2 VSOL 1239/2017-B-23
č. j. KSOS 33 INS 9791/2012 2 VSOL 1239/2017-B-23

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci

dlužníka: Vladislav anonymizovano , anonymizovano bytem U Bažantnice 985/26, 735 06 Karviná-Nové Město,

o splnění oddlužení, o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce,

o odvolání insolvenční správkyně: Mgr. Kateřina Lukáčová, se sídlem Reální 172/2, 702 00 Ostrava proti usnesení Krajského soudu v Ostravě dne 5. prosince 2017 č.j. KSOS 33 INS 9791/2012-B-18

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. prosince 2017 č.j. KSOS 33 INS 9791/2012-B-18 se v odstavci II. výroku ruší a věc se v této části vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) usnesením označeným v záhlaví rozhodnutí vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (odstavec I. výroku), schválil odměnu insolvenční správkyně ve výši 51.727,50 Kč a její hotové výdaje ve výši 10.345,50 Kč (odstavec II. výroku), zprostil insolvenční správkyni funkce (odstavec III. výroku), osvobodil dlužníka od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (odstavec IV. výroku) s tím, že po právní moci tohoto usnesení vyplatí insolvenční správkyně dlužníkovi deponované srážky (odstavec V. výroku). Insolvenční soud schválil hotové výdaje a odměnu insolvenční správkyně za dobu trvání splátkového kalendáře, tj. za období měsíce října 2012 až června 2017 v celkové výši 62.073 Kč, vč. DPH (57 x 1 089). Oproti tomu nepřiznal insolvenční správkyni odměnu za období od rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení do rozhodnutí o schválení oddlužení, tj. za měsíce června až září 2012 ve výši 3.000 + DPH ve výši 630 Kč. Neshledal totiž nárok správkyně za důvodný, byť činnost insolvenčního správce za období od povolení do schválení oddlužení vykazuje znaky vyššího pracovního nasazení (např. zjišťování majetkových poměrů dlužníka, sestavení soupisu majetkové podstaty, příprava přezkumného isir.justi ce.cz -2-KSOS 33 INS 9791/2012

jednání a s tím související vyhotovení přezkumných listů, popěrná činnost, aktivní účast u soudu apod.), avšak po provedení těchto úkonů v následujících měsících i letech po schválení oddlužení činnost insolvenčního správce často spočívá v odborně i časově méně náročných a rutinních úkonech, a tím se počáteční vyšší aktivita insolvenčního správce kompenzuje. Dále soud insolvenční správkyni nepřiznal hotové výdaje za období od rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení do rozhodnutí o schválení oddlužení, které správkyně vyúčtovala v paušální částce 150 Kč za jeden měsíc, tedy 4 x 150 Kč, vč. DPH, celkem 726 Kč. Tato částka však insolvenční správkyni nenáleží, neboť za toto období se nejedná o činnost insolvenčního správce při pravidelné realizaci splátkového kalendáře. Po dobu trvání splátkového kalendáře byla správkyni měsíčně vyplácena částka 150 Kč + DPH právě na její hotové výdaje, když za 57 měsíců trvání splátkového kalendáře čerpala na hotových výdajích částku 10.345,50 Kč, vč. DPH.

2. Proti odstavci II. výroku usnesení insolvenčního soudu podala insolvenční správkyně včasné odvolání, ve kterém namítala, že soud věc nesprávně právně posoudil s tím, že napadené rozhodnutí vybočuje z ustálené judikatury, včetně judikatury senátu, který rozhodnutí vydal. Odvolatelka konstatovala, že ve svém podání ze dne 14.7.2017 žádala přiznat mimo jiné odměnu a hotové výdaje za výkon funkce za období od června do září 2012, tedy do měsíce předcházejícího měsíci, kdy jsou náklady a odměna IS kryty paušální částkou-odměna 3.000 Kč za období 06/2012-09/2012 (tj. 4 x 750,-Kč) + DPH 630 Kč, celkem částka 3.630 Kč, hotové výdaje za období 06/2012-09/2012 ve výši 726 Kč, celkem odměna a hotové výdaje 4.356 Kč. Žádosti insolvenční správkyně o přiznání odměny za období od úpadku do schválení oddlužení dlužníka insolvenční soud nevyhověl s odůvodněním, že neshledal nárok správkyně důvodný, neboť činnost insolvenčního správce za období od povolení do schválení oddlužení vykazující znaky vyššího pracovního nasazení je po provedení těchto úkonů v následujících měsících i letech po schválení oddlužení činnost insolvenčního správce kompenzována odborně i časově méně náročnými a rutinními úkony. Insolvenční soud se v napadeném rozhodnutí nevypořádal s rozhodnutími Vrchního soudu v Praze a Vrchního soudu v Olomouci, na které insolvenční správkyně poukazovala v podaném návrhu na přiznání odměny a hotových výdajů, ve kterých je uvedeno, že i přes to, že v době vydání rozhodnutí o úpadku insolvenční zákon na posuzovanou situaci výslovně nepamatoval, je třeba insolvenčnímu správci odměnu a náhradu hotových výdajů přiznat. Z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. VSPH 620/2010-B-19 ze dne 25.8.2010 vyplývá Pokud jde o náhradu správcem požadovaných nákladů za období od rozhodnutí o úpadku, kdy správce činil úkony směřující ke zjištění majetkových poměrů dlužnice a zabýval se přihláškami pohledávek věřitelů, do doby, než jsou náklady kryty paušální částkou 150 Kč (tj. do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře), odvolací soud je toho názoru, že tyto náklady v souzené věci vznikly během řádného výkonu funkce správce (poštovné, poplatek za výpis ze střediska cenných papírů, cestovné za účelem účasti na přezkumném jednání plus 20 % DPH), jemuž proto v souladu s ust. § 38 odst. 2 ve spojení s § 168odst. 2 písm. a) InsZ úhrada těchto nákladů náleží. V opačném případě by tyto náklady musel insolvenční správce nést ze svých prostředků, což však nelze pokládat za žádoucí s ohledem na to, že byly vynaloženy v souvislosti s úkony činěnými v zájmu dlužnice i věřitelů. Proto, i když

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-KSOS 33 INS 9791/2012

insolvenční zákon na posuzovanou situaci výslovně nepamatuje, je třeba insolvenčnímu správci náhradu důvodně vzniklých hotových výdajů přiznat. Pro úplnost lze z hlediska obecného nahlížení na danou problematiku doplnit, že stejný režim by se samozřejmě uplatnil i v případě odměny správce za předmětné období (již ovšem v souzené věci správce nepožadoval), přičemž k úhradě by došlo ve smyslu § 38 odst. 2 IZ ze složené zálohy na náklady insolvenčního řízení, popř. z prostředků státu. Z rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, č.j. 3 VSOL 482/2012-B-21 ze dne 21. 9. 2012 vyplývá V této souvislosti je třeba uvést, že odvolací soud se shoduje s názorem, který vyjádřil Vrchní soud v Praze ve svém usnesení ze dne 20. 8. 2010 č.j. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B-19, podle něhož má insolvenční správce nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů i za dobu od rozhodnutí o úpadku do doby, než jsou jeho náklady a odměna kryty paušálními částkami, vykonával-li po tuto dobu řádně svoji funkci . Z rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 1326/2014-B-40 ze dne 26. 5. 2015 vyplývá Odvolací soud se neztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že insolvenčnímu správci nelze přiznat odměnu za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Odvolací soud již ve svém rozhodnutí ze dne 21. 9. 2012, č.j. KSOS 36 INS 15909/2010, 3 VSOL 482/2012-B-21 s odkazem na závěry usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 8. 2010, č.j. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B-19 uvedl, že insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře . Odvolatelka dále poukázala na usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 33 INS (13) INS 21865/2011-B20 ze dne 28. 11. 2014, kdy byla za totožného skutkového stavu a totožným samosoudcem odměna insolvenčního správce i náhrada hotových výdajů správci přiznána, a její přiznání odůvodněno následujícím způsobem: Pokud se týká výše náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce za dobu od rozhodnutí do úpadku do schválení oddlužení (prosinec 2011 až březen 2012, když první splátka byla stanovena na měsíc duben 2012), přiznal je soud v paušální výši stanovené v ust. § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb.-výše paušálních částek se po dobu trvání oddlužení neměnila. Aniž by soud zjišťoval skutečné výdaje insolvenčního správce, analogicky aplikoval tato ustanovení zmíněné vyhlášky i na období předcházející schválení oddlužení, když výše měsíčních záloh je úměrná činnosti insolvenčního správce vykonané v tomto období a když nad rámec těchto záloh insolvenční správce ničeho neúčtoval. V této souvislosti je nutno zmínit, že vyhláška č. 398/2013 Sb., kterou byla s účinností od 1. 1. 2014 novelizována vyhláška o odměně insolvenčního správce a o náhradách jeho hotových výdajů č. 313/2007 Sb., zavedla pravidlo, podle kterého přísluší insolvenčnímu správci odměna a náhrada hotových výdajů již od doby rozhodnutí o úpadku a rovněž vychází z principu, že tyto jsou hrazeny formou měsíčních záloh ve výši stanovené v ust. 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky 313/2007 Sb. Na základě výše uvedených skutečností soud přiznal insolvenčnímu správci podle jeho žádosti za dobu od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení odměnu ve výši 3.630 Kč a jeho hotové výdaje ve výši 726 Kč, obojí vč. DPH. Celkem tedy přiznal insolvenčnímu správci částku 4.356 Kč. Insolvenční správkyně v prvotní fázi od rozhodnutí do úpadku do schválení oddlužení dlužníka zjišťovala majetkové poměry dlužníka, přezkoumala přihlášky, sestavila přezkumné

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-KSOS 33 INS 9791/2012

listy, zprávu IS, učinila osobní schůzku s dlužníkem, účastnila se přezkumného jednání a schůze věřitelů, tj. vykonávala svou funkci řádně, a není proto důvod jí dle výše uvedených rozhodnutí a ustálené praxe odměnu nepřiznat s odůvodněním, které Krajský soud v napadeném rozhodnutí uvedl. S ohledem na výše uvedené insolvenční správkyně navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil následovně: II. Soud schvaluje odměnu insolvenční správkyně Mgr. Kateřiny Lukáčové ve výši 51.727,50 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 10.3445,50 Kč včetně DPH, tyto částky již byly správci zálohově uhrazeny. Soud dále schvaluje za období 6/2012 až 9/2012 odměnu ve výši 3.360 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 726 Kč, tyto částky budou uspokojeny z prostředků deponovaných na účtu majetkové podstaty dlužníka.

3. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 5. prosince 2017, na odvolací řízení proto odvolací soud aplikoval ustanovení insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále jen IZ ) a ustanovení vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (Čl. II vyhlášky č. 398/2013 Sb., Přechodná ustanovení, bod 1-o úpadku dlužníka a povolení oddlužení rozhodl insolvenční soud usnesením ze dne 13. 6. 2012-dále jen cit. vyhláška ).

4. Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1. 1. 2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o. s. ř. ).

5. Odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu o odměně a hotových výdajích insolvenčního správce bylo podáno oprávněnou osobou a včas. V tomto rozsahu tedy odvolací soud přezkoumal usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k následujícím závěrům.

6. Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání jsou rozhodné následující skutečnosti: -insolvenční soud rozhodl usnesením ze dne 13. 6. 2012, č.j. KSOS 33 INS 9791/2012-A-8 o úpadku dlužníka a povolení oddlužení a současně ustanovil insolvenční správkyni, -insolvenční správkyně podala zprávu o své činnosti a předložila soupis majetkové podstaty (podání ze dne 31. 8. 2012), předložila seznam přihlášených pohledávek věřitelů č. 1-4,

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -5-KSOS 33 INS 9791/2012 dne 13. 9. 2012 se zúčastnila přezkumného jednání, na kterém byly přezkoumány přihlášky pohledávek č. P1 až P4, a schůze věřitelů, -o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře rozhodl insolvenční soud usnesením ze dne 18. 9. 2012, č. j. KSOS 33 INS 9791/2012-B-3, -ve zprávách o splnění oddlužení formou plnění splátkového kalendáře ze dne 7. 9. 2017 a 8. 9. 2017 mimo jiného insolvenční správkyně oznámila splnění oddlužení a vyúčtovala krom odměny a hotových výdajů za dobu trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře a odměnu a hotové výdaje ve výši 100 Kč za dobu od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tedy za 4 měsíce od 13. 6. 2012 do 30. 9. 2012 (dok. č. B-16, 17).

7. Podle § 38 IZ má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti (odstavec 3, věta první). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí předpis (odstavec 6).

8. Podle § 7 cit. vyhlášky se výše náhrady cestovních nákladů řídí zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5 % odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky (odstavec 2). Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů (odstavec 3). Insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (odstavec 4).

9. Podle § 3 písm. b) cit. vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

10. Odvolatelka soustředila své námitky do výhrady, že insolvenčnímu správci náleží odměna a náhrada hotových výdajů i za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře.

11. Oba vrchní soudy, na jejichž judikaturu správně odvolatelka poukazuje, sdílejí názor, že pokud s odměnou insolvenčního správce za období před schválením oddlužení vyhláška č. 313/2007 Sb. nepočítá, a upravuje jen odměnu a hotové výdaje po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je nutné ji určit úvahou soudu s přihlédnutím ke kritériím

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -6-KSOS 33 INS 9791/2012

dle § 5 cit. vyhlášky a správci přiznat prokázané účelně vynaložené náklady. Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu svých hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v § 3, písm. b) a § 7 odst. 4 cit. vyhlášky ani odborně i časově méně náročnými a rutinními úkony v průběhu oddlužení. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity dle § 7 odst. 1 až 3 téže vyhlášky.

12. Insolvenční soud zmíněnou judikaturu zcela ignoruje a nijak nezdůvodnil své odlišné stanovisko. Takový postup činí rozhodnutí nepřesvědčivým, překvapivým, ba dokonce vykazujícím znaky libovůle (srovnej např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2588/16, ze dne 24. 11. 2016 nebo sp. zn. III.ÚS 1687/17, ze dne 23. 8. 2017).

13. Insolvenční soud tedy ve vztahu k činnosti správce před rozhodnutím o schválení oddlužení splátkovým kalendářem nesprávně dovodil, že na náhradu hotových výdajů s tím spojených nemá správkyně nárok, neboť tyto výdaje nejsou kryty následnou měsíční paušální náhradou stanovenou pro dobu trvání splátkového kalendáře v § 7 odst. 4 cit. vyhlášky. Tento názor je zjevně nepřijatelný, neboť vede k absurdnímu závěru, kupříkladu k takovému, že pokud funkce insolvenčního správce ustanoveného v rozhodnutí o úpadku bude např. před schválením oddlužení splátkovým kalendářem ukončena, třeba v důsledku jeho odvolání usnesením schůze věřitelů konané po přezkumném jednání podle § 29 IZ, pak insolvenční správce za svoji dosud vykonanou činnost nemá nárok na žádnou odměnu. Insolvenční soud tedy odměnu za činnost v tomtéž období správci nepřiznal, jsa veden nesprávným právním názorem, že insolvenční správce v případě schválení oddlužení splátkovým kalendářem právo na jinou odměnu než stanovenou v § 3 písm. b) prováděcí vyhlášky zásadně nemá, přičemž nikterak nezkoumal, zda uplatněná odměna je činnosti správce vykonané v předmětném předcházejícím období dle § 5 cit. vyhlášky přiměřená. Rozhodnutí je proto nesprávné a pro nedostatek důvodů v tomto směru nepřezkoumatelné.

14. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení v odvoláním dotčeném odstavci II. výroku zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil insolvenčnímu soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud v intencích vysloveného právního názoru odvolacího soudu o požadavku insolvenční správkyně na její odměnu a náhradu hotových nákladech za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře znovu rozhodne s tím, že se bude zabývat přiměřeností odměny ve smyslu § 5 cit. vyhlášky a účelností vynaložených nákladů.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -7-KSOS 33 INS 9791/2012 se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 30. ledna 2018

JUDr. Vojtěch Brhel v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá