2 VSOL 1397/2016-B-60
KSOS 39 INS 25232/2014 2 VSOL 1397/2016-B-60

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka: a) Karel anonymizovano , anonymizovano , 742 45, Fulnek- Stachovice 159, b) Jarmila anonymizovano , anonymizovano , 742 45, Fulnek-Stachovice 159, o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření a zproštění funkce insolvenčního správce, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. července 2016, č.j. KSOS 39 INS 25232/2014-B-34

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. července 2016, č.j. KSOS 39 INS 25232/2014-B-34 se v odstavci I. výroku p o t v r z u j e.

II. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. července 2016, č.j. KSOS 39 INS 25232/2014-B-34 se v odstavci II. výroku p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) usnesením označeným v záhlaví rozhodnutí rozhodl, že návrh dlužníka ze dne 23.6.2016 na vydání předběžného opatření, kterým bude plánovaná dražba domu č.p. 159 v k.ú. Stachovice na nějakou dobu odložena, se odmítá (odstavec I. výroku) pro jeho vady a návrh na zproštění funkce insolvenčního správce Ing. Ivany Zálešákové se sídlem Dr. E. Beneše 1873/61,792 01 Bruntál, se zamítá (odstavec I. výroku), neboť soud neshledal pro zproštění funkce žádný z důvodů vyjmenovaných v ustanovení § 32 odst. 1 IZ.

Rozhodnutí insolvenčního soudu napadl včasným odvoláním dlužník v celém rozsahu a namítal, že: isir.justi ce.cz

soud se nezabýval všemi skutečnostmi a okolnostmi. Podrobné důvody a důkazy jsme doplnili takto: -tzv. neoprávněné osoby v rámci popírací žaloby-jak je to možné, když jsme přece vlastníci nemovitosti a plátci daně z nemovitosti-někomu byl poskytnutý hypoteční úvěr, přestože jsme nebyli přítomní u sepsání smlouvy o úvěru-podle nás banka vůbec neměla hypotéku schválit a poskytnout-dále nesplácení úvěru nemělo být řešeno bez nás,

-nesouhlasíme se znaleckým posudkem, protože tam je tzv. obvyklá cena, ale podle našeho názoru má být skutečná tržní cena, za kterou se taková nemovitost prodává-znalcovi jsme umožnili prohlídku domu, tedy celého domu, ale cena je pořád stejně nízká, jako kdyby hodnotil jenom jedno patro domu-pořád je podhodnocení 50 % až 100 %,

-správkyně tvrdí, že neposkytujeme součinnost, ale to neodpovídá skutečnosti-byla také přítomná u prohlídky domu se znalcem-na základě toho poslala k nám realitní kancelář Sting-jediné co neviděla, bylo vrchní patro, které měl syn zamknuté, protože to má v pronájmu od nás v rámci rodiny,

-navíc od správkyně pořád šikanózní chování, přestože zdravotní stav manžela je těžký a tak dále, navíc podala trestní oznámení, které je od ní jasná pomsta proti nám, ale my jsme jí nic neprovedli, takže pravda se ukáže,

-všimli jsme si, že soud píše, že návrh na předběžné opatření jsem podala jenom já (Jarmila), ale to neodpovídá skutečnosti, protože jsme podali oba, jsou obě naše jména-i když podpis je jenom ode mě,

-popírací žaloba proti bance-podle soudu prý nemáme právo popírat, protože zajištěná pohledávka...-podle našeho názoru pak ale nemá smysl, že můžeme popírat pohledávky, které považujeme za neoprávněné-popírací žalobu jsme podali podle poučení od soudu, ve lhůtě na začátku března 2015, takže je to už skoro rok a půl, -na základě všech skutečností je bohužel jasné, že insolvenční správkyně sleduje na prvním místě jenom vlastní zájmy, místo toho, aby byla nestranná, tak je naopak zaujatá proti nám-navíc se chová povýšeně, arogantně, jako nějaká nadřazená kasta,

Dále doplňujeme takto:

Insolvenční správkyně organizuje novou dražbu, přišla nám dražební vyhláška na 30.11.2016. Posíláme v příloze dražební vyhlášku, která je ze dne 24.10. a 25.10.2016.

V dražební vyhlášce je uvedeno, že obvyklá cena je podle znaleckého posudku ze dne 17.10.2016. Ale my jsme o žádném novém posudku nevěděli, protože nás nikdo neinformoval, ani správkyně, ani znalec. Proto je jasné, že žádný nový posudek ve skutečnosti není. Jenom to zkopírovali a jenom přepsali cenu, z částky 1.100.000 Kč na částku 1.150.000 Kč.

Takže jenom kosmetická úprava. Jak se říká, aby se vlk nažral a aby koza zůstala celá !

Domáháme se toho, aby správkyně byla odvolána z našeho insolvenčního řízení. A aby bylo nařízeno předběžné opatření, jak jsme o něho požádali. Děkujeme aspoň za trochu pochopení.

Jarmila anonymizovano a Karel anonymizovano , manželé .

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh byl podán 16.9.2014, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, že obsahuje způsobilé odvolací důvody, které lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2, písm. a), e) a g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 82 IZ:

(1) Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

(2) Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také

a) ustanovit předběžného správce,

b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo

c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

(3) Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž

a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo

b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo

c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

(4) Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem.

(5) Rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli. Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soud nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala.

(6) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření podle odstavce 3 současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 o.s.ř. předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 o.s.ř. návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

Podle ustanovení § 75 odst. 3 o.s.ř. navrhovatel je povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává.

Podle ustanovení § 75a o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení: ustanovení § 43 se nepoužije.

Předběžné opatření je procesním institutem občanského práva, který slouží k ochraně práv účastníků řízení, je nástrojem k zatímní úpravě jejich poměrů, případně nachází své využití v případech, kdy je obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí, než je ve věci vydáno definitivní rozhodnutí. Insolvenční zákon obsahuje v ustanovení § 82 IZ speciální úpravu předběžného opatření ve vztahu k ustanovením § 74 a násl. o.s.ř., resp. § 102 o.s.ř., která jsou modifikována pro účely insolvenčního řízení. Náležitosti návrhu na vydání předběžného opatření insolvenční zákon nestanoví, je třeba proto použít úpravu v ustanovení § 74 a násl. 1 o.s.ř., potažmo § 42 odst. 4 o.s.ř. Z návrhu na nařízení předběžného opatření tak musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a čeho se navrhovatel domáhá. Kromě toho musí obsahovat jména, příjmení a bydliště účastníků nebo název a sídlo právnické osoby, popřípadě také jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a současně z návrhu musí být zřejmé, jakého typu předběžného opatření se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení, navrhovatel je též povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává. Pokud návrh na předběžné opatření neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý a jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení, takový návrh předseda senátu bez dalšího odmítne, aniž činí opatření k odstranění vad postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř. Nedostatek podpisu návrhu a neurčitost petitu je vždy vadou, která brání pokračovat v řízení o návrhu na předběžné opatření.

Jak je patrno ze spisu a jak správně zjistil insolvenční soud, k návrhu dlužníka -manželů a) Karla Ficka a b) Jarmily anonymizovano spojenému s návrhem na povolení oddlužení bylo dnem 16.9.2014 zahájeno insolvenční řízení, přičemž usnesením ze dne 10.11.2014 (č.l. A-15) insolvenční soud zjistil úpadek dlužníků, povolil řešení úpadku oddlužením (rozuměj společné oddlužení manželů) a insolvenčním správcem ustanovil Ing. Ivanu Zálešákovou. Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka (§ 394a IZ), musí jednat ve shodě a podání činit oba. V daném případě návrh na předběžné opatření neobsahuje podstatné náležitosti návrhu, neboť návrh podaný oběma dlužníky je podepsán pouze dlužnicí b); tuto skutečnost dlužník potvrdil i v odvolání. Návrh je také neurčitý, neboť petit vydání předběžného opatření, kterým bude plánovaná dražba domu č.p. 159 v k.ú. Stachovice na nějakou dobu odložena neumožňuje závěr o časovém účinku opatření. Absence podpisu dlužníka a) a neurčitost návrhu brání pokračovat v řízení o návrhu na předběžné opatření a insolvenční soud právem návrh dlužníka na vydání předběžného opatření podle ustanovení § 75a o.s.ř. odmítl.

Insolvenční soud dále rozhodl o návrhu dlužníka na zproštění funkce insolvenčního správce Ing. Ivany Zálešákové.

Podle ustanovení § 32 odst. 1 IZ insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

V tomto směru odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že postup správkyně byl a je v zákonných intencích a je to naopak dlužnice b), která neguje záměr zpeněžit majetkovou podstatu. Tvrzení o podjatosti správkyně je zcela nepodložené a nemůže být podkladem pro zproštění insolvenčního správce jeho funkce.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti odstavci I. výroku tohoto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.). Proti odstavci II. výroku tohoto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o.s.ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi a insolvenčnímu správci se však doručuje zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 25. listopadu 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu