2 VSOL 1202/2015-A-14
KSOS 34 INS 18537/2015 2 VSOL 1202/2015-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužnice Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Husova 611, 676 02 Moravské Budějovice, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 34 INS 18537/2015-A-8 ze dne 1. 10. 2015,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) rozhodl podle § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), o odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice.

V odůvodnění rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že se dlužnice insolvenčním návrhem ze dne 17. 7. 2015 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. Insolvenční soud usnesením ze dne 7. 8. 2015 (č. d. A-4) vyzval dlužnici, aby ve stanovené lhůtě doplnila seznam svých závazků s tím, že dlužnici poučil o chybějících obsahových náležitostech tohoto seznamu a dále o tom, že nebude-li seznam závazků ve stanovené lhůtě doplněn, bude insolvenční návrh odmítnut. Dlužnice však řádný seznam závazků nepředložila a proto insolvenční soud její insolvenční návrh dle § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že podaný insolvenční návrh je úplný, srozumitelný a obsahuje všechny náležitosti a zákonem vyžadované přílohy. Dále uvedla, že splatnost u jednotlivých závazků neuvedla proto, že ji nezná. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení insolvenčního soudu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Dle § 104 odst. 3 IZ je dlužník povinen v seznamu závazků jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Odvolací soud vycházejíce z obsahu insolvenčního spisu dospěl k závěru, že insolvenční soud učinil v projednávané věci správná a úplná skutková zjištění, a proto lze v tomto směru na odůvodnění napadeného usnesení odkázat.

Zákonem vyžadovanou náležitostí seznamu závazků, který je povinnou přílohou insolvenčního návrhu dlužníka, je mimo jiné údaj o splatnosti jednotlivých závazků v tomto seznamu uvedených. Insolvenční soud proto postupoval správně, jestliže s ohledem na absenci této náležitosti usnesením vyzval dlužnici, aby ve stanovené lhůtě 7 dnů tento nedostatek odstranila, když ji zároveň poučil, jakou náležitost má v seznamu závazků doplnit a upozornil ji, že nebude-li seznam závazků ve stanovené lhůtě doplněn, bude její insolvenční návrh insolvenčním soudem odmítnut.

Jestliže dlužnice i přes tuto výzvu a řádné poučení ve stanovené lhůtě seznam závazků požadovaným způsobem nedoplnila (neuvedla údaj o splatnosti jednotlivých závazků), pak insolvenčnímu soudu nezbylo než insolvenční návrh podaný dlužnicí s odkazem na ustanovení § 128 odst. 2 IZ odmítnout. Námitka dlužnice, že jí splatnost v seznamu uvedených závazků nebyla známa, je právně bezvýznamná.

Insolvenčnímu soudu lze vytknout pouze to, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí výslovně nespecifikoval konkrétní náležitosti, jež v předloženém seznamu závazků absentovaly a nebyly dlužnicí i přes výzvu učiněnou insolvenčním soudem odstraněny.

S ohledem ke všem shora uvedeným skutečnostem rozhodl odvolací soud dle ustanovení § 219 o. s. ř. a napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil.

Dlužnici pak nic nebrání v tom, aby po právní moci usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu podala nový insolvenční návrh, který již bude všechny zákonem předepsané náležitosti splňovat.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 22. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu