2 VSOL 162/2016-B-42
KSBR 24 INS 1629/2013 2 VSOL 162/2016-B-42

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem v Prostějově, Partyzánská 3022/9, PSČ 796 01, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, rozhodl o odvolání věřitele MEDLET service s. r. o., se sídlem v Praze 2-Novém Městě, Štěpánská 539/9, PSČ 120 00, identifikační číslo 28655575, zastoupeného JUDr. Veronikou Fryšákovou Šimánkovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Tomkova 57/27, PSČ 779 00, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.11.2015, č. j. KSBR 24 INS 1629/2013-B-26,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e mění takto:

Insolvenčnímu správci Mgr. Martinu Fuchsigovi se uděluje souhlas k vydání výtěžku zpeněžení pozemku parc. č. 5540-zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 3022, rodinný dům, a pozemku parc. č. 5541-zahrada, jak jsou tyto nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, pro obec Prostějov, katastrální území Prostějov, na listu vlastnictví č. 5140, zajištěným věřitelům: Credico europe a. s., se sídlem v Praze 1-Malé Straně, Maltézské náměstí 537/4, PSČ 118 00, identifikační číslo 24840262, ve výši 540.779,58 Kč a MEDLET service s. r. o., se sídlem v Praze 2-Novém Městě, Štěpánská 539/9, PSČ 120 00, identifikační číslo 28655575, ve výši 1.691.248,53 Kč . isir.justi ce.cz

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) udělil souhlas insolvenčnímu správci Mgr. Martinu Fuchsigovi k vydání výtěžku zpeněžení majetku (shodného jako ve výroku tohoto usnesení) zajištěným věřitelům Credico europe a. s. ve výši 647.342,50 Kč, České republice-Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj ve výši 191.424,30 Kč a Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve výši 73.912 Kč.

Dle odůvodnění tohoto usnesení insolvenční soud shledal návrh insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům (doručený soudu dne 6.10.2015) věcně správným a námitky podané věřitelem MEDLET service s. r. o. nedůvodnými. Uvedl, že nemovitý majetek byl zpeněžen za 2.500.000 Kč, náklady spojené se správou nemovitostí nevznikly, náklady spojené se zpeněžením činí 90.870 Kč, odměna insolvenčního správce činí 99.390,72 Kč včetně daně z přidané hodnoty a výtěžek zpeněžení určený k vydání zajištěným věřitelům činí 912.678,80 Kč. Na místo zajištěného věřitele č. 1 vstoupil v postoupené části pohledávky 2.024.516,25 Kč věřitel MEDLET service s. r. o., který podal proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení námitky. Dovozoval vstup do práv zajištěného věřitele č. 1 včetně zajištění, a to zejména s poukazem na dohodu uzavřenou dne 2.12.2013 mezi Jitkou Bábkovou a zajištěným věřitelem č. 1. Tyto námitky vyhodnotil insolvenční soud jako včasné a podané osobou oprávněnou. Na základě zjištění učiněných z přihlášky pohledávky zajištěného věřitele č. 1 dospěl insolvenční soud k následujícím závěrům. Smlouva o hypotečním úvěru ze dne 7.12.2007 a zástavní smlouva k nemovitosti ze dne 7.12.2007 byly uzavřeny za účinnosti obchodního zákoníku a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák. ). Ručitelské prohlášení Jitky Bábkové bylo učiněno za účinnosti obchodního zákoníku. Dohodou ze dne 2.12.2013 však Jitka Bábková a zajištěný věřitel č. 1 podřídili práva a povinnosti z tohoto ručitelského prohlášení zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen OZ ). Z předložených listin nevyplynulo, že by si zajištěný věřitel a dlužník ujednali, že se jejich práva a povinnosti ze smlouvy o hypotečním úvěru a ze zástavní smlouvy k nemovitosti budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb. Ve smyslu § 3028 odst. 3 a § 3073 OZ se tedy práva a povinnosti z obou těchto smluv řídí dosavadními právními předpisy (obchodním zákoníkem a obč. zák.). Naopak práva a povinnosti z ručitelského prohlášení se od 1.1.2014 řídí OZ. Dále insolvenční soud poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9.6.2005, sp. zn. 29 Odo 563/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 18/2006 (dále jen R 18/2006 ). Také přisvědčil MEDLET service s. r. o. v tom, že ručitelce Jitce Bábkové vzniklo uspokojením pohledávky zajištěného věřitele nové právo vůči dlužníku z titulu nároku na náhradu poskytnutého plnění za účinnosti OZ.

Ustanovení § 1937 odst. 2 a § 1938 OZ nelze na daný právní vztah použít, jelikož pohledávka zajištěného věřitele včetně práva na uspokojení ze zajištění v rozsahu plnění ručitelky zanikla podle dosavadních právních předpisů. Z § 1937 odst. 2 OZ je možno naopak dovodit, že pohledávka věřitele v důsledku plnění ručitele ze zákona v rozsahu poskytnutého plnění na takového ručitele přechází, a to včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených. Na věřitele MEDLET service s. r. o. byl proto smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 30.4.2015 převeden pouze nezajištěný nárok na náhradu plnění poskytnutého ručitelkou zajištěnému věřiteli č. 1 za dlužníka. Na uvedené nemá vliv ani dohoda ze dne 2.12.2013, neboť se týká pouze práv a povinností z ručitelského prohlášení a na úpravě práv a povinností ze smlouvy o úvěru i ze zástavní smlouvy nic nemění. V neposlední řadě insolvenční soud zrekapituloval podstatné skutečnosti k otázce věcné správnosti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení, a to ve vztahu k pohledávce zajištěného věřitele č. 1, zajištěného věřitele č. 2 a zajištěného věřitele č. 3. Po právní stránce aplikoval na zjištěný skutkový stav ustanovení § 305 odst. 1, § 298 odst. 1, 2, 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), a § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb.

Proti tomuto usnesení podal odvolání věřitel MEDLET service s. r. o. (dále jen odvolatel ). Namítal nesprávné právní posouzení věci insolvenčním soudem včetně nesprávného odkazu na R 18/2006. Za nesprávný považoval také závěr insolvenčního soudu, že § 1937 odst. 2 a § 1938 OZ nelze na daný právní vztah použít, jelikož pohledávka zajištěného věřitele Credico europe a. s. včetně práva na uspokojení ze zajištění v rozsahu plnění ručitelky zanikla podle dle § 559 odst. 1, § 170 odst. 1, písm. a) obč. zák. Zopakoval názor, že ručitelka Jitka Bábková z titulu zákonné cese ve smyslu § 1937 odst. 2 ve spojení s § 1938 OZ vstoupila do práv věřitele Credico europe a. s. včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených, a to v rozsahu, ve kterém tuto pohledávku uspokojila za dlužníka Martina anonymizovano z výtěžku zpeněžení nemovitostí v jejím vlastnictví, v dražbě provedené soudním exekutorem v exekuci vedené pod sp. zn. 077 EX 10147/2012. Z výtěžku této dražby bylo vyplaceno dle rozvrhového usnesení na úhradu pohledávky Credico europe a. s. plnění ve výši 2.024.516,25 Kč a náklady oprávněné v exekučním řízení. Vstup ručitelky Jitky Bábkové do práv původního věřitele pohledávky za dlužníkem z titulu zákonné cese ve smyslu § 1937 odst. 2 a § 138 OZ dovozoval odvolatel, i s ohledem na existenci přechodných a závěrečných ustanovení OZ, ze skutečnosti, že v důsledku plnění poskytnutého Jitkou Bábkovou vznikl nový právní vztah mezi Jitkou Bábkovou a Credico europe a. s., do jejíhož postavení Jitka Bábková v rozsahu poskytnutého plnění vstoupila. Vzhledem ke skutečnosti, že tento nový právní vztah vznikl (nastal) již v době účinnosti OZ, je třeba tento nový právní vztah zcela podřadit § 1937 odst. 2 ve spojení s § 1938 OZ. Dále odvolatel tvrdil, že výslovným ujednáním ručitelky Jitky Bábkové a Credico europe a. s. obsaženým v dohodě ze dne 2.12.2013 došlo s účinností od 1.1.2014 k podřízení práv a povinností z ručitelského vztahu ustanovením OZ. Na ručitelku Jitku Bábkovou přešla v souladu s ustanoveními OZ existentní (nikoli nová) pohledávka, která byla uspokojena z majetku ručitelky, a to včetně jejího zajištění. Proto § 1937 odst. 1 a § 1938 OZ na daný právní vztah dopadají a odvolatel vstoupil do práva na uspokojení ze zajištění. Navrhl, aby odvolací soud usnesení insolvenčního soudu změnil tak, že návrhu insolvenčního správce ze dne 11.9.2015 na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli č. 1 Credico europe a. s., zajištěnému věřiteli č. 3 Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zajištěnému věřiteli č. 4 Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj, doručenému insolvenčnímu soudu dne 6.10.2015, se nevyhovuje.

Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda odvolatel je osobou oprávněnou k podání odvolání. V tomto směru je podstatné, že návrh insolvenčního správce na vydání výtěžku byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn dne 8.10.2015, odvolatel podal proti němu námitky dne 13.10.2015, což je ve lhůtě dle § 298 odst. 3 IZ. Námitky byly projednány u jednání, avšak insolvenční soud návrhu insolvenčního správce vyhověl. Lze tedy uzavřít, že odvolatel je osobou oprávněnou podat odvolání proti usnesení, kterým insolvenční soud udělil insolvenčnímu správci souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku dlužníka (§ 298 odst. 7 IZ).

Odvolací soud dále zjistil, že odvolání bylo podáno včas a obsahuje způsobilý odvolací důvod dle § 205 odst. 2, písm. g) o. s. ř. Přezkoumal tedy odvoláním napadené usnesení insolvenčního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Insolvenční soud učinil ve věci správná zjištění, na základě kterých dospěl ke správným skutkovým závěrům. Tato zjištění podrobně rozvedl v odůvodnění svého usnesení (viz strana druhá, poslední odstavec až strana čtvrtá, první odstavec, dále strana pátá, poslední odstavec a strana šestá). Ostatně tato zjištění insolvenčního soudu odvolatel ve svém odvolání ani nezpochybňoval.

Z pohledu přezkumu správnosti závěrů insolvenčního soudu je významné, že společnost Credico europe a. s. měla za dlužníkem Martinem Tunkrem pohledávku v celkové výši 2.671.858,75 Kč z titulu smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 7.12.2007, zajištěnou na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 7.12.2007 zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví dlužníka, zapsaným na listu vlastnictví č. 5140 pro k. ú. Prostějov, a dále ručitelským prohlášením Jitky Bábkové ze dne 4.1.2011. Pohledávka, kterou Credico europe a. s. přihlásil do insolvenčního řízení ve výši 2.671.858,75 Kč, byla v této výši zjištěna včetně zajištění. Ručitelka Jitka Bábková uhradila za dlužníka pohledávku v rozsahu

2.024.516,25 Kč. Na základě regresu se tak stala sama věřitelkou proti dlužníkovi a následně svou pohledávku postoupila MEDLET service s. r. o. (odvolateli) smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 30.4.2015. Usnesením ze dne 12.6.2015, č. j. KSBR 24 INS 1629/2013-P1-4, rozhodl insolvenční soud o vstupu odvolatele do insolvenčního řízení s pohledávkou za dlužníkem ve výši 2.024.516,25 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 17.6.2015.

Je tedy nepochybné, že odvolatel je právním nástupcem zajištěného věřitele Credico europe a. s. v části jeho pohledávky (2.024.516,25 Kč).

Podle názoru insolvenčního správce a insolvenčního soudu však na odvolatele nepřešlo právo ze zajištění. Insolvenční soud uzavřel, že v dané věci se uplatní předchozí právní úprava (tedy obč. zák.), dle které k přechodu zajištění na ručitele nedochází. Právě tento závěr insolvenčního soudu odvolatel zpochybnil.

Odvolatel vycházel z toho, že dle § 1937 odst. 2 OZ ten, kdo ručí za splnění dluhu, jeho splněním vstupuje do práv věřitele a pohledávka věřitele na něj přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv spojených s pohledávkou. OZ tedy výslovně stanoví, že na ručitele přechází všechna práva věřitele včetně zajištění pohledávky, ale obč. zák. nic takového nestanoví. V § 550 obč. zák. je pouze uvedeno, že ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. Na rozdíl od nové právní úpravy, dle které dochází k přechodu pohledávky věřitele na ručitele, dle předchozí úpravy pohledávka věřitele zanikne splněním (tím, že ji splnil ručitel) a namísto ní vznikne nová pohledávka ručitele, který však není nástupcem věřitele. Dle § 170 odst. 1 písm. a) obč. zák. zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky, úhradou závazku ručitelem tedy zanikne a pohledávka ručitele oproti tomu nevzniká.

V posuzované věci byla zajištěna pohledávka ze smlouvy o úvěru, která se řídí obchodním zákoníkem (srovnej § 261 odst. 3 písm. d/ obchodního zákoníku). Dle § 308 obchodního zákoníku ručitel, který splní závazek, za který ručí, nabývá vůči dlužníku práva věřitele. Insolvenční soud poukázal na R 18/2006, dle kterého ani toto ustanovení neznamená, že by zástavní právo splněním závazku ručitelem nezaniklo. Podle Nejvyššího soudu totiž znění § 308 obchodního zákoníku napovídá tomu, že ručitel nabývá nový nárok vůči dlužníkovi.

Po takto vymezeném skutkovém a právním rámci věci je tedy nepochybné, že posuzovaly-li by se vztahy mezi účastníky dle předchozí právní úpravy (obč. zák.), odvolatel by zajištěným věřitelem nebyl, kdežto podle nové právní úpravy (OZ) by zajištěným věřitelem byl.

Odvolací soud nesdílí přesvědčení odvolatele, že nutnost aplikace nové právní úpravy plyne již ze samotných přechodných ustanovení OZ. Z dikce přechodných ustanovení obsažených v hlavě II, díl 2 OZ se totiž tento závěr nepodává. Z ustanovení

§ 3073 OZ vyplývá, že práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem 1.1.2014 se posuzují až do svého zániku dle dosavadních předpisů a z § 3028 odst. 3 OZ vyplývá, že dosavadní právní úpravou se řídí závazkové vztahy (nejde o právní poměry vyjmenované v § 3028 odst. 2 OZ) vzniklé přede dnem 1.1.2014, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé.

V přezkoumávané věci je zásadní skutečností existence dohody uzavřené dne 2.12.2013 mezi ručitelkou a věřitelem Credico europe a. s. o podřízení vztahu novému občanskému zákoníku, kterou doložil odvolatel. V ní se tehdejší věřitel a ručitelka dohodli, že práva a povinnosti z ručitelského vztahu mezi nimi se budou řídit novým občanským zákoníkem od nabytí jeho účinnosti. Na rozdíl od insolvenčního soudu, který shledal, že dohoda se týká jen práv a povinností z ručitelského prohlášení, ale nic nemění na úpravě práv a povinností ze smlouvy o úvěru a ze zástavní smlouvy, je odvolací soud názoru, že předmětná dohoda sice nemůže mít vliv na vztahy plynoucí z úvěrové a zástavní smlouvy, což ale neznamená, že nemůže mít vliv na to, zda na ručitele přechází zástavní právo.

Podstata ručení spočívá v tom, že ručitel, jako osoba vždy odlišná od dlužníka, na sebe vezme povinnost uspokojit pohledávku věřitele, jestliže tak neučiní dlužník. Jde tedy podle předchozí i nové právní úpravy v prvé řadě o vztah mezi věřitelem a ručitelem. Dle § 546 obč. zák. lze zajistit pohledávku dohodou účastníků ručením, ručení vzniká písemným prohlášením ručitele vůči věřiteli. Předpokládá se tedy, že věřitel a ručitel se nejprve dohodnou (dvoustranným úkonem, který nemá předepsanou formu) a ručitel na základě toho jednostranným prohlášením založí ručení.

Podle § 2018 odst. 1 OZ se stane ručitelem ten, kdo věřiteli prohlásí, že jej uspokojí, pokud tak učiní dlužník. Dle § 2018 odst. 2 má být prohlášení písemné. Dvoustrannost vztahu je upravena jinak než dle předchozí úpravy, neboť podle § 2018 odst. 1 věty druhé OZ nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat, z čehož lze usuzovat, že na základě jednostranného úkonu může ručení vzniknout, ale jen jako naturální obligace. K plnohodnotnému ručení je tedy třeba úkon věřitele (alespoň konkludentní); není-li jej, věřitel nemůže plnění vůči ručiteli vymáhat, pokud však bude ručitel plnit dobrovolně, vyvolá stejné účinky jako plnění ručitele. Podstatné je, že právní úprava předchozí ani současná nevyžaduje ke vzniku ručení souhlas dlužníka. Osobami, které jej mohou založit (a také změnit či zrušit), jsou proto pouze věřitel a ručitel. Proto se také mohou platně dohodnout na podřízení ručení novému občanskému zákoníku. Tehdejší věřitel a ručitelka uzavřeli dohodu krátce (2.12.2013) před účinností nového občanského zákoníku, bylo v ní uvedeno, že od nabytí účinnosti se vztah z ručení bude řídit novou právní úpravou. Nic nebrání tomu, aby taková dohoda byla uzavřena i před účinností nového občanského zákoníku, je-li z ní zřejmé, že se vztahy novým předpisem budou řídit až od jeho účinnosti.

Taková dohoda sice není příliš ku prospěchu zástavnímu dlužníkovi, protože z povahy věci je pro něj výhodnější, aby zástavní právo plněním ručitele zaniklo místo toho, aby přešlo na ručitele. Avšak s ohledem na to, že ani k zřízení nového ručení není třeba souhlasu dlužníka (ať již zástavního nebo osobního, v této věci je zástavní dlužník i osobním dlužníkem), nejde o nepřípustné porušení práv dlužníka: stejně tak by se ručitel a věřitel mohli dohodnout na zániku ručení (dle předchozí právní úpravy) a ihned poté zřídit nové ručení (dle nové právní úpravy).

Zabránit uplatnění nové právní úpravy by mohl závěr, že s ohledem na akcesoritu ručení se na ručení použije vždy stejná právní úprava jako na zajišťovaný závazek. Jinak řečeno, že nelze zajistit závazek vzniklý podle předchozí právní úpravy zajištěním dle nové právní úpravy. Při přijetí takového závěru by však ztratila smysl věta druhá § 3073 OZ. V ní je totiž stanoveno, že se strany mohou dohodnout, že se tato práva a povinnosti (myšleno práva a povinnosti ze zajištění závazku uvedená v první větě) budou řídit novou právní úpravou. V ustanovení chybí jakákoliv návaznost na to, že novou právní úpravou by se měla řídit současně i práva ze závazků, které jsou zajištěny (a zajišťované závazky se budou vesměs řídit dosavadní úpravou, protože musely vzniknout před účinností OZ). Nemělo-li by tomu tak být, postačila by úprava v ustanovení § 3028 odst. 3 OZ a ustanovení § 3073 věty druhé OZ by bylo nadbytečné.

Dále odvolací soud vedl úvahy ve vztahu k ustanovení § 1937 OZ. Toto ustanovení sice není vtěleno do právní úpravy ručení (to je upraveno v § 2018 až § 2028); patří do části čtvrté, hlavy II., dílu 7, oddílu 1, který upravuje zánik závazku splněním, ale nepochybně jde o ustanovení, které se vztahuje i na institut ručení; jmenovitě následky splnění závazku ručitelem. Tímto následkem je mimo jiné právě nabytí zajištění pohledávky, kterou ručitel za dlužníka uhradil. Není přitom rozhodné, že toto zajištění se řídí jinou právní úpravou než ručení. Insolvenční soud spatřoval důvod zániku zástavního práva rovněž v § 170 odst. 1 písm. a) obč. zák., dle kterého zástavní právo zanikne zánikem zajištěné pohledávky. Toto ustanovení platí i pro zástavní právo v dané věci. Podle předchozí právní úpravy splněním ručitelského závazku pohledávka věřitele zanikne (a ručiteli vznikne pohledávka nová), čímž zanikne zástavní právo. Dle nové právní úpravy však pohledávka věřitele nezanikne a § 170 odst. 1 písm. a) obč. zák. se tedy prozatím neuplatní (uplatnil by se až v případě, že by zanikla pohledávka ručitele vůči dlužníkovi). Ostatně OZ má vlastní ustanovení obsahově shodné s tímto ustanovením. Jde o § 1376, dle kterého zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo. Toto ustanovení však nemůže zabránit aplikaci ustanovení § 1937 odst. 2 OZ o přechodu zajištění (včetně zástavního práva).

Výše uvedené závěry vedou k zásadnímu přehodnocení toho, jak má být rozdělen výtěžek zpeněžení zástavy. Pohledávka odvolatele ve výši 2.024.516,25 Kč je zajištěná se stejným pořadím zajištění jako pohledávka věřitele Credico europe a. s. ve výši 647.342,50 Kč. Původně šlo totiž o jednu pohledávku zajištěnou jedním zástavním právem a zajištění vzniklo 10.12.2007 (účinek vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí). Zajištění pohledávky České republiky-Finančního úřadu pro Olomoucký kraj vzniklo 28.4.2010 a zajištění pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny dne 27.12.2012. K otázce vzniku zajištění pohledávek Všeobecné zdravotní pojišťovny a České republiky-Finančního úřadu pro Olomoucký kraj odvolací soud poznamenává, že v rozhodné době se pořadí exekutorského zástavního práva řídilo dnem jeho vzniku a vzniklo doručením exekučního příkazu katastrálnímu úřadu (§ 69a odst. 3 a 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění účinném do 30.6.2015).

Zajištění pohledávky odvolatele a Credico europe a. s. má tudíž nejlepší pořadí. Součet jejich pohledávek (2.671.858,75 Kč) přesahuje výtěžek zpeněžení (2.500.000 Kč). Po odečtení nákladů zpeněžení (90.870Kč) tedy přesahuje částku 2.409.130 Kč. Odměna insolvenčního správce počítaná dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. činí 146.365,20 Kč a zvyšuje se o 21 % sazbu daně z přidané hodnoty, jejímž je insolvenční správce plátcem. Celková odměna insolvenčního správce včetně daně z přidané hodnoty (30.736,69 Kč) činí 177.101,89 Kč. K vydání věřitelům zůstane částka 2.232.028,11 Kč. To představuje více, než činí pohledávky věřitelů s nejlepším pořadím zajištění, proto musí tito věřitelé být uspokojeni poměrně. Pohledávka Credico europe a. s. představuje 24,2281707444303 % celkové výše pohledávek obou věřitelů a pohledávka odvolatele 75,7718292555697 %. To znamená, že věřiteli Credico europe a. s. má připadnout 540.779,58 Kč a odvolateli 1.691.248,53 Kč. Ostatní zajištění věřitelé nebudou uspokojeni vůbec.

Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení insolvenčního soudu změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelům Credico europe a. s., České republice-Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj, Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a MEDLET service s. r. o. se doručuje

i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci 7. září 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu