2 VSOL 1342/2016-A-13
KSBR 29 INS 19110/2016 2 VSOL 1342/2016-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem v Olbramkostelu 171, PSČ 671 51, o insolvenčním návrhu věřitele Českomoravské stavební spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 10, Vinohradská 3218/169, PSČ 100 17, identifikační číslo 49241397, zastoupeného Mgr. Petrem Olejárem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Táboritská 23/1000, rozhodl o odvolání věřitele Českomoravské stavební spořitelny, a. s., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.8.2016, č. j. KSBR 29 INS 19110/2016-A-5,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh věřitele doručený soudu dne 17.8.2016 (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Insolvenční soud dospěl k závěru, že insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti, neboť věřitel neuvedl konkrétní informace o dalších věřitelích a jejich pohledávkách za dlužníkem, když neuvedl konkrétní údaje o splatnosti jednotlivých pohledávek. Z vykonatelnosti těchto pohledávek lze sice usoudit, že pohledávky se již staly splatnými, konkrétní údaj o splatnosti pohledávek však z tohoto tvrzení dovodit nelze. Tvrzení věřitele tak nejsou úplná a na jejich základě nelze osvědčit úpadek dlužníka. Pro tuto vadu nelze pokračovat v řízení, proto insolvenční soud návrh odmítl podle § 128 odst. 1 isir.justi ce.cz zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ). O nákladech řízení rozhodl podle § 146 odst. 1, písm. c) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ).

Proti tomuto usnesení podal odvolání věřitel Českomoravská stavební spořitelna, a. s. (dále jen odvolatel ). Namítal, že v insolvenčním návrhu uvedl všechny skutečnosti, na jejichž základě mu vznikla za dlužníkem splatná a vykonatelná pohledávka, a k návrhu připojil také přihlášku pohledávky. Podle odvolatele nese napadené rozhodnutí prvky přílišného formalismu a libovůle insolvenčního soudu. Poukázal na § 103 IZ, který neukládá věřiteli povinnost uvést konkrétní data splatnosti pohledávek dalších věřitelů za dlužníkem. Údaj o splatnosti závazku dlužníka jako povinnou náležitost insolvenčního návrhu stanoví insolvenční zákon pouze u insolvenčního návrhu dlužníka (§ 104 odst. 3). Odvolatel řádně označil rozhodnutí, na jejichž základě lze dospět jednoznačně k závěru, že se jedná o pohledávky splatné a vykonatelné, neboť se jedná o rozhodnutí soudních exekutorů vydaná za účelem vymožení těchto pohledávek v exekuci. Skutečnost, že rozhodnutí vydaná proti dlužníku v exekuci jsou na listu vlastnictví nadále uvedena, je dokladem toho, že exekuce vedené proti dlužníku trvají. Insolvenční soud tedy mohl z těchto tvrzení a doložených listin zjistit skutkový stav věci, respektive je prokázán a osvědčen úpadek dlužníka. Odvolatel nemá přístup k podkladům a listinám ostatních věřitelů, na jejichž základě jejich pohledávky vznikly a dlužník nemá povinnost tyto údaje věřiteli poskytnout. Do insolvenčního řízení přihlásil Okresní soud ve Znojmě pohledávku ve výši 2.000 Kč, splatnou dne 28.3.2010 a pohledávku ve výši 4.000 Kč, splatnou dne 9.1.2011. I z této skutečnosti je možno mít za osvědčené, že dlužník je v úpadku. Navrhl, aby odvolací soud insolvenční návrh neodmítl.

Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle § 42 odst. 4 o. s. ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

V dané věci učinil insolvenční soud z insolvenčního návrhu Českomoravské stavební spořitelny, a. s. správná zjištění. Proto lze v tomto směru odkázat na odůvodnění napadeného usnesení. Pro posouzení správnosti závěrů insolvenčního soudu je v přezkoumávané věci podstatné, že odvolatel v části III. insolvenčního návrhu uvedl, že z listu vlastnictví č. 154 pro obec a k. ú. Olbramkostel vyplývá, že další pohledávky za dlužníkem, které jsou déle než 30 dnů po splatnosti a které dlužník není schopen plnit (neplní je po dobu delší než tři měsíce od data splatnosti), mají věřitelé Jihomoravská plynárenská, a. s. (uvedeno sídlo a identifikační číslo) ve výši 43.380,97 Kč s příslušenstvím, přičemž odvolatel dovozuje splatnost a vykonatelnost pohledávky z exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorského úřadu Brno-venkov 137 Ex-16435/2011-13 z 3.10.2011, dále EOS KSI Česká republika, s. r. o. (uvedeno sídlo a identifikační číslo) ve výši 22.308,31 Kč s příslušenstvím, odvolatel dovozuje splatnost a vykonatelnost pohledávky z exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorského úřadu Praha 3 ze dne 4.9.2013, č. j. 091EX-04070/2013-012, Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (uvedeno sídlo) ve výši 1.724 Kč s příslušenstvím, odvolatel dovozuje splatnost a vykonatelnost pohledávky z rozhodnutí správce o zřízení zástavního práva č. j. 3594595/2013 pro Finanční úřad pro Jihomoravská kraj, Územní pracoviště Znojmo ze dne 6.11.2013, SMART Capital, a. s. (uvedeno sídlo a identifikační číslo) ve výši 27.720 Kč s příslušenstvím, odvolatel dovozuje splatnost a vykonatelnost pohledávky z exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorského úřadu Přerov 103 Ex-28233/2013-23 z 4.3.2014, Okresní soud ve Znojmě (uvedeno sídlo a identifikační číslo) ve výši 6.000 Kč s příslušenstvím, odvolatel dovozuje splatnost a vykonatelnost pohledávky z exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorského úřadu Brno

-město 030EX-17372/2014-12 z 7.8.2014 a CASPER UNION s. r. o. (uvedeno sídlo a identifikační číslo) ve výši 217.955 Kč s příslušenstvím, odvolatel dovozuje splatnost a vykonatelnost pohledávky z exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorského úřadu Plzeň-město ze dne 6.3.2015, č. j. 106 EX-1721/2008-76.

Odvolací soud má za to, že i při posuzování náležitostí věřitelského návrhu lze vyjít ze závěrů formulovaných Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 88 v roce 2010, byť je dovolací soud formuloval výslovně pouze pro insolvenční návrh dlužníka, který není podnikatelem. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti, se i u věřitelských návrhů rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů, kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit.

Ve shora vymezeném skutkovém, právním a judikatorním rámci dospívá odvolací soud ve shodě s insolvenčním soudem k závěru, že insolvenční návrh odvolatele neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností, z nichž by (pokud by je soud shledal pravdivými) bylo možno dovodit úpadek dlužníka. Odvolatel v něm neuvedl průkazné údaje, na základě kterých by bylo možno zcela jednoznačně usuzovat na konkrétní údaje o splatnosti pohledávek dalších věřitelů dlužníka. Uvedení splatnosti pohledávek dalších věřitelů dlužníka odkazem na datum vydání exekučního rozhodnutí je zcela nedostatečně vymezeným údajem o splatnosti závazků dlužníka. Ve svém důsledku také nedostatečně vylíčil skutečnosti k platební neschopnosti dlužníka. To znamená, že odvolatel neuvedl tvrzení, která by svědčila o úpadku dlužníka ve smyslu § 3 odst. 1 IZ, neboť neuvedl skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že dlužník má minimálně dva věřitele, vůči nimž má závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. b/ IZ), a tyto závazky není schopen hradit (§ 3 odst. 1, písm. c/, odst. 2 IZ).

S ohledem na chybějící náležitost insolvenčního návrhu postupoval insolvenční soud správně, pokud insolvenční návrh věřitele Českomoravské stavební spořitelny, a. s. podle § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Odvolací námitky pokládá odvolací soud za nedůvodné. Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu všechny skutečnosti rozhodné pro závěr, že byl osvědčen dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek, stíhá navrhujícího věřitele. Platná právní úprava spojuje se zahájením insolvenčního řízení významné účinky (§ 109 a násl. IZ), z čehož lze dovodit, že věřitel by měl k podání insolvenčního návrhu přistoupit pouze za situace, je-li schopen vyhovět všem náležitostem kladeným na insolvenční návrh (§ 103 IZ). Z údajů, které odvolatel převzal z katastru nemovitostí a které podávají informace o exekučních řízení vedených na dlužníka (jako povinného), nelze spolehlivě uzavřít, že závazky dlužníka vůči věřitelům CASPER UNION s. r. o., Okresnímu soudu ve Znojmě, SMART Capital, a. s., Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, Jihomoravské plynárenské, a. s. a EOS KSI České republice, s. r. o. jsou ke dni zahájení podání insolvenčního návrhu existentní a po lhůtě splatnosti déle než 30 dnů, a už vůbec ne po lhůtě splatnosti déle než tři měsíce. Přitom insolvenční soud není povinen sám (z vlastní iniciativy) zjišťovat rozhodné skutečnosti. Z pohledu přezkumu náležitostí věřitelského insolvenčního návrhu je zcela bez významu skutečnost, že do insolvenčního řízení si přihlásil pohledávky Okresní soud ve Znojmě, které se staly splatnými dne 28.3.2010 a 9.1.2012.

Z výše uvedených důvodů je usnesení insolvenčního soudu věcně správné, proto je odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně správného rozhodnutí o nákladech řízení.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byl úspěšný dlužník, proto by měl právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Z obsahu spisu však vyplývá, že dlužníkovi v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Odvolací soud tedy žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníkovi a navrhujícímu věřiteli se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 23. listopadu 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu