2 VSOL 137/2010-B-62
KSBR 37 INS 928/2009 2 VSOL 137/2010-B-62

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka Ing. Pavla Kuparowitze, nar. 12. 7. 1961, bytem Kupařovice 1, 664 64 Dolní Kounice, o způsobu řešení úpadku, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 2. 4. 2010 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. března 2010, č.j. KSBR 37 INS 928/2009-B-29 takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. března 2010, č.j. KSBR 37 INS 928/2009-B-29 se v napadených výrocích I. a II. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Brně prohlásil na majetek dlužníka konkurs (výrok I.) a současně rozhodl, že konkurs bude řešen formou nepatrného konkursu.

V důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 19. 1. 2010 byl zjištěn, k návrhu věřitele, úpadek dlužníka. Na svolané schůzi věřitelů, konané dne 12. 3. 2010, bylo věřiteli přijato usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Proto postupoval soud dle ust. § 152 insolvenčního zákona (dále jen té IZ ) a konkurs na majetek dlužníka prohlásil. Jelikož ze zprávy přednesené na schůzi věřitelů insolvenčním správcem vyplynulo, že dlužník je fyzická osoba, která není podnikatelem a splňuje podmínky pro nepatrný konkurs (§ 314 odst. 1 písm. a) IZ), proto soud postupoval dle § 314 odst. 1 písm. a) IZ a rozhodl, že konkurs bude řešen formou nepatrného konkursu.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že jde o rozhodnutí předčasné, neboť o jeho úpadku nebylo doposud pravomocně, s ohledem na jeho odvolání, rozhodnuto. Proto nebyla schůze věřitelů konaná dne 12. 3. 2010 oprávněna o způsobu řešení jeho úpadku rozhodovat. Rovněž přezkumné jednání proběhlo předčasně, správce předčasně uznal pohledávky některých věřitelů, když si před tím nevyžádal stanovisko dlužníka a to i přesto, že současně soudu oznámil, že spolupráce s dlužníkem je převážně dobrá, pouze v posledních 14 dnech byl dlužník nekontaktní. K této poznámce správce dlužník namítá, že se jednalo pouze o dobu jarních prázdnin, má 5 dětí školního věku. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a aby bylo nařízeno nové přezkumné jednání.

Ostatní účastníci řízení ani insolvenční správce se k odvolání dlužníka nevyjádřili.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., v platném znění (dále jen IZ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Po zjištění, že odvolání je včasné, podané osobou k tomuto úkonu oprávněnou, že splňuje podstatné náležitosti tohoto úkonu, odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 o.s.ř.) a po té, kdy odvolání dlužníka projednal u nařízeného odvolacího jednání, dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ustanovení § 149 odst. 1 IZ nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku.

Podle § 149 odst. 2 IZ se odstavec 1 nepoužije, jestliže dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 30 dnů po rozhodnutí o úpadku.

Podle odstavce 3 tohoto ustanovení má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle odstavce 1, je předmětem jednání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku vždy zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a jeho vyjádření o vhodnosti navrženého způsobu řešení úpadku; je-li takových návrhů více, vyjádří se insolvenční správce k tomu, který z nich považuje za nejvhodnější a proč.

Podle ust. § 150 IZ má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle § 149 odst. 1, schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku může též přijmout usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku.

Ustanovení § 152 IZ dále stanoví, že přijme-li schůze věřitelů usnesení podle § 150, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku podle tohoto usnesení. To neplatí, je-li v době přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníkem osoba, u které zákon tento způsob řešení úpadku vylučuje, nebo je-li přijaté usnesení v rozporu s reorganizačním plánem přijatým všemi skupinami věřitelů, který dlužník předložil insolvenčnímu soudu po rozhodnutí o úpadku; § 54 odst. 1 se nepoužije.

Podle § 89 odst. 1 IZ není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Co se týče dosavadního průběhu předmětného insolvenčního řízení odvolací soud v zájmu stručnosti zcela odkazuje na odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 19. května 2010, č.j. 2 VSOL 60/2010-B-61, kterým na základě odvolání dlužníka potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2010 č.j. KSBR 37 INS 928/2009-A-53, jímž bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a současně byl ustanoven insolvenční správce. V tomto rozhodnutí o úpadku soud prvního stupně svolal v souladu se zákonem schůzi věřitelů (§ 136 odst. 1 písm. g) IZ) na 12. 3. 2010 a určil její program. Na schůzi věřitelů byla provedena volba zástupce věřitelů a jeho náhradníka a po přednesené zprávě insolvenčním správcem přijala schůze věřitelů usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Insolvenční správce ve své zprávě sdělil, že dlužník splňuje zákonné podmínky pro nepatrný konkurs. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

K odvolací námitce dlužníka, že v daném případě rozhodnutí schůze věřitelů i soudu prvního stupně o způsobu řešení jeho úpadku je předčasné, s tím, že bylo vydáno v době, kdy rozhodnutí o úpadku nebylo pravomocné, je především nutno uvést, že ve smyslu ust. § 89 odst. 1 IZ jsou rozhodnutí insolvenčního soudu účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku, a to bez ohledu na jejich právní moc.

Jelikož dlužník návrh na povolení oddlužení v tomto řízení nepodal a schůze věřitelů svolaná soudem rozhodla o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, pak nemohl soud prvního stupně postupovat jinak, než konkurs na majetek dlužníka prohlásit.

Z výše uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce

zásadní význam (§ 237 odst. 1, písm. c/ o.s.ř.). O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 1 IZ). Dlužníkovi, insolvenčnímu správci a zástupci věřitelů se však doručuje i zvlášť (§ 75 odst. 2 IZ). Lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 19. května 2010

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu