2 VSOL 158/2012-A-15
KSBR 37 INS 1977/2012 2 VSOL 158/2012-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Litavská 1482, 684 01 Slavkov u Brna, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23.2.2012, č.j. KSBR 37 INS 1977/2012-A-7,

takto:

Usnesení insolvenčního soudu se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále též jen insolvenční soud nebo soud ) odmítl insolvenční návrh dlužnice ze dne 23.1.2012, spojený s návrhem na povolení oddlužení. Na odůvodnění uvedl, že dlužnice, ani po výzvě a poučení o možnosti odmítnutí návrhu nedoložila listiny, dokládající její úpadek, resp. tvrzení o tom, že své závazky neplní déle než 30 dnů, či 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Z listin, které předložila dne 23.2.2012, nevyplývá, že alespoň dva její závazky jsou po splatnosti déle než 30 dnů a nejsou plněny déle než 3 měsíce po splatnosti. Proto její úpadek nemůže být osvědčen. Protože dlužnice nesplnila základní podmínku , kterou jí při podání insolvenčního návrhu ukládá ustanovení § 104 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále též jen IZ ), tvrzený úpadek nemůže být osvědčen a insolvenční soud podle § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, ve kterém žádala, aby její insolvenční návrh nebyl odmítnut. Vyjádřila názor, že její návrh byl zamítnut proto, že nedoložila příjmy, když její zaměstnavatel výplatní pásky neposkytuje . Přesto však posléze dlužnici potvrzení vydal a ta je předkládá s odvoláním. Dále dlužnice k odvolání připojila listiny, kterými hodlá svůj úpadek osvědčit (oznámení o zesplatnění svých úvěrů a upomínky).

Podle ust. § 7 odst. 1IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba potvrdit.

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ, musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést k rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící jeho úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po době splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.

Ze znění § 128 odst. 1 IZ vyplývá, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Dlužník, který tvrdí svůj úpadek, popřípadě hrozící úpadek, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst.

2 IZ podat pouze na formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu. Dlužník může podat insolvenční návrh na tomto příslušném formuláři (pokud hodlá současně navrhnout i povolení oddlužení) anebo samostatným podáním.

V přezkoumávané věci podala dlužnice insolvenční návrh s využitím příslušného formuláře, který dne 27.1.2012 doručila insolvenčnímu soudu a žádala v něm zjištění svého úpadku a jeho řešení splátkovým kalendářem. V bodě 06 insolvenčního návrhu tvrdila šest svých věřitelů, z nichž pět má pohledávky splatné od listopadu 2011, jeden od prosince 2012. Tvrdila, že všechny tyto pohledávky jsou po splatnosti déle než 30 dnů a není schopna je plnit proto, že její příjem činí 12.471,-Kč, přitom celková měsíční platba na všechny tyto pohledávky činí 15.000,-Kč. Dále tvrdila, že své závazky neplní déle než 3 měsíce. V bodě č. 18 návrhu označila šest závazků vůči nezajištěným věřitelům, a to závazek ze smlouvy o úvěru vůči věřiteli Komerční banka, a.s., závazek z překlenovacího úvěru vůči věřiteli Wüstenrot-stavební spořitelna, a.s., a tři závazky z kreditních karet vůči věřitelům Komerční banka, a.s., Home Credit a.s. a Citibank Europe Plc, o.s. a dále závazek z titulu konsolidace vůči GE Money bank, a.s. Stejné skutečnosti vyplývají i z dlužnicí k návrhu připojeného a podepsaného seznamu závazků, opatřeného doložkou správnosti a úplnosti, ve kterém rovněž uvedla, že každý z uvedených závazků uznává a že nemá zaměstnance. Dále dlužnice k návrhu připojila podepsaný seznam svého majetku, v němž rovněž prohlásila, že je správný a úplný.

Insolvenční soud dlužnici výrokem I. usnesení ze dne 16.2.2012 č.j. KSBR 37 INS 1977/2012-A-5, vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení insolvenční návrh doplnila tak, že předloží listiny, které dokládají její úpadek, tedy doloží své tvrzení o tom, že závazky neplní po dobu delší než 30 dnů, resp. déle než 3 měsíce a doloží splatnost alespoň dvou pohledávek svých věřitelů a skutečnost, že tyto jsou tři měsíce po splatnosti. Dlužnice byla poučena o možnosti odmítnutí insolvenčního návrhu v případě, že tyto listiny nepředloží (§ 128 odst. 2 IZ). Dále byla vyzvána k odstranění vad návrhu na povolení oddlužení, mimo jiné k doložení svých příjmů za dobu od prosince 2010 do ledna 2012 (viz výrok II. tohoto usnesení).

Na tuto výzvu reagovala dlužnice dne 23.2.2012, kdy dle bodu I. výzvy dokládala listiny k tvrzení, že závazky neplní déle než 30 dnů (oznámení GE Money Bank, a.s. o prohlášení úvěru za splatný ke dni 27.1.2012, odstoupení společnosti Wüstenrot-stavební spořitelna, a.s. od úvěrové smlouvy ze dne 30.1.2012, oznámení Citibank Europe Plc. ze dne 13.2.2012 o prohlášení úvěru z kreditní karty za splatný ke dni 10.2.2012, výzvu společnosti Home Credit, a.s. ze dne 9.2.2012 ke splacení celého úvěru ve lhůtě 14 dnů ode dne usnesení o odmítnutí nebo zamítnutí jejího insolvenčního návrhu a výpis z účtu ke kreditní kartě ze dne 6.1. až 14.2.2012, kterým Komerční banka, a.s. oznamuje dlužnici, že nastala úplná splatnost jejích závazků). Dále připojila oznámení KB, a.s. ze dne 9.1.2012, že nebyla v řádném termínu uhrazena splátka závazku z úvěrové smlouvy ve výši 2.171,70 Kč a výzvu ze dne 27.2.2012 k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky věřitele KB, a.s., kterou jí poskytl lhůtu ke splacení celého úvěru ve výši 91.811,03 Kč do dne 8.3.2012.

Po zhodnocení shora uvedených skutečností plynoucích ze spisu odvolací soud nesouhlasí s názorem insolvenčního soudu, že insolvenční návrh dlužnice je třeba odmítnout podle § 128 odst. 2 IZ proto, že k němu nepřipojila přílohy požadované v ustanovení § 104 odst. 1 IZ. Dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu připojila seznam závazků a seznam majetku, oba dva seznamy podepsala a opatřila prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, a prohlásila, že nemá žádné zaměstnance (nedoložila tedy seznam zaměstnanců, obsahující doložku, že jde o seznam správný a úplný, ovšem k tomuto doplnění insolvenčního návrhu nebyla usnesením insolvenčního soudu ani vyzvána, § 128 odst. 2 IZ ) a doložila listiny osvědčující její úpadek (smlouvy s peněžními ústavy). V seznamu závazků označila své věřitele v souladu s ust. § 103 odst. 1 IZ a uvedla důvod vzniku jednotlivých závazků, z nichž žádný nepopřela. Údaj dle § 104 odst. 3, věta druhá, a čtvrtá až šestá IZ nemusí být v seznamu uveden, pokud zde uvedené právní vztahy nenastaly. Dlužnicí připojený seznam závazků splňuje zákonné náležitosti. Stejně tak tyto splňuje seznam jejího majetku (§ 104 odst. 2 IZ). K insolvenčnímu návrhu doložila listiny, kterými hodlala doložit svůj úpadek (§ 104 odst. 1, písm. d/ IZ). Vady příloh insolvenčního návrhu v této věci odvolací soud neshledává.

Závěr, že insolvenční návrh je doložen přílohami dle zákona ostatně nepřímo vyplývá i z odůvodnění napadeného usnesení, ve kterém insolvenční soud výslovně uvedl, že na základě podkladů předložených dlužnicí její úpadek nemůže být osvědčen, když nedoložila listiny, osvědčující splatnost jejích závazků déle než 30 dnů, resp. 3 měsíce . Z toho vyplývá, že dlužnice doložila přílohy, z nichž ovšem tvrzení o tom, že její závazky jsou déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti nelze mít za osvědčena (§ 131 IZ). O návrhu, v němž dlužník svá tvrzení vyvrací doloženými přílohami, je však třeba věcně rozhodnout a zamítnout jej (§ 143 odst. 1 IZ).

I když se odvolací soud neztotožnil s důvody, pro které insolvenční soud insolvenční návrh dlužnice odmítl, je i podle něj přezkoumávané rozhodnutí ve výroku věcně správné. Z insolvenčního návrhu tak, jak byl podán dne 27.1.2012, a k němu připojených zákonných příloh, lze totiž dovozovat jen to, že dlužnice má 6 věřitelů a vůči nim má závazky splatné od listopadu 2011 (jen vůči věřiteli Wüstenrot -stavební spořitelna, a.s. až od prosince 2011). Z těchto tvrzení tak vyplývá (ke dni podání návrhu), že dlužnice má více věřitelů, vůči kterým má závazky déle než 30 dnů po splatnosti, tedy znaky úpadku dle § 3 odst. 1, písm. a) a b) IZ. Protože dlužnice v návrhu neuvedla nic o tom, od kdy své závazky vůči těmto věřitelům neplní nebo o tom, kdy na který konkrétní závazek naposledy plnila jakou částku (ani netvrdila, že některý ze závazků je ve výkonu rozhodnutí a s jakým výsledkem), nelze z takto formulovaného návrhu dovodit tvrzení o platební neschopnosti dlužnice. Jen z obecného tvrzení, že své závazky neplní déle než 3 měsíce, ani z tvrzení o tom, že její měsíční příjem je nižší než částka, kterou by měsíčně měla plnit na splátky všech svých závazků, nelze totiž dovozovat závěr o její platební neschopnosti (třetí definiční znak úpadku dle § 3 odst. 1, písm. b/ IZ). V návrhu dlužnice proto chybí tvrzení o konkrétních skutečnostech, z nichž by bylo možno dovozovat její platební neschopnost, a proto návrh postrádá tvrzení osvědčující její úpadek ve smyslu § 103 odst. 2 IZ a je neprojednatelný. V řízení nelze pro tuto vadu pokračovat, protože soud nemá k dispozici tvrzení o skutečnostech, které by měl v řízení prověřovat. Předmětný insolvenční návrh měl být odmítnut podle § 128 odst. 1 IZ, aniž dlužnice měla být vyzývána k jeho doplnění (§ 128 odst. 1, věta druhá IZ).

Protože napadené usnesení je ve výsledku věcně správné, odvolací soud je podle § 219 o.s.ř. potvrdil, i když důvod pro odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice spatřuje ve zcela odlišných skutečnostech než insolvenční soud.

Závěrem odvolací soud uvádí, že dlužnice zřejmě dostatečně nerozlišuje mezi insolvenčním návrhem, kterým je zahajováno řízení, v němž soud zkoumá, zda je dlužník v úpadku, a návrhem na povolení oddlužení, v němž dlužník žádá o určitý způsob řešení úpadku a insolvenční soud se zabývá tím, jakým způsobem je případný úpadek dlužníka řešitelný. Proto dlužnice také v odvolání vyjádřila názor, že insolvenční soud její insolvenční návrh zamítl , neboť nedoložila své příjmy, jak byla insolvenčním soudem vyzvána a zřejmě i z tohoto důvodu k odvolání připojila doklady, které fakticky vyvracejí její tvrzení o tom, že splatnost některých jejích závazků nastala v listopadu roku 2011. Vzhledem k neprojednatelnosti jejího insolvenčního návrhu však tato skutečnost není právně významná.

Jak správně v odůvodnění napadeného usnesení uvedl insolvenční soud, po právní moci tohoto usnesení nic nebrání dlužnici v podání nového insolvenčního návrhu, přičemž při jeho sepisu může použít služby některé z občanských poraden, například Občanské poradny Brno, informace o jejíchž službách lze nalézt na internetové stránce www.poradnabrno.eu .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které se podává ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení zvlášť prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR (§ 239 odst. 3, § 240 o.s.ř., § 75 IZ).

V Olomouci dne 26. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu