2 VSOL 1276/2016-B-32
KSBR 37 INS 5933/2014 2 VSOL 1276/2016-B-32

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice: Renata anonymizovano , anonymizovano , K. H. Máchy 2, 765 02 Otrokovice, Kvítkovice, o zrušení schváleného oddlužení a o prohlášení konkursu, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. srpna 2016, č.j. KSBR 37 INS 5933/2014-B-23 takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. srpna 2016, č.j. KSBR 37 INS 5933/2014-B-23 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) usnesením označeným v záhlaví rozhodnutí podle ustanovení § 418 odst. 1 písm. a) a b) IZ zrušil schválené oddlužení (odstavec I. výroku), neboť dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a nebude schopna podstatnou část splátkového kalendáře splnit, a současně rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem (odstavec II. výroku).

V důvodech rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že je dán důvod pro zrušení oddlužení v intencích § 418 odst. 1 a 3 IZ, neboť ze zpráv insolvenčního správce vyplývá, že dlužnice od schválení oddlužení zaslala na účet majetkové podstaty pouze jednorázový mimořádný příjem ve výši 18.700 Kč v červnu 2015, tento příjem byl použit k úhradě výživného a dále k částečné úhradě odměny a hotových výdajů insolvenčního správce. Na jednání konaném dne 4. 5. 2016 zástupkyně insolvenčního správce sdělila, že dlužnice uhradila od schválení oddlužení, tj. od prosince 2014, věřitelům pouze částku 388 Kč. K dosažení zákonem požadovaných 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů by bylo třeba, aby dlužnice poskytovala svým věřitelům minimálně částku 6.500 Kč. O aktuálních příjmech isir.justi ce.cz dlužnice nemá insolvenční správce žádné zprávy. Dlužnice se jednání nezúčastnila. Své příjmy dlužnice po celou dobu trvání schváleného oddlužení soudu nedoložila.

Proti tomuto usnesení dlužnice podala odvolání, ve kterém namítala, že soud objektivně nezhodnotil veškeré okolnosti, kvůli kterým nemohla dostát svým závazkům. Poukázala na skutečnost, že v roce 2015 jednorázově uhradila do podstaty částku 18.700 Kč, přičemž správce několikrát upozorňovala, že neplatí žádné výživné. Na doporučení svého zástupce podala žádost o vyjmutí výživného z oddlužení a svou žádost doložila rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně. Přesto insolvenční správce použil částku 18.700 Kč k úhradě výživného, a proto nebyly finanční prostředky rozděleny věřitelům. Dále správce písemně informovala o ukončení pracovního poměru 13. 6. 2016 ho následné evidenci na úřadu práce. Dlužnice tvrdila, že si stále hledá vhodné zaměstnání a v nejbližších dnech (19. 9. 2016) má nastoupit do práce. Dlužnice žádala o zrušení usnesení o vyhlášení konkursu a o pokračování v oddlužení.

Insolvenční správce k odvolání k plnění povinností ve věci dlužnice Renaty anonymizovano , že poslední platba, která byla na účet majetkové podstaty dlužnice připsána (18.700 Kč dne 25. 6. 2015), byla použita na úhradu dlužné zálohy na odměnu a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 8.712 Kč, dále na úhradu výživného na syna dlužnice Tomáše Vodáka ve výši 9.600 Kč (1.600 Kč/měs.). Zbylé peněžní prostředky ve výši 388 Kč byly rozvrženy a odeslány věřitelům dle schváleného splátkového kalendáře. Dne 3. 7. 2015 dodala dlužnice rozsudek 15Nc 159/2011-71, ze kterého vyplývá ukončení hrazení výživného na syna Lukáše Vodáka. Výživné ve výši 1.400 Kč nebylo insolvenčním správcem nikdy hrazeno. Od dlužnicí avizovaného zaměstnavatele Kvit.co s.r.o. nedorazila do dnešního dne žádná srážka z příjmu.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh byl podán 5. března 2014, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), doplnil dokazování a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 398 odst. 3 věty první IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Podle ustanovení § 412 odst. 1 IZ je po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník povinen a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat, b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře, c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání, d) vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání, e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení, f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody, g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.

Podle ustanovení § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže: a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývají tyto skutečnosti: -dlužnice podala dne 5. března 2015 insolvenční návrh, kterým se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl zjištěn jejich úpadek a současně soud povolil řešení úpadku oddlužením. Návrh byl doplněn přílohami, mj. seznamem závazků, v němž dlužnice uvedla své věřitele a celkovou výši dluhů. V návrhu dlužnice uvedla, že má vyživovací povinnost k manželovi a dvěma dětem, na které jí byla stanovena vyživovací povinnost ve výši 1.600 a 1.400 Kč měsíčně, v době podání návrhu měla příjem 9.500 Kč měsíčně a sjednaný důchod 5.740 Kč měsíčně po dobu oddlužení, nemá dluhy z podnikání, eviduje 13 splatných závazků 13 nezajištěných věřitelům ve výši 327.146 Kč, nemá nemovitosti ani hodnotnější movitý majetek. Usnesením ze dne 3. června 2014 (A-14) insolvenční soud zjistil úpadek dlužnice povolil oddlužení, ustanovil insolvenčním správcem Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo 29414873 a stanovil podmínky oddlužení. Insolvenční soud na základě zpráv o (ne)plnění oddlužení nařídil jednání, na den 4. května 2016, k němuž se dlužnice omluvila pro plnění pracovních povinností. Na podkladě informací správce pak soud rozhodl napadeným rozhodnutím.

Odvolací soud doplnil řízení, provedl k důkazu listiny a zjistil: -z pracovní smlouvy ze dne 4.10.2016, že pracovní poměr dlužnice navázala u zaměstnavatele JAFRA shoecomponents s.r.o., identifikační číslo 48910171, Otrokovice, Třída T. Bati 1642 s nástupem od 4.10.2016 na dobu určitou do 31.10.2017 s tříměsíční zkušební dobou, -z mzdového výměru ze 4.10.2016, že dlužnici byla stanovena hodinová mzda 70 Kč.

Soud prvního stupně shledal, že byly naplněny dva důvody pro zrušení oddlužení podle ustanovení § 418 odst. 1 písm. a) a b) IZ, jimiž jsou neplnění podstatných povinností podle schváleného způsobu oddlužení a neschopnost podstatnou část splátkového kalendáře splnit. Odvolací soud zcela souhlasí s insolvenčním soudem, že vážným důvodem pro zrušení oddlužení podle ustanovení § 418 písm. b) IZ může být skutečnost, že dlužnice neplní schválený splátkový kalendář, nekomunikuje se správcem, že o aktuálních příjmech dlužnice nemá insolvenční správce žádné zprávy, nedoložila soudu ani správci své příjmy po celou dobu trvání schváleného oddlužení, neúčastní se jednání. Tuto nečinnost, až na neúčast u jednání, dlužnice ani odvolacímu soudu nijak nezdůvodnila, proto je zřejmé, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. Nadále též trvá stav, podle něhož dlužnice nemá podmínky pro splnění nejméně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů; žádný z nezajištěných věřitelů, neudělil souhlas s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky (§ 392 odst.1, písm. c/ IZ). Dlužnice sice nastoupila do zaměstnání s předpokladem mzdy cca 12.000 Kč měsíčně hrubého (byť jen do konce roku 2017), má však vyživovací povinnost k synovi Tomášovi ve výši 1.600 Kč měsíčně, má ve své výchově mladšího syna Lukáše, otci bylo stanoveno výživné 1.400 Kč, a dárce neplní nic podle smlouvy o důchodu. Předpokládaná úroveň splacení dluhů v oddlužení tak dosahuje zhruba 15 %. Dlužnice tedy není schopna podstatnou část splátkového kalendáře splnit (§ 418 odst. 1, písm. c/ IZ).

Z uvedeného vyplývá, že jsou dány důvody pro zrušení schváleného oddlužení, napadené rozhodnutí je věcně správné, a proto bylo podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrzeno.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 10. listopadu 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu