2 VSOL 1222/2017-B-14
č. j. KSBR 29 INS 13007/2017 2 VSOL 1222/2017-B-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci

dlužníka: Milan anonymizovano , anonymizovano , bytem Husova 165/5, 602 00 Brno,

o schválení zprávy o přezkumu, o neschválení oddlužení dlužníka, o zastavení insolvenčního řízení, o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce a jeho zproštění funkce,

o odvolání insolvenčního správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., IČ 29414873, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2017, č. j. KSBR 29 INS 13007/2017-B-9

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2017, č. j. KSBR 29 INS 13007/2017-B-9 se v odstavcích III. a V. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) usnesením označeným v záhlaví rozhodnutí schválil zprávu o přezkumu zveřejněnou dne 19. 9. 2017 na č. l. B-4 (odstavec I. výroku), rozhodl, že oddlužení dlužníka se neschvaluje (odstavec II. výroku), že insolvenční řízení vedené ve věci dlužníka se zastavuje (odstavec III. výroku), insolvenčnímu správci Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., IČ 29414873, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 (dále jen insolvenční správce ) určil odměnu a náhradu hotových výdajů (odstavec IV. výroku) a insolvenčního správce zprostil funkce (odstavec V. výroku). Insolvenční soud přezkoumal zprávu pro oddlužení a zprávu o přezkumu, vůči nimž nebyly podány žádné námitky a zprávu o přezkumu schválil dle ustanovení § 410 odst. 3 písm. a) IZ. V situaci, kdy dlužník neprokázal, že jeho ekonomická nabídka postačuje k tomu, aby nezajištěným věřitelům zaplatil alespoň 30 % jejich pohledávek a současně uhradil odměnu a hotové výdaje insolvenčnímu správci, přičemž soudu nepředložil souhlas žádného z věřitelů s nižším plněním, má soud za to, že v řízení vyšly najevo okolnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Pro nemajetnost dlužníka nelze povolit ani oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Za tohoto stavu nezbylo, než oddlužení neschválit, a protože majetek dlužníka je dle soupisu majetkové podstaty pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, rozhodl soud současně o zastavení insolvenčního řízení a zproštění insolvenčního správce funkce. isir.justi ce.cz -2-KSBR 29 INS 13007/2017

2. Proti odstavcům III. a V. výroku usnesení insolvenčního soudu podal insolvenční správce včasné odvolání, ve kterém namítal, že soud věc nesprávně právně posoudil. Podle názoru odvolatele soud pochybil, když své rozhodnutí postavil na znění insolvenčního zákona účinného od 1. 7. 2017. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je však insolvenční zákon ve znění účinném do 30. 6. 2017, neboť insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení byl soudu prvého stupně doručen dne 21. 6. 2017, takže nelze o neschválení oddlužení rozhodnout podle novelizovaného ustanovení § 405 odst. 1 insolvenčního zákona a podle odstavec 3 tohoto novelizovaného ustanovení insolvenční řízení zastavit (shodně usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 2017. č. j. KSOL 16 1NS 3997/2017, 1 VSOL 926/2017-B-11). Z těchto důvodů odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se na majetek dlužníka prohlašuje konkurs a insolvenční správce se nezprošťuje z funkce.

3. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

4. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze 4. 2. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu ČR (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ČR, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006) v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. Z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinnosti nového zákona, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. Účinky procesních úkonů účastníků i soudu, které s nimi spojovala či nespojovala dřívější právní úprava, však zůstávají zachovány. Náležitosti procesního úkonu učiněného před 1. 7. 2017 a jeho účinky se posuzují podle úpravy v době, kdy byl učiněn.

5. Nelze přehlédnout, že novela insolvenčního zákona provedená zákonem č. 64/2017 Sb. výrazným způsobem zasáhla do jednotlivých fází insolvenčního řízení, změnila též pravidla přezkumu pohledávek, aniž stanovila pro takové změny podrobná přechodná pravidla. Absence jasných přechodných ustanovení je nepochybně legislativní vadou, která působí potíže při stanovení rozhodného práva v řízení započatém v době před novelou. Při výkladu

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-KSBR 29 INS 13007/2017

obecného přechodného ustanovení odvolací soud respektuje záměr zákonodárce aplikovat novelu i na již probíhající insolvenční řízení, a byť řízení bylo zahájeno dne 21. 06. 2017, pro posouzení napadeného rozhodnutí vnímá zásadním rozhodnutí o úpadku pro jeho významné právní účinky ve smyslu § 136 a násl. IZ. Toto rozhodnutí vydal insolvenční soud za účinnosti novely, proto i rozhodnutí o neschválení oddlužení, o zastavení insolvenčního řízení a zproštění insolvenčního správce funkce učinil insolvenční soud správně podle novelizovaných ustanovení IZ. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále jen IZ ).

6. Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád v platném znění (dále jen o.s.ř. ).

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

8. Podle ustanovení § 405 odst. 1, 2 a 3 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze tehdy, jestliže a) návrh na povolení oddlužení nebyl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, b) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, nebo, c) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud zjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a dlužník na jednání s insolvenčním správcem podle § 410 odst. 2 požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě podle § 108 odst. 2 a 3. Nepostupuje-li insolvenční soud podle odstavce 2, insolvenční řízení zastaví; současně rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Nebyla-li osobě podle § 390a odst. 1 písm. a) dosud vyplacena odměna za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle § 390a odst. 3, insolvenční soud současně uloží dlužníkovi povinnost ji uhradit, byla-li uplatněna podle § 390a odst. 5. Proti rozhodnutí o zastavení řízení mohou podat odvolání dlužník, insolvenční správce a přihlášení věřitelé; právní mocí rozhodnutí se insolvenční řízení končí.

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-KSBR 29 INS 13007/2017

9. Podle ustanovení § 395 odst. 1 IZ soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr [písm. a)], nebo že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, byla nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí [písm. b)].

10. Podle ustanovení § 395 odst. 2 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

11. Jak správně zjistil insolvenční soud, přičemž jeho zjištění nejsou rozporována, dlužník v řízení neprokázal, že jeho ekonomická nabídka postačuje k tomu, aby nezajištěným věřitelům zaplatil alespoň 30 % jejich pohledávek, neboť dlužník je při stávající výši svého příjmu po odečtení částek připadajících na odměnu a hotové výdaje správce (65.340 Kč včetně DPH) schopen uhradit nezajištěným věřitelům pouze částku 0,-Kč, přičemž 30 % výše nezajištěných pohledávek představuje suma 859.695,12 Kč a současně uhradil odměnu a hotové výdaje insolvenčnímu správci, nepředložil ani souhlas žádného z věřitelů s nižším plněním, je namístě zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Pro nedostatek majetku nelze povolit ani oddlužení zpeněžením majetkové podstaty proto nezbylo, než oddlužení neschválit. Majetek dlužníka je dle soupisu majetkové podstaty pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, rozhodl správně insolvenční soud současně o zastavení insolvenčního řízení a zproštění insolvenčního správce funkce.

12. Rozhodnutí insolvenčního soudu je tedy v napadené části věcně správné, a proto bylo podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrzeno.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, věřitelskému výboru a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 29. ledna 2018

JUDr. Vojtěch Brhel v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá