2 VSOL 141/2012-A-21
KSOS 39 INS 15144/2011 2 VSOL 141/2012-A-21

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Markéty anonymizovano , anonymizovano , bytem Vrchy č.p. 9, PSČ 742 45, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o jejím odvolání ze dne 15.2.2012 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.1.2012, č.j. KSOS 39 INS 15144/2011-A-15,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.1.2012, č.j. KSOS 39 INS 15144/2011-A-15, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ust. § 128 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ) odmítl insolvenční návrh dlužnice s odůvodněním, že usnesením č.j. KSOS 39 INS 15144/2011-A3 ze dne 29.8.2011 byla dlužnice soudem vyzvána k doplnění insolvenčního návrhu tak, že doloží seznam majetku, seznam závazků a důchodový výměr. Dlužnice byla poučena o následcích nesplnění výzvy, tj. že pokud nedoplní seznam závazků a majetku dle výzvy, dojde k odmítnutí insolvenčního návrhu. Dále byla poučena v tom smyslu, že v případě, že nedoloží důchodový výměr, dojde k odmítnutí návrhu na povolení oddlužení a k prohlášení konkurzu na majetek dlužnice. Na výzvu dlužnice reagovala podáním ze 7.9.2011, v němž uvedla, že není schopna doložit důchodový výměr ani sdělit výši důchodu. K podání doložila seznam majetku a seznam závazků. Usnesením č.j. KSOS 39 INS 15144/2011-A6 ze dne 15.9.2011 proto uložil soud dlužnici, aby ve stanovené lhůtě zaplatila zálohu na náklady řízení ve výši 50.000,-Kč s odůvodněním, že jejímu návrhu na oddlužení nelze vyhovět a jediným způsobem řešení úpadku je konkurz, neboť jednak dlužnice nedisponuje příjmem použitelným pro oddlužení plněním splátkového kalendáře, (když nedoložila potvrzení o výši vyměřeného důchodu) a dále co se týče oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, pak dlužnice uvedla do insolvenčního návrhu, že je vlastníkem pouze movitých věcí, načež soud z katastru nemovitostí zjistil, že dlužnice má ve společném jmění manželů nemovitost, která je však do výše 1.817.078,-Kč zajištěna zástavními právy věřitelů. Vzhledem k tomu, že nelze prokázat, že by z výtěžku zpeněžení došlo k uspokojení nezajištěných věřitelů alespoň ve 30% jejich závazků, když dlužnice tento majetek neuvedla ani neocenila, dospěl insolvenční soud k závěru, že povolení oddlužení není možné a vyložil účel a výši požadované zálohy. K odvolání dlužnice (se kterým doložila výměr České správy sociálního zabezpečení a darovací smlouvu) Vrchní soud v Olomouci usnesením č.j. KSOS 39 INS 15144/2011, 2 VSOL 647/2011-A11 ze dne 22.12.2011 změnil usnesení soudu prvního stupně v tom smyslu, že se zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení dlužnici neukládá s odůvodněním, že vyzývat dlužnici k uložení zálohy bylo předčasné, neboť bylo třeba se zabývat tím, zda dlužnice výzvu soudu ze dne 29.8.2011 řádně splnila. Dle zjištění odvolacího soudu nikoliv, neboť úplný a řádný seznam závazků nepředložila, když v němž neuvedla všechny věřitele-banku, která by měla mít pohledávku zajištěnu zástavním právem-a rovněž nepředložila řádný seznam svého majetku, když v němž neoznačila nemovitosti, na nichž vázne zástavní právo. Proto byl na místě postup dle § 128 odst. 2 IZ poslední věta. Odvolací soud dále uvedl, že pokud dlužnice v mezidobí sama svůj insolvenční návrh nedoplní, bude namístě její insolvenční návrh odmítnout. Vzhledem k tomu, že i přes odůvodnění usnesení odvolacího soudu dlužnice insolvenční návrh ani po obdržení tohoto rozhodnutí svůj insolvenční návrh o řádné seznamy nedoplnila, rozhodl insolvenční soud o odmítnutí insolvenčního návrhu.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, v němž namítala, že vlastnictví nemovitosti bylo v návrhu na oddlužení uvedeno v bodu 17, současně přiložila kupní smlouvu a zástavní právo k nemovitosti. Dále namítala, že na základě doporučení Vrchního soudu v Olomouci v usnesení ze dne 30.11.2011 (A-11) její manžel rovněž 10.1.2012 podal insolvenční návrh, uvedl v něm nemovitosti, které jsou v SJM, doplnil nezahrnutý závazek z hypotečního úvěru a žádá o společné oddlužení domácnosti. Jeho návrh projednává stejná soudkyně. Z těchto důvodů navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Co se týče skutkových zjištění (především ohledně obsahu insolvenčního návrhu dlužnice, jejího návrhu na oddlužení a zákonem vyžadovaných příloh-seznamu majetku a závazků) odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí zcela odkazuje jednak na odůvodnění napadeného usnesení a především na odůvodnění svého usnesení ze dne 30.11.2011, č.j. KSOS 39 INS 15144/2011, 2 VSOL 647/2011-A-11, v němž bylo podrobně vyloženo, v čem spočívají vady předložených seznamů majetku a závazků (§ 104 IZ), které dlužnice neodstranila ani přes pokyn a řádné poučení soudu prvního stupně v usnesení ze dne 29.8.2011 (A-3). Především v seznamu závazků (dle § 104 odst. 4 IZ) dlužnice neuvedla všechny své věřitele, a to banku, která by měla mít pohledávku zajištěnou zástavním právem a v seznamu majetku (ve smyslu ust. § 104 odst. 2 IZ) neoznačila nemovitosti, na nichž vázne zástavní právo. Proto byl dle odvolacího soudu bez dalšího namístě postup dle ust. § 128 odst. 2 IZ, nikoliv dle § 108 odst. 1, odst. 2 IZ.

Jelikož dlužnice ani po obdržení shora uvedeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.11.2011 (a to dne 16.1.2012) seznamy svého majetku a závazků řádně nedoplnila, postupoval soud prvního stupně správně, pokud její insolvenční návrh dle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Ze shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a nyní napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

K námitce dlužnice, že dle doporučení odvolacího soudu její manžel rovněž podal insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení a že v něm uvedl vše správně a úplně je třeba uvést, že předpokladem pro spojení obou těchto věcí a následně společného oddlužení obou manželů, je řádně podaný insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení oběma manžely a to včetně zákonem vyžadovaných seznamů, které musí splňovat potřebné náležitosti. V případě dlužnice tomu tak nebylo, neboť její návrh byl ve svém důsledku v rozporu s předloženými seznamy, neboť v nich neuvedla zajištěného věřitele (či zajištěné věřitele) a v seznamu majetku neoznačila nemovitosti zatížené zástavním právem.

Jen pro úplnost odvolací soud na adresu dlužnice dodává, že dlužnici nic nebrání, aby po obdržení tohoto usnesení odvolacího soudu podala bezodkladně nový insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení a aby v předloženém seznamu závazků uvedla všechny své věřitele, včetně zástavních, které však musí uvést odděleně (§ 104 odst. 2,3 IZ). V seznamu majetku je třeba uvést veškerý majetek, včetně majetku, který je předmětem zajišťovacích práv. U každé položky majetku je dále třeba uvést údaj o době pořízení, o ceně pořizovací a konečně i odhad obvyklé ceny jednotlivých věcí ke dni pořízení seznamu. Pokud jde o nemovitosti nebo majetek, který slouží k zajištění (zajišťuje pohledávky věřitelů) je však nutno předložit ocenění znaleckým posudkem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě (§ 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem. Lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne, kdy jí bude toto usnesení doručeno zvláštním způsobem( § 74, § 75 IZ).

V Olomouci dne 19. března 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu