2 VSOL 1358/2015-B-18
KSOS 33 INS 10653/2015 2 VSOL 1358/2015-B-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Waltrové JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka-manželů 1) Róbert Ondák, nar. 18. září 1972, IČO: 47176733, bytem Okružní 587, 735 14 Orlová-Lutyně a 2) Markéta Ondáková, nar. 20. června 1975, IČO: 74108131, Okružní 587, 735 14 Orlová-Lutyně, o neschválení oddlužení a prohlášení konkursu, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, č. j. KSOS 33 INS 10653/2015-B-12 ze dne 12. listopadu 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, č. j. KSOS 33 INS 10653/2015-B-12 ze dne 12. listopadu 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud shora uvedeným usnesením neschválil společné oddlužení dlužníka-manželů Róberta Ondáka a Markéty Ondákové (odstavec I. výroku) a na jejich majetek prohlásil konkurs (odstavec II. a III. výroku). Důvodem byla skutečnost, že po povolení oddlužení manželů se řádně přihlásil věřitel, jehož pohledávka pochází z podnikání dlužníka a tento věřitel vyslovil nesouhlas s řešením úpadku oddlužením manželů, čímž dal podnět pro neschválení oddlužení a prohlášení konkursu na jejich majetek (podle § 394a odst. 3 IZ manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka). Nadto dlužník nesplnil svou povinnost úhrady záloh na pojistné OSVČ, přestože k tomu byl věřitelem prostřednictvím podání na č. d. B-5 vyzván.

Usnesení krajského soudu napadl dlužník odvoláním a namítal, že soud pominul podání věřitele č. 9 České správy sociálního zabezpečení ze dne 27.10.2015, v němž věřitel uvedl, že netrvá na svém původně uděleném nesouhlasu s řešením úpadku formou oddlužení, resp. společného oddlužení manželů, že ponechává rozhodnutí o řešení oddlužení dlužníků formou splátkového kalendáře na soudu a v případě, že soud rozhodne o řešení oddlužení dlužníků formou splátkového kalendáře, bude toto rozhodnutí plně akceptovat. Tím věřitel č. 9 udělil souhlas s oddlužením formou splátkového kalendáře. Dlužník proto navrhl napadené rozhodnutí změnit tak, že se schvaluje společné oddlužení manželů a výroky o konkursu zrušit.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb., insolvenční řízení bylo zahájeno dne 22.4.2015, rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, dost. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k následujícím závěrům.

Podle ustanovení § 405 odst. 1 a odst. 2 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Legitimaci k podání návrhu na povolení oddlužení stanoví insolvenční zákon v § 389 IZ tak, že insolvenční návrh může soudu podat takový dlužník, který, je-li fyzickou osobou, nemá dluhy z podnikání, případně u takových dluhů z podnikání věřitel souhlasí s řešením dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením.

Z insolvenčního spisu vyplývá správné zjištění soudu o tom, že dlužníka tíží z přihlášených a nezajištěných pohledávek též pohledávka z dřívějšího podnikání a je to-pohledávka přihlášená věřitelem č. 9 České správy sociálního zabezpečení za dlužné pojistné za dobu podnikání Róberta Ondáka a Markéty Ondákové ve výši 213.369 Kč a Markéty Ondákové ve výši 46.512 Kč. Věřitel podáním doručeným soudu dne 20.08.2015 (č. d. B-5) vyjádřil svůj nesouhlas s řešením úpadku dlužníka formou oddlužení, nesouhlas odůvodnil celkovou výší svých pohledávek. Součástí podání byla výzva k doložení přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 místně příslušné OSSZ. Poté, co na schůzi věřitelů konané dne 07.09.2015 dlužník uvedl, že chybějící přehledy obratem podal, soud vyzval věřitele č. 9 ke sdělení, zda-s ohledem na dodání chybějících přehledů dlužníky, relativně vysokému uspokojení věřitelů v případě schváleného oddlužení a překážky podnikání dlužníka a tím snížení jeho příjmu v případě prohlášení konkursu-nadále nesouhlasí s řešením úpadku formou oddlužení. Podáním doručeným soudu dne 05.10.2015 (č. d. P13-7) věřitel č. 9 sdělil, že dlužník sice dodatečně doložil přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014, čímž svou zákonnou povinnost splnil, avšak nesplnil svou povinnost úhrady záloh na pojistné OSVČ za měsíce červen až srpen 2015, které vznikly po úpadku a povolení oddlužení dlužníka, čímž mu vznikl peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Věřitel tak, zohledňujíc povinnost odvodů záloh na pojistném na zdravotní a sociální pojištění, které dlužník ani po povolení oddlužení nehradí, nespatřil možnost přehodnocení svého nesouhlasného stanoviska. Podáním ze dne 27.10.2015 doručeným soudu dne 2.11.2015 (č. d. B-11) věřitel č. 9 sdělil, že: Přípisem ze dne 19.8.2015 doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 20.8.2015 vyjádřil tento věřitel nesouhlas s řešením úpadku formou oddlužení, resp. společného oddlužení manželů, mj. z důvodu nedoložení přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 dle ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Róbertem Ondákem. Přípisem ze dne 25.9.2015 doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 5.10.2015 svůj nesouhlas potvrdil mj. s odůvodněním, že dlužník nesplnil svou povinnost uhradit předepsané zálohy na pojistné OSVČ za měsíce červen až srpen 2015. Vzhledem k tomu, že dlužník svou zákonnou povinnost dodat přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 dodatečně splnil, dlužné zálohy za měsíce červen až září 2015 dodatečně dne 12.10.2015 uhradil, netrvá věřitel Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení na svém původně uděleném nesouhlasu s řešením úpadku formou oddlužení, resp. společného oddlužení manželů a ponechává tudíž rozhodnutí o řešení oddlužení dlužníků formou splátkového kalendáře na soudu. V případě, že soud rozhodne o řešení oddlužení dlužníků formou splátkového kalendáře, bude toto rozhodnutí plně akceptovat.

Odvolací soud považuje za nutné zdůraznit, že podnikatelské závazky v zásadě brání v řešení úpadku oddlužením a daný dlužník není aktivně legitimován k podání daného návrhu. Následnému povolení oddlužení nevadí tři typy závazků z podnikání: -závazky odsouhlasené věřiteli-následnému povolení oddlužení nevadí závazky z podnikání, u nichž věřitel souhlasil s tím, aby tento závazek byl řešen v rámci dlužníkova oddlužení. Žadatel o oddlužení musí svého

věřitele předem o souhlas požádat a takový souhlas doložit ke svému návrhu na povolení oddlužení. -závazky, které prošly konkursem-následnému povolení oddlužení nevadí závazky, které dříve byly zahrnuty do konkursu prohlášeného na dlužníka a toto řízení bylo ukončeno pro nedostatek majetku na straně dlužníka, nebo po splnění rozvrhového usnesení soudu v konkursu. Jde tedy o situaci, kdy podnikatel před žádostí o oddlužení absolvoval konkurs, ve kterém nebyly jeho závazky uspokojeny. -tzv. zajištěné závazky-pokud je závazek zajištěný, nebrání povolení oddlužení a věřitel má v případě nesplnění závazku k dispozici náhradní řešení, jak svůj závazek uspokojit.

Ze zmíněného pravidla je tedy jednou z poskytnutých výjimek souhlas věřitele, aby jeho pohledávka byla uspokojena v režimu oddlužení. Insolvenční zákon sice nestanoví, že písemný souhlas věřitelů, kteří mají za dlužníkem pohledávky z podnikání, je nutnou přílohou či součástí insolvenčního návrhu, existencí takového souhlasu však podmiňuje věcnou legitimaci dlužníka k podání insolvenčního návrhu s návrhem na povolení oddlužení (§ 389 odst. 2 písm. a/ IZ), přičemž zde jeden z věřitelů dlužníka-věřitel č. 9 Česká správa sociálního zabezpečení vyslovil jasný nesouhlas s oddlužením. Odvolatel důvodně namítl, že soud pominul podání věřitele č. 9 České správy sociálního zabezpečení ze dne 27.10.2015, ač je v době svého rozhodnutí měl k dispozici. Tato vada ovšem nesprávnost rozhodnutí nezpůsobuje. Ve zmíněném podání věřitel č. 9 odvolal svůj původní nesouhlas s oddlužením dlužníka formou splátkového kalendáře a ponechal rozhodnutí o řešení oddlužení na soudu s tím, že pokud soud rozhodne o řešení oddlužení dlužníka formou splátkového kalendáře, bude toto rozhodnutí plně akceptovat. Takové stanovisko je ovšem řádným výslovným souhlasem, nýbrž souhlasem podmíněným, přičemž souhlas s podmínkou nelze považovat za řádný souhlas s oddlužením ve smyslu ustanovení § 389 IZ, jak se mylně dlužník domnívá (srovnej obdobně usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 VSOL 918/2015, KSBR 29 INS 15846/2015). V projednávané věci je proto i v odvolacím řízení zřejmé, že dlužník má nezajištěné závazky z podnikání, přičemž věřitel těchto závazků nedal s oddlužením výslovný souhlas. Správný je proto závěr soudu, že vzhledem k nedostatku souhlasu věřitele, který má za dlužníkem pohledávky z podnikání, nelze řešit úpadek dlužníka oddlužením a jediným možným řešením jeho úpadku je konkurs (§ 405 odst. 2 IZ).

Napadené usnesení, kterým soud neschválil oddlužení dlužníka a na majetek manželů prohlásil konkurs, je tedy věcně správné, a odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě,

pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 7. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu