2 VSOL 143/2011-A-77
KSBR 28 INS 4836/2009 2 VSOL 143/2011-A-77

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka D&D Projekt spol. s r.o., se sídlem Hodolanská 878/2, 639 00 Brno, IČ: 27 68 42 11, o insolvenčním návrhu věřitelky Ing. Martiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Týnská 20, Třebíč, zastoupené Mgr. Miroslavem Penkou, Zahradnická 6, Brno, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2011, č.j. KSBR 28 INS 4836/2009-A-64,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl o úpadku dlužníka (výrok I.), insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Tomáše Gartšíka (výrok II.) a dále vyslovil výroky dle ust. § 136 odst. 2 písm. c) až i) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ).

Po provedeném dokazování měl soud prvního stupně za doloženou pohledávku navrhující věřitelky za dlužníkem z titulu dlužných mezd za prosinec 2007 ve výši 30.000,-Kč, únor 2008 ve výši 30.000,-Kč, duben 2008 ve výši 30.000,-Kč, květen 2008 ve výši 30.000,-Kč a dále za měsíce leden až březen 2009. Dlužník neprokázal své tvrzení, že mzda za prosinec 2007, únor 2008, duben 2008 a květen 2008 byla uhrazena. Nepodstatnou shledal námitku dlužníka, že odmítá dlužné mzdy vyplatit z důvodu zadržovacího práva, neboť podle § 175 občanského zákoníku nelze zadržet mzdu. Za doloženou měl dále splatnou pohledávku České republiky-Úřadu práce Brno-město, a to na základě rozhodnutí ze dne 9.6.2010 (pravomocného od 30.6.2010), kterým byl dlužník zavázán zaplatit věřiteli ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí náklady řízení ve výši 1.000,-Kč. Soud prvního stupně uzavřel, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o úpadku dlužníka, neboť navrhující věřitelka doložila svou pohledávku (§ 105 IZ), bylo prokázáno, že dlužník má více věřitelů, kteří mají splatné pohledávky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti-navrhující věřitelka postupně od ledna 2008 do dubna 2009, Česká republika-Úřad práce Brno-město od července 2010-a vzhledem k termínům vykonatelnosti závazků není dlužník tyto závazky schopen plnit. Proto dle ust. § 136 odst. 1 IZ rozhodl o úpadku dlužníka.

Proti výroku I. tohoto usnesení podal dlužník odvolání, kterým se domáhal jeho zrušení. Namítal, že navrhující věřitelka nebyla schopna určit, za jaké období vznikla jí tvrzená pohledávka ve výši 289.811,-Kč, přičemž dle Oznámení o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Úřadu práce Brno-město ze dne 3.12.2009 byla věřitelce vyplacena částka ve výši 5.500,-Kč. Dlužník setrval na tvrzení, že mzdu za měsíc prosinec 2007, únor 2008, duben 2008 a květen 2008 věřitelce uhradil, tvrzené dlužné mzdy za měsíce září 2008, listopad 2008, prosinec 2008 a leden až březen 2009 neuhradil, ale zanikly na základě jednostranného zápočtu pohledávek ze dne 30.6.2010. Věřitelka totiž jako bývalá zaměstnankyně dlužníka zneužila fotografie pro reklamní kampaň a způsobila tím dlužníkovi škodu ve výši 550.000,-Kč. Dále dlužníkovi nevrátila svěřené hodnoty, čímž způsobila škodu ve výši 26.369,64 Kč. Soudu prvního stupně vytýkal, že přes shora uvedené vzal tvrzené pohledávky navrhující věřitelky za doložené, aniž by se zabýval dlužníkem předloženými důkazy a hodnotil je.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Po zjištění, že odvolání je včasné a podané osobou k tomuto úkonu oprávněnou odvolací soud přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 2 a 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Podle odst. 2 tohoto ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. Podle ust. § 141 odst. 1 IZ proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Podle odst. 2 je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel v průběhu odvolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.

Dlužník v odvolání zpochybňoval pohledávku navrhující věřitelky. Lze přisvědčit námitce, že soud prvního stupně se důsledně nevypořádal s jeho argumentací, kterou uplatňoval v průběhu celého řízení, jež předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, a jejímž prostřednictvím popíral aktivní legitimaci navrhující věřitelky. Soud prvního stupně zcela pominul dlužníkovu obranu spočívající na tvrzení, že má za věřitelkou pohledávku převyšující pohledávku věřitelky a tuto jednostranně započetl.

Je nutno však zároveň zdůraznit, že zpochybnění pohledávky navrhujícího věřitele (samo o sobě) nemůže být důvodem pro zrušení rozhodnutí o úpadku, příp. pro jeho změnu tak, že se insolvenční návrh zamítá. Z ust. § 141 odst. 2 IZ totiž jednoznačně plyne, že v případě, kdy je úpadek dlužníka osvědčen i bez pohledávky navrhujícího věřitele, není v odvolacím řízení zjištěný nedostatek aktivní legitimace důvodem ke zrušení rozhodnutí o úpadku.

Odvolací soud proto nejprve posuzoval, zda úpadek dlužníka nedokládají pohledávky jiných subjektů, jejichž existence v řízení vyšla najevo (§ 86 IZ). Dospěl přitom k závěru, že tomu tak je.

Kromě soudem prvního stupně zohledněné pohledávky České republiky z titulu nákladů řízení vedeného před Úřadem práce Brno-město ve výši 1.000,-Kč, proti níž dlužník ničeho nenamítal, byly v řízení doloženy dále pohledávky věřitelů Vodní zdroje Chrudim, spol. s r.o., IČ: 15 05 38 65 ve výši 97.324,35 Kč, splatné 20.8.2010, GISTL s.r.o., IČ: 60 91 68 51 ve výši 676.899,-Kč (dlužníkem v této výši uznané při přezkumném jednání dne 19.4.2011), splatné 30.6.2009, a České republiky-České správy sociálního zabezpečení ve výši 322.776,-Kč, splatné od 26.1.2010.

Pohledávka společnosti Vodní zdroje Chrudim, spol. s r.o. z titulu neuhrazené ceny díla, přihlášená přihláškou evidovanou pod č. 5, byla doložena pravomocným a vykonatelným usnesením Městského soudu v Brně ze dne 28.6.2010, sp. zn. 221 EC 18/2009 o schválení smíru, v němž se dlužník zavázal uhradit věřiteli částku 68.540,-Kč a náklady řízení ve výši 28.784,35 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 10.000,-Kč vždy do 20. dne v měsíci počínaje měsícem srpnem 2010, pod ztrátou výhody splátek. Pohledávka společnosti GISTL s.r.o., uplatněná přihláškou evidovanou pod č. 7, byla doložena smlouvou o půjčce, která byla uzavřena mezi označenou společností jako věřitelem a dlužníkem dne 27.2.2009. Věřitel se zavázal poskytnout dlužníkovi finanční prostředky ve výši 600.000,-Kč a dlužník se zavázel je vrátit do 30.6.2009 spolu s úrokem ve výši 4 % p.a. za dobu do 30.6.2009 a ve výši 7 % p.a. od 30.6.2009 do úplného vrácení půjčky. Poskytnutí finančních prostředků ve výši 600.000,-Kč dlužníkovi věřitel prokázal výpisem z účtu ze dne 27.2.2009.

Pohledávka České republiky-České správy sociálního zabezpečení, přihlášená přihláškou evidovanou pod č. 10, z titulu dlužného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále byla doložena vykonatelným výkazem nedoplatků, vydaným Městskou správou sociálního zabezpečení Brno dne 26.1.2010, č.j. 47002/210/9013/2075/26.1.10/772/10.

Z uvedeného je zřejmé, že úpadek dlužníka je osvědčen i bez pohledávky navrhující věřitelky. Ke dni vydání napadeného usnesení měl dlužník minimálně další čtyři závazky v celkové výši téměř 1,1 mil. Kč. Skutečnost, že všechny tyto závazky jsou déle než 3 měsíce po splatnosti, zakládá domněnku neschopnosti dlužníka hradit své splatné závazky (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ) a byl tak naplněn poslední znak úpadku ve formě platební neschopnosti dle § 3 odst. 1 IZ. Domněnku neschopnosti hradit své splatné závazky dlužník ničím nevyvrátil. Nezbývá tedy než konstatovat, že byly splněny všechny předpoklady pro rozhodnutí o úpadku dlužníka dle ust. § 136 odst. 1 IZ.

Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání, založené výlučně na zpochybnění pohledávky navrhující věřitelky, nemůže být důvodné, neboť ani případný závěr o nedoložení pohledávky navrhující věřitelky by za daného stavu (osvědčení úpadku dlužníka pohledávkami jiných věřitelů) nemohl vést ke změně či zrušení napadeného rozhodnutí § 141 odst. 2 IZ. Proto postupoval dle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení v napadeném výroku I. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného k Nejvyššímu soud v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto usnesení dospěje dovolací soud k závěru, že rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Olomouci dne 11. května 2011

Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu