2 VSOL 14/2011-A-10
KSBR 31 INS 12680/2010 2 VSOL 14/2011-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Jarmily anonymizovano , anonymizovano , bytem 768 23 Břest 217, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.11.2010, č. j. KSBR 31 INS 12680/2010-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech usnesení uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhala vydání rozhodnutí o povolení oddlužení. Podle soudu prvního stupně však insolvenční návrh neobsahuje rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužnice nebo hrozící úpadek, zejména tvrzení způsobilá naplnit znak úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ). Soud prvního stupně proto postupoval dle ust. § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh dlužnice odmítl, jelikož pro jeho nedostatky nelze dále v řízení pokračovat.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání. V něm uvedla, že o insolvenci požádala proto, že nemůže dále platit své závazky, neboť se před časem dostala do velkých finančních potíží. Neměla ani na elektřinu a plyn. Ze svého důchodu není schopna všechny své věřitele uspokojit.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat i náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Pokud je insolvenčním navrhovatelem dlužník, patří mezi tyto zvláštní náležitosti i uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označení důkazů, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).

Dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě v hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem dle § 390 odst. 1 věta první IZ. Návrh na povolení oddlužení lze podle ust. § 391 odst. 2 IZ podat pouze na příslušném formuláři, který může dlužník využít současně i k podání insolvenčního návrhu.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

V přezkoumávané věci podala dlužnice insolvenční návrh s využitím příslušného formuláře pro povolení oddlužení. V bodu 21 tohoto formuláře sice (a pouze) uvedla, že navrhuje, aby soud rozhodl o úpadku dlužníka a zároveň rozhodl o povolení oddlužení, avšak dále již nerozvedla rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek. K tomu je třeba uvést, že dlužník, který označením bodu 21 ve formuláři návrhu na povolení oddlužení projeví navenek úmysl podat návrh na povolení oddlužení a zároveň insolvenční návrh, a který současně rezignuje na uvedení jakýchkoli rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek, předkládá insolvenčnímu soudu zásadně neprojednatelný insolvenční návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle ust. § 128 odst. 1 IZ (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 1/2008-A ze dne 27.1.2010, KSBR 37 INS 294/2008 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010). Těmito rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, se přitom rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srov. § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ). Za situace, kdy dlužnice v insolvenčním návrhu neuvedla žádné skutečnosti osvědčující jí tvrzený úpadek, postupoval soud prvního stupně správně, když tento návrh podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Odmítnutí insolvenčního návrhu však nebrání tomu, aby dlužnice podala nový řádný návrh, který bude obsahovat veškeré náležitosti podle ust. § 103 a 104 IZ a bude-li žádat oddlužení, též náležitosti dle ust. § 391 a § 392 IZ. Při sepisu nového řádného návrhu může dlužnice využít bezplatné poradenství (např. SOS-Sdružení obrany spotřebitelů o.s. nebo Poradna při finanční tísni o.p.s.). Kontakty na tato sdružení jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky (www.justice.cz).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR (§ 238a odst. 1 písm. a/, § 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 24. února 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu