2 VSOL 135/2012-A-10
KSBR 45 INS 3190/2012 2 VSOL 135/2012-A-10

Usnesení Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem 592 12 Nížkov 201, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.2.2012, č.j. KSBR 45 INS 3190/2012-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka ze dne 9.2.2012 se n e o d m í t á . Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále též jen insolvenční soud nebo soud ) odmítl insolvenční návrh dlužníka. Na odůvodnění uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 9.2.2012, doručeným soudu dne 13.2.2012, domáhal rozhodnutí o zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením. V návrhu uvedl, že má 14 věřitelů vůči nimž má 26 závazků, které přestal postupně splácet asi od roku 2007 , závazky jsou více jak 30 dnů po splatnosti a není je schopen plnit déle jak tři měsíce. Konkrétní splatnost jednotlivých závazků však neuvedl, ačkoliv v bodech č. 18, 19 a 20 označil 26 závazků vůči 14 věřitelům. Dlužník k návrhu nepřipojil seznam majetku, závazků a zaměstnanců. Podle soudu takto vylíčené skutečnosti nejsou způsobilé naplnit znak úpadku ve smyslu § 3 odst. 1 IZ, neboť z nich nelze dovodit, že dlužník má více věřitelů, kteří vůči němu mají pohledávky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky dlužník není schopen plnit. Dlužník proto nedostatečně osvědčil, že má více splatných peněžitých závazků, které jsou déle než 30 dnů po splatnosti, a svou neschopnost je plnit. Pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat a insolvenční soud podle § 128 odst. 1 IZ návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že řádně vyplnil formulář vypracovaný pro účely podávání insolvenčních návrhů Ministerstvem spravedlnosti, v němž uvedl veškeré požadované údaje. Jasně v návrhu rovněž uvedl, že není schopen po dobu delší tří měsíců hradit své závazky. Neuvedl sice splatnost každého konkrétního závazku, ale tuto skutečnost insolvenční návrh jako podstatnou náležitost nestanoví. Navíc z popisu jednotlivých závazků ve formuláři a listin připojených k návrhu vyplývá, že některé závazky jsou předmětem exekučního

řízení, takže je zřejmé, že je není schopen splácet déle než tři měsíce po lhůtě splatnosti. Seznam závazků je přehledně uveden ve formuláři , k tomuto seznamu dlužník doložil veškerá rozhodnutí, včetně exekučních. Proto je dlužník přesvědčen, že z jeho návrhu jsou zřejmé veškeré skutečnosti podstatné pro posouzení úpadku a v odvolacím řízení se, podle obsahu odvolání, domáhá změny napadeného usnesení tak, aby jeho návrh odmítnut nebyl.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba změnit.

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ, musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést k rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící jeho úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po době splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.

Ze znění § 128 odst. 1 IZ vyplývá, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Dlužník, který tvrdí svůj úpadek, popřípadě hrozící úpadek, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst.

2 IZ podat pouze na formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu. Dlužník může podat insolvenční návrh na tomto příslušném formuláři (pokud hodlá současně navrhnout i povolení oddlužení) anebo samostatným podáním.

V přezkoumávané věci podal dlužník insolvenční návrh s využitím příslušného formuláře pro povolení oddlužení. V návrhu (mimo údajů uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, které jeho obsahu odpovídají), dlužník označil dva nezajištěné vykonatelné závazky. Jedná se o závazek vůči věřiteli Česká televize ve výši 22.440,-Kč, který je předmětem exekuce, nařízené usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29.11.2011, č. j. 11 EXE 2651/2011-17, a závazek vůči věřiteli O.K.V. Leasing, s.r.o. ve výši 85.000,-Kč, k jeho vymožení byl dne 2.1.2012 vydán soudním exekutorem Mgr. Petrem Jarošem, Exekutorský úřad Chrudim, exekuční příkaz pod č.j. 129 EX 8147/1-19 (viz bod 20 formulářového návrhu).

Jakkoli odvolací soud souhlasí s insolvenčním soudem v názoru, že dlužník v návrhu výslovně neuvedl konkrétní datum splatnosti svých závazků ani dobu, po kterou je neplní, přesto z jeho tvrzení lze dovodit, že dlužník má přinejmenším vůči dvěma věřitelům (§ 3 odst. 1, písm. a/ IZ) závazky, které jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ) a že tyto závazky není schopen plnit, protože je neplní déle než tři měsíce po lhůtě jejich splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. c/, odst. 2 písm. b/ IZ). Pokud dlužník návrh podal dne 13.2.2012 a v jeho bodě 20 uvedl, že má vykonatelný závazek vůči věřiteli Česká televize, jehož výkon byl nařízen dne 29.11.2011 a že k vymožení druhého vykonatelného závazku vůči věřiteli O.K.V.Leasing, s.r.o. dne 2.1.2012 vydal soudní exekutor exekuční příkaz, nelze z tohoto podle odvolacího soudu dovodit, nic jiného než že dlužník má vůči těmto dvěma věřitelům závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto neplní déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Z tvrzení v bodě 20 návrhu proto vyplývají (konkrétní) skutečnosti, osvědčující úpadek dlužníka, a tento návrh je ve smyslu § 103 odst. 2 IZ projednatelný (vyplývá z něj, jaké skutečnosti budou předmětem zkoumání insolvenčního soudu tak, aby mohl rozhodnout o úpadku dlužníka).

Z tohoto důvodu odvolací soud změnil napadené usnesení insolvenčního soudu tak, že insolvenční návrh dlužníka ze dne 9.2.2012 se neodmítá (§ 220 odst. 1 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 26. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu