, s cílem vytvořit prostředí ekonomické nestability, která by mohla vyústit v cílený úpadek podniku, který působí na trhu více než 13 let. Z uvedených důvodů byla zadána kompletní rekonstrukce účetnictví za období let 2007-2009. Dne 5. 2. 2010 byl dlužníkem soudu doručen zápis z jednání dne 21. 1. 2010 mezi dlužníkem, Českou spořitelnou, a.s. společností PRIMAVERA, spol. s r.o., z něhož vyplývá, že předmětem jednání bylo vypořádání závazků dlužníka vůči České spořitelně, a.s.. Bylo mimo jiné konstatováno, že úvěry splatné 9. 3. 2010 byl již prodlouženy dodatky ke smlouvám, je možné je obnovit za předpokladu ukončení insolvenčního řízení. Ze strany společnosti PRIMAVERA, spol. s r.o. byl popsán princip krizového řízení společnosti dlužníka, vycházející z rekonstrukce účetnictví, svolání valné hromady akcionářů, přípravy a realizace nových zakázek a následném návrhu na plošné vypořádání se se stávajícími věřiteli. Společnosti HB Golf s.r.o. a dalším významným věřitelům se nabízí možnost účastnit se na kontrole tohoto procesu nebo získáním podílu na společnosti kapitalizací své pohledávky nebo její části. V případě, že se insolvenční řízení nepodaří zastavit, bude navrženo řešení úpadku formou restrukturalizace. Zástupci České spořitelny, a.s. sdělili, že upřednostňují zastavení insolvenčního řízení na základě dohody s navrhovatelem a), s tím, že s řešením úpadku restrukturalizací nemají zkušenosti. Podáním ze dne 16. 3. 2010 oznámil soudu Magistrát města Brna, že dne 16. 3. 2010 došlo k přeregistraci 3 vozidel dlužníka na nového vlastníka a současně doložil mimo jiné i 3 kupní smlouvy uzavřené s datem 27. 4. 2009. Ze dvou kupních smluv uzavřených mezi dlužníkem, jako prodávajícím na straně jedné a kupujícím Michalem Novákem (dle výpisu z obchodního rejstříku člen dozorčí rady dlužníka) ohledně automobilu-NOSIČ KONTEJNERŮ AVIA A 31 a NOSIČ KONTEJNERŮ AVIA A 30 vyplývá, že ujednané kupní ceny ve výši 65.030,-Kč a 74.970,-Kč byly kupujícím uhrazeny v hotovosti při podpisu těchto kupních smluv. Poslední kupní smlouva, jejímž předmětem byl automobil-terénní sklápěcí TATRA 148, byla uzavřena mezi prodávajícím dlužníkem a společností INSTAV s.r.o. (dle výpisu z obchodního rejstříku uvedené společnost je jejím jediným jednatelem a společníkem Michal Novák, který je v současné době členem dozorčí rady dlužníka) byla ujednána kupní cena 35.700,-Kč, jejíž splatnost nebyla sjednána. Na to vydal soud prvního stupně odvoláním napadené usnesení, kterým nařídil předběžné opatření a ustanovil dlužníku předběžného správce.

Na základě shora uvedených zjištění se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že shora uvedená podání dlužníka a především sdělení Magistrátu města Brna i Pozemkového úřadu v Havlíčkově Brodu mohly vyvolat obavy, že s majetkem dlužníka je po zahájení insolvenčího řízení v rozporu s ust. § 111 odst. 1 IZ nakládáno. Namítá-li dlužník v odvolání, že kupní smlouvy, jejichž předmětem byla shora označená vozidla, byly uzavřeny daleko před zahájením tohoto řízení a že pouze k přepisu došlo později proto, že se čekalo na úplnou úhradu kupních cen, pak je nutno dlužníka upozornit, že dle dvou z označených kupních smluv byla kupní cena kupujícím uhrazena v hotovosti již při samotném podpisu smlouvy. Z tohoto hlediska je proto argumentace dlužníka o důvodech opožděného přepisu nepřesvědčivá.

Z výše uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Závěrem považuje odvolací soud za nutné zdůraznit, že v případě, pokud bude mít insolvenční soud za to, a to i s ohledem na argumentaci dlužníka uvedenou v jeho odvolání, že pro další řízení není předběžného opatření již třeba, je zde možný postup dle § 113 odst. 5 písm.d) IZ, dle něhož může insolvenční soud předběžné opatření zrušit, pokud pominuly důvody, pro které bylo nařízeno.

Pouze pro úplnost odvolací soud v závěru dále dodává, že v průběhu řízení po vydání napadeného usnesení, avšak před rozhodnutím odvolacího soudu, vzal navrhovatel a) svůj návrh na zahájení insolvenčního řízení zpět a usnesením ze dne 5. 5. 2010 (A-74) soud prvního stupně řízení o tomto návrhu zastavil. Toto usnesení ke dni rozhodnutí odvolacího soudu není v právní moci. Dále je třeba uvést, že podáním, doručeným soudu dne 30. 4. 2010 a následně dne 17. 5. 2010 do řízení přistoupil věřitel VIVA leasing, a.s. a podáním doručeným soudu dne 3. 5. 2010 do

řízení přistoupil věřitel KAMENOPRŮMSL KOMÁREK s.r.o. Usnesením ze dne 12. 5. 2010 (A-78) soud prvního stupně celé řízení zastavil, rozhodl současně o nákladech řízení, určil odměnu předběžného správce, schválil jeho hotové výdaje, rozhodl o povinnosti navrhovatele a) tyto částky předběžnému správci zaplatit, dále zrušil nařízené jednání (na 14. 6. 2010) a konečně určil, že předběžné opatření, vydané dne 19. 3. 2010 zanikne právní mocí uvedeného usnesení. Nicméně proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání, proto dosud nenabylo právní moci. Z uvedených důvodů proto odvolací soud v záhlaví svého usnesení uvedl všechny věřitele, kteří v této věci podali návrh, včetně navrhovatele a), k jehož návrhu bylo toto řízení zahájeno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í přípustné dovolání.

V Olomouci dne 27. května 2010

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Olga Chlebková předsedkyně senátu