2 VSOL 1360/2015-A-13
KSOL 16 INS 20622/2015 2 VSOL 1360/2015-A-13

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužnice Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem v Lipníku nad Bečvou, Hranická 1005/36, PSČ 751 31, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 25.11.2015, č. j. KSOL 16 INS 20622/2015-A-7,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se p ot vr z uje .

Odův odně ní:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci (dále jen insolvenční soud ), odmítl insolvenční návrh dlužnice. Insolvenční soud dospěl k závěru, že dlužnice ve svém insolvenčním návrhu neuvedla skutečnosti osvědčující její úpadek, neboť z tohoto návrhu se nepodává mnohost věřitelů. Dlužnice uvedla, že má pouze jednoho věřitele, a to Československou obchodní banku, a. s. Jedná se o takovou vadu, pro kterou nelze pokračovat v řízení, proto byl insolvenční návrh odmítnut podle § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ).

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Tvrdila, že ke svému insolvenčnímu návrhu doložila všechny potřebné dokumenty, seznamy závazků, seznamy majetku a seznamy o tom, zda podnikala, či měla nějaké zaměstnance. Uvedla také údaje o výši závazků a poslední splátce s tím, že skutečné splatnosti jednotlivých závazků nezná, protože díky její špatné platební morálce nemohla splácet. Domnívá se, že insolvenční návrh je srozumitelný a úplný a že k němu byly přiloženy všechny zákonem požadované přílohy. Navrhla, aby odvolací soud usnesení insolvenčního soudu zrušil.

Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle § 42 odst. 4 o. s. ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

V dané věci učinil insolvenční soud z insolvenčního návrhu dlužnice spojeného s návrhem na povolení oddlužení ze dne 27.7.2015 správná zjištění. Proto lze v tomto směru odkázat na odůvodnění napadeného usnesení. Pro posouzení správnosti (či nesprávnosti) závěrů insolvenčního soudu je v přezkoumávané věci zásadní, že dlužnice v bodu 07 insolvenčního návrhu uvedla, že v současné době má jednoho věřitele se dvěma závazky: výčet jejích závazků představuje 1. nesplacená pohledávka-Československá obchodní banka, a. s., v částce 80.000 Kč, 2. nesplacená pohledávka-Československá obchodní banka, a. s., v částce 125.000 Kč . V bodu 17 insolvenčního návrhu specifikovala dva závazky vůči Československé obchodní bance, a. s. Dále je podstatné, že dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu připojila seznam majetku i seznam závazků, obě listiny opatřené prohlášením o jejich úplnosti, pravdivosti a správnosti. V seznamu závazků zopakovala, že má jednoho věřitele (Československou obchodní banku, a. s.) se dvěma závazky ze smluv o úvěru.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce neschopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ). K tomu srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, publikované pod číslem 88/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

V posuzované věci se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěrem insolvenčního soudu, že podaný insolvenční návrh vykazuje vady, které brání pokračování v řízení. Dlužnice v něm označila pouze jednoho svého věřitele, což ve svém důsledku znamená, že neuvedla tvrzení, která by svědčila o jejím úpadku ve smyslu § 3 odst. 1 IZ, neboť neuvedla skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že má minimálně dva konkrétní věřitele, vůči nimž má závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. a/ a b/ IZ), a že tyto závazky není schopna hradit (§ 3 odst. 1, písm. c/, odst. 2 IZ). V dané věci tedy dlužnice nevylíčila rozhodující skutečnosti ve vztahu ke znaku úpadku ve smyslu § 3 odst. 1, písm. a) IZ.

S ohledem na chybějící náležitost insolvenčního návrhu postupoval insolvenční soud správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle § 128 odst. 1 IZ odmítl. Dlužnici nic nebrání v tom, aby po právní moci usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu podala nový insolvenční návrh, který již bude splňovat předepsané náležitosti.

Odvolací argumentace dlužnice nasvědčuje tomu, že dlužnice ne zcela pochopila důvody, které vedly insolvenční soud k odmítnutí jejího insolvenčního návrhu. Ze shora citovaného § 3 odst. 1, písm. a) IZ zcela nepochybně vyplývá, že dlužník je v úpadku tehdy, jestliže má více věřitelů (nejméně dva), nikoliv více závazků vůči jednomu věřiteli.

Z výše uvedených důvodů je usnesení insolvenčního soudu věcně správné, proto je odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

Poučen í: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 28. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu