2 VSOL 1314/2015-P19-7
KSBR 47 INS 11188/2015 2 VSOL 1314/2015-P19-7

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice: Anety anonymizovano , anonymizovano , bytem Prostřední 6868, Zlín, PSČ 760 01, IČO 875 73 091, o přihlášce pohledávky č. 19 věřitele č. 17: Česká kancelář pojistitelů, se sídlem Na Pankráci 1724/129, Praha 4, 140 00, IČO 700 99 618, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. listopadu 2015, č.j. KSBR 47 INS 11188/2015-P19-2

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. listopadu 2015, č.j. KSBR 47 INS 11188/2015-P19-2 se m ě n í tak, že přihláška pohledávky č. 19 věřitele č. 17: Česká kancelář pojistitelů, se sídlem Na Pankráci 1724/129, Praha 4, 140 00, IČO 700 99 618, ve výši 41.783 Kč, se n e o d m í t á a v tomto rozsahu účast věřitele č. 17 v insolvenčním řízení n e k o n č í .

Odůvodnění:

Krajský soud shora označeným usnesením odmítl přihlášku pohledávky č. 19 věřitele č. 17-Česká kancelář pojistitelů ve výši 41.783 Kč (odstavec I. výroku) a rozhodl, že právní mocí usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí (odstavec II. výroku). V důvodech rozhodnutí uvedl, že usnesením č.j. KSBR 47 INS 11188/2015-A-10 ze dne 30. 6. 2015, které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne v 13 hodin 25 minut, byl zjištěn úpadek dlužníka, bylo povoleno isir.justi ce.cz jeho oddlužení a soud tímto usnesením v odstavci V. výroku současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku. Věřitelé dlužníka byli zároveň poučeni o tom, že k přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Lhůta stanovená pro přihlášení pohledávek věřitelů uplynula dne 30. 7. 2015. Po lhůtě dne 11. 11. 2015 byla krajskému soudu doručena přihláška pohledávky č. 19 věřitele č. 17 České kanceláře pojistitelů, se sídlem Na Pankráci 1724/129, Praha 4, 140 00, IČO 70099618, v celkové výši 41.783 Kč. S ohledem na ustanovení § 168 odst. 2 a § 185 IZ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění) soud dospěl k závěru, že přihláška věřitele byla podána opožděně po uplynutí lhůty stanovené insolvenčním soudem pro podání přihlášek pohledávek v insolvenčním řízení dlužníka, a proto rozhodl o odmítnutí přihlášky

Proti tomuto usnesení podal věřitel č. 17 odvolání, ve kterém namítal, že soud nesprávně aplikoval, respektive opomněl aplikovat ustanovení § 24 odst. 4 věty druhé IZ ve spojení s ustanovením § 165 odst. 1 a 2 IZ. Pohledávka České kanceláře pojistitelů na náhradu plnění podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., tedy pohledávka uplatněná věřitelem a označená v insolvenční řízení jako č. 19, se podle § 24 odst. 4 věty druhé téhož zákona považuje v insolvenčním řízení za přihlášenou a má tudíž podle ustanovení § 165 IZ v insolvenčním řízení právo na uspokojení jako ostatní pohledávky podléhající přihlášení. To platí bez ohledu na to, kdy tato pohledávka vznikla, nicméně za předpokladu, že v insolvenčním řízení byla věřitelem uplatněna, anebo že věřitelův požadavek na její úhradu dlužníkem vyšel v řízení jinak najevo způsobem umožňujícím zaujmout kvalifikované stanovisko k pravosti a výši této pohledávky při jejím zkoumání. Uvedené podmínky byly beze zbytku dodrženy, neboť věřitel existenci pohledávky za trvání insolvenčního řízení oznámil a uplatnil, nad rámec svých povinností zaslal insolvenčnímu soudu přihlášku takové pohledávky, včetně důkazů tak, aby umožnily její řádné přezkoumání (odvolatel v tomto směru odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. 1 VSPH 33/2009-B-25). Rozhodnutí insolvenčního soudu je tedy nesprávné a odmítnutí přihlášky pohledávky, na kterou se hledí jako na přihlášenou, pro opožděnost je vyloučeno. Z těchto důvodů věřitel č. 17 navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že přihláška pohledávky č. 19 věřitele č. 17 se neodmítá.

S účinností od 1. 1. 2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh byl podán soudu dne 28.4.2015, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle ustanovení § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.

Podle ustanovení § 185 IZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

Podle ustanovení § 24 odst. 4 cit. zákona poškozený má právo uplatnit nárok na plnění podle odstavce 2 písm. b), c) a g) proti Kanceláři za stejných podmínek, za nichž by mohl uplatnit nárok na plnění proti pojistiteli (§ 9). Pohledávka Kanceláře na náhradu za plnění podle odstavce 2 písm. b), c) a g) se považuje za pohledávku, na kterou se podle zvláštního právního předpisu hledí jako na přihlášenou.

Podle ustanovení § 24 odst. 9 cit. zákona výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužnice usnesením ze dne 30. 6. 2015, které bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku. V usnesení mimo jiné vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. Rovněž je správně poučil o způsobu přihlašování pohledávek, o tom, že k přihláškám, které budou podány později insolvenční soud nepřihlíží a takto přihlášené pohledávky nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny. Věřitel č. 17: Česká kancelář pojistitelů, se sídlem Na Pankráci 1724/129, Praha 4, 140 00, IČO 700 99 618 podal u insolvenčního soudu dne 11. 11. 2015 přihlášku pohledávky, kterou přihlásil pohledávku v celkové výši 41.783 Kč z titulu nároku na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve výši jistiny 39.495 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 2.288 Kč. Pohledávku České kanceláře pojistitelů uvedla dlužnice i v insolvenčním návrhu.

Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně nerespektoval zákonnou úpravou týkající se pohledávky kanceláře pojistitelů vzniklé na základě plnění poškozenému z garančního fondu za újmu způsobenou provozem vozidla. V řízení je nepochybné, že dlužnice pohledávku uvedla v insolvenčním návrhu a již tím se v souladu s ustanovením § 24 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. považuje pohledávka v insolvenčním řízení za přihlášenou. Zkoumal-li krajský soud včasnost přihlášky věřitele č. 17 a na tomto podkladě přihlášku pohledávky č. 19 tohoto věřitele odmítl, učinil tak nesprávně.

Z těchto důvodů odvolací soud změnil napadené usnesení soudu prvního stupně tak, že přihláška pohledávky č. 19 věřitele č. 17 se neodmítá a účast věřitele č.17 v insolvenčním řízení nekončí (§ 220 odst. 1 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, přihlášenému věřiteli a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 26. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu