2 VSOL 151/2012-A-18
KSBR 31 INS 14864/2011 2 VSOL 151/2012-A-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Petra Kreuzwiesera, nar. 16.12.1971, bytem 28. října 2384/4, 669 02 Znojmo, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.2.2012, č. j. KSBR 31 INS 14864/2011-A-13,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dne 22.8.2011 bylo zahájeno insolvenční řízení o návrhu dlužníka. Usnesením ze dne 16.12.2011 byl soud dlužník vyzván k doplnění insolvenčního návrhu, mj. tak, že v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo do výše a proč a v seznamu závazků u pohledávek zajištěných věřitelů označí práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku, dále uvede, zda a v jakém rozsahu popírá a proč právo na uspokojení ze zajištění. Podle soudu prvního stupně přílohy k insolvenčnímu návrhu neobsahovaly zákonem stanovené náležitosti, v důsledku čehož byly neurčité a nesrozumitelné, zejména z důvodu nejasného určení výše zajištěných a nezajištěných závazků, druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Soud prvního stupně proto postupoval dle ust. § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh odmítl. Pro úplnost uvedl, že vzhledem k odmítnutí návrhu se již nezabýval tím, zda návrh na povolení oddlužení byl řádně doplněn.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. V něm uvedl, že insolvenční návrh doplnil včas a dle pokynů soudu prvního stupně. Výslovně uvedl, že nepopírá

žádný ze svých závazků a doložil soupis věcí, které sepsal exekutor. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 104 odst. 1 písm. a) IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ).

Podle ust. § 104 odst. 3 IZ, je dlužník povinen v seznamu závazků jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V posuzované věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 19.8.2011 domáhal rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhl plnění splátkového kalendáře. V návrhu tvrdil, že má sedm peněžitých závazků, které není schopen splácet déle jak 3 měsíce, z čehož vyplývá, že je v úpadku. V bodu č. 14 uvedl dva věřitele (M.B.A. Finance s.r.o. a OSSZ ČR), výši jejich pohledávek 7.335,-Kč a 12.036,-Kč a popis závazků (nedoplatek, dlužné pojistné). V bodu č. 16 označil pět věřitelů, vůči nimž má závazky, uvedl výši závazků, jejich popis a uvedl spisovou značku příslušného rozhodnutí. V seznamu závazků dlužník označil stejné věřitele a uvedl stejnou výši závazků, jako v bodech č. 14 a 16 formulářového návrhu. O tomto seznamu závazků prohlásil, že je úplný a správný.

Dále z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně usnesením ze dne 16.12.2011, č. j. KSBR 31 INS 14864/2011-A-11 vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení doplnil insolvenční návrh tím, že opraví seznam závazků o řádné označení věřitelů ve smyslu ust. § 103 odst. 1 IZ, doloží seznam zaměstnanců, v seznamu závazků výslovně uvede, jsou-li věřitelé dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, dále stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč a u pohledávek zajištěných věřitelů označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku, a uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Z uvedeného vyplývá, že dlužník v rozporu s ust. § 104 odst. 3 IZ nepřipojil k insolvenčnímu návrhu řádný seznam závazků. Insolvenční návrh o tuto požadovanou povinnou přílohu nedoplnil ani poté, co byl k jejímu předložení řádně vyzván soudem prvního stupně a dostalo se mu vyčerpávajícího poučení o náležitostech seznamů i o následcích nevyhovění výzvě soudu. Dlužník totiž v seznamu závazků přesně neoznačil, kteří věřitelé mají u něho zajištěné věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitelů. Uvedení spisové značky není náležitostí ve smyslu shora uvedeného ustanovení. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když podle ust. § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh odmítl.

Lze tedy uzavřít, že usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady příloh je věcně správné. Jako takové proto bylo odvolacím soudem podle ust. § 219 o.s.ř. potvrzeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.

V Olomouci dne 21. března 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu