2 VSOL 13/2011-A-9
KSBR 31 INS 13478/2010 2 VSOL 13/2011-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , V Chalupách 758/28, 696 18 Lužice, IČ: 68 05 65 59, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.11.2010, č.j. KSBR 31 INS 13478/2010-A-4 takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. Podle odůvodnění se dlužnice insolvenčním návrhem ze dne 11.11.2010 domáhala rozhodnutí o úpadku, avšak návrh má vady dle smyslu ust. § 103 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ). Dlužnice v něm pouze uvedla, že nemá žádný majetek, má více věřitelů a není schopna plnit své závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti s tím, že ohledně těchto skutečností odkázala na přílohy. Vzhledem k tomu, že návrh dlužnice neobsahoval všechny zákonem stanovené náležitosti, když věřitel (správně má být uvedeno dlužnice) neuvedla rozhodující skutečnosti, které osvědčují její úpadek, postupoval soud prvního stupně dle ust. § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh dlužnice pro neurčitost a neprojednatelnost odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání. V něm uvedla, že všechny potřebné listiny doložila a je z nich zřejmé, že je v úpadku. Podle dlužnice soud prvního stupně svým přepjatým formalismem zbavuje dlužnici jejích práv. Výklad ust. § 103 IZ, podaný soudem prvního stupně, je podle dlužnice učiněný v rozporu s ústavními principy předvídatelnosti práva, ochrany důvěry v právo a právní jistoty. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 104 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

V přezkoumávané věci se dlužnice insolvenčním návrhem ze dne 11.11.2010 domáhala zjištění úpadku a prohlášení konkursu. V návrhu tvrdila, že disponuje majetkem v nepatrné hodnotě a že ke dni 1.11.2010 měla více věřitelů, jejichž pohledávky jsou po splatnosti, a to po dobu delší než 30 dnů, přičemž není schopna tyto závazky plnit, celková výše jejích závazků činí 2.525.878,-Kč. Současně (na jiném místě) však v návrhu uvedla, že nedisponuje žádným majetkem a ani neočekává žádný příjem, ze kterého by byla schopna uspokojit své věřitele. K návrhu připojila seznamy majetku a závazků, o nichž však výslovně neprohlásila, že jsou správné a úplné, jak to vyžaduje ust. § 104 odst. 4 IZ.

Takto vylíčená skutková tvrzení nejsou podle názoru odvolacího soudu dostačující pro závěr, že je insolvenční návrh projednatelný. Popis rozhodujících skutečností, z nichž má vyplývat úpadek dlužníka, nemůže být splněn pouhým obecným prohlášením, že dlužník má více věřitelů (aniž by alespoň dva z nich řádně označil) s pohledávkami po splatnosti déle než 30 dnů a že tyto není schopen plnit, doplněným pouze jedním konkrétním údajem-celkovou výši pohledávek (v dané věci v částce 2.525.878,-Kč). Navíc nelze přehlédnout, že podaný insolvenční návrh je rozporný v tvrzeních o majetku. Dlužnice jednak uváděla, že nemá žádný majetek, aby v další části návrhu tvrdila, že majetkem disponuje, byť v nepatrné hodnotě. Pokud se dlužnice dovolávala obsahu připojených příloh-seznamu majetku a závazků, pak k těmto přílohám soud nemohl přihlédnout, neboť v rozporu s ust. § 104 odst. 4 IZ neobsahují dlužnicí podepsané prohlášení, že jde o seznamy správné a úplné (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.5.2010, sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, NSČR 22/2009, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 26 v roce 2011).

Z výše uvedeného vyplývá, že insolvenční návrh dlužnice nemá náležitosti dle ust. § 103 odst. odst. 2 IZ, neboť je vnitřně rozporný a neobsahuje řádné vylíčení rozhodujících skutečností, z nichž by bylo možno usuzovat na existenci úpadku dlužnice dle ust. § 3 odst. 1 IZ. Protože tyto vady brání dalšímu pokračování v řízení, soud prvního stupně nepochybil, pokud insolvenční návrh dle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl. Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR (§ 238a odst. 1 písm. a/, § 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 24. února 2011

Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Renáta Hrubá předseda senátu