2 VSOL 1201/2016-B-53
KSBR 47 INS 16781/2014 2 VSOL 1201/2016-B-53

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka: a/ Kateřina Novohradská, nar. 26.9.1978, bytem v Moravanech, Vnitřní 49/18, PSČ 664 48, zastoupená Mgr. Robertem Scigielem, advokátem, sídlem AK v Brně, Ptašínského 8, PSČ 602 00 a b/ David Novohradský, nar. 12.1.1977, bytem v Brně, Mojžíšova 2901/17, PSČ 612 00, identifikační číslo 64456056, o zrušení schváleného společného oddlužení manželů a o prohlášení konkursu, rozhodl o odvolání dlužníka b/ Davida Novohradského a věřitele UNILEASING a.s., identifikační číslo 25205552, sídlem v Klatovech, Randova 214, PSČ 339 01 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2016, č. j. KSBR 47 INS 16781/2014-B-46,

t a k t o:

I. Odvolání dlužníka b/ Davida Novohradského a věřitele UNILEASING a.s. proti odstavcům III., IV. a V. výroku usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2016, č. j. KSBR 47 INS 16781/2014-B-46, s e o d m í t a j í.

II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2016, č. j. KSBR 47 INS 16781/2014-B-46 se v odstavcích I. a II. výroku r u š í a věc se v tomto rozsahu v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. isir.justi ce.cz

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) zrušil oddlužení dlužníka-manželů Davida Novohradského a Kateřiny Novohradské, schválené plněním splátkového kalendáře (odstavec I. výroku), na majetek dlužníka-manželů prohlásil konkurs (odstavec II. výroku), který bude veden jako konkurs nepatrný (odstavec III. výroku), rozhodl, že prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce, jímž je Mgr. Ing. Petr Konečný, oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou (odstavec IV. výroku) s tím, že účinky prohlášení konkursu nastaly okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (odstavec V. výroku). Insolvenční soud konstatoval, že usnesením ze dne 20.7.2015 č.j. KSBR 47 INS 16781/2014-B-29 schválil oddlužení dlužníka-manželů plněním splátkového kalendáře. Dne 20.5.2016 2016 bylo insolvenčnímu soudu doručeno podání věřitele Cestovní kancelář FISCHER, a.s., ve kterém navrhl zrušit schválené oddlužení dlužníka z důvodu nepoctivého záměru. Dále věřitel uvedl, že proti dlužníkovi je vedeno trestní řízení u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 3 T 122/2014. Rozsudkem tohoto okresního soudu ze dne 15.4.2015 bylo rozhodnuto, že je dlužník mimo jiného povinen Cestovní kanceláři FISCHER, a.s. zaplatit na náhradě škody částku 3.836.113,-Kč. Dlužník David Novohradský na toto reagoval podáním doručeným soudu dne 16.6.2016 v tom smyslu, že tuto pohledávku nezpochybňuje, do insolvenčního řízení ji nepřihlásil, protože trestní řízení v té době nebylo skončeno a upozornil, že si tento věřitel nepodal v soudem určené lhůtě přihlášku do insolvenčního řízení. Na podnět věřitele ke zrušení schváleného oddlužení reagoval podáním doručeným soudu dne 21.6.2016 i věřitel UNILEASING a.s. s tím, že neshledává důvody věřitele Cestovní kancelář FISCHER, a.s. relevantními a navrhl ponechat rozhodnutí o schválení oddlužení v platnosti. K návrhu věřitele Cestovní kancelář FISCHER, a.s. se podáním doručeným soudu dne 22.6.2016 připojila následně i dlužnice Kateřina Novohradská a navrhla schválené oddlužené zrušit. Dne 23.6.2016 se konalo jednání k projednání zrušení schváleného oddlužení, na kterém zástupce Cestovní kanceláře FISCHER, a.s. akcentoval zejména tu skutečnost, že se domnívá, že byl dlužníkem sledován nepoctivý záměr, když ještě v probíhajícím insolvenčním řízení před přezkumným jednáním byl dlužník jako fyzická osoba pravomocně odsouzen za zločin zpronevěry a zároveň v rámci adhezního řízení byl zavázán k úhradě dluhu vzniklého trestní činností společnosti CK Fischer, a.s. ve výši 3.836.113,-Kč. Zástupce dlužnice se k tomuto podnětu připojil z důvodu, že manželství bylo rozvedeno dne 10.11.2014 a nebylo vypořádáno společné jmění manželů, s tím, že paní Novohradská o některých závazcích pana Novohradského nevěděla, nevěděla o jejich výši, rozsahu ručení a oddlužením jí byla odňata možnost vypořádat společné jmění manželů tak, aby nemusela odpovídat za závazky, o kterých nevěděla a které nevznikly jejím přičiněním. Dlužník se na jednání pouze odkázal na jeho písemné vyjádření k podnětu ze dne 13.6.2016 (na čl. B-41). Insolvenční správce také odkázal na jeho poslední zprávu o plnění oddlužení ze dne 28.5.2016 (na čl. 38) a doplnil, že ke dni jednání dlužníci plní na 22,77 %, do 30 % zbývá ke dni jednání zaplatit cca 190.000,-Kč. Dle něj není podnět CK FISCHER, a.s. na zrušení schváleného oddlužení důvodný, protože daná pohledávka vznikla dne 15.4.2015, dlužník ji tedy při podání insolvenčního návrhu nezamlčel. Ohledně návrhu dlužnice Novohradské má za to, že jí uvedené skutečnosti se týkají vypořádání společného jmění manželů. Dlužník Novohradský se vyjádřil, že dlužnou částku ve výši cca 190.000,-Kč je schopen uhradit ve lhůtě jednoho měsíce od daného jednání. Insolvenční soud odkázal na ustanovení § 418 odst. 1, odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ) a v situaci, kdy dlužnice Kateřina Novohradská sama navrhla zrušit schválené oddlužení, insolvenčnímu soudu nezbylo, než, bez zkoumání důvodů tohoto návrhu dlužnice, schválené oddlužení dlužníka-manželů zrušit (bod I. výroku). S ohledem na toto rozhodnutí bylo tedy dále rozhodnuto dle ustanovení § 418 odst. 1, odst. 2 IZ o řešení úpadku konkursem (bod II. výroku). Jelikož byly shledány podmínky stanovené v ustanovení § 314 odst. 1 písm. a) IZ, insolvenční soud rozhodl, že prohlášený konkurs bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku). Body IV. a V. výroku odůvodnil insolvenční soud odkazem na ustanovení § 246 odst. 1 a § 245 odst. 1 IZ.

Proti tomuto usnesení podal dlužník a/ David Novohradský odvolání, ve kterém nesouhlasil s aplikací ustanovení § 418 odst. 1 písm. d) IZ ze strany insolvenčního soudu. Odvolatel odkazoval na ustanovení § 394a odst. 3 IZ, který se mimo jiné projevuje také skutečností, že podaný návrh musí oba manželé podepsat. Na návrh na povolení oddlužení podaný dle § 394a IZ a podepsaný pouze jedním z manželů by insolvenční soud jistě oddlužení nepovolil. Obdobně tedy i úkon, kterým se má ukončit proces schváleného oddlužení , musí být učiněn společně oběma manžely jako nerozlučnými společníky, protože jde zcela jednoznačně k jejich tíži a nikoliv k jejich prospěchu. Dle odvolatele soud měl trvat na tom, aby se k návrhu na zrušení oddlužení vyjádřili oba manželé. Dále odvolatel odkázal na závěr Ústavního soudu České republiky v nálezu publikovaném pod sp. zn. II.ÚS 1529/08 ze dne 5.9.2012 a vyslovil přesvědčení, že návrh na zrušení schváleného oddlužení mohou podat s manželkou pouze společně. Insolvenční soud rozhodl napadeným usnesením pouze na základě návrhu jednoho z dlužníků, kteří jsou v nerozlučném společenství, navíc za situace, kdy jeden z členů nerozlučného společenství s tímto postupem vyjádřil u jednání soudu svůj nesouhlas. Nesouhlasil tedy se závěry insolvenčního soudu, že je oprávněn rozhodnout o zrušení schváleného oddlužení pouze na návrh jednoho z členů nerozlučného společenství a není povinen zkoumat, proč tak tento úkon učinil. Navíc uvedl, že se v případě pohledávky společnosti Cestovní kancelář FISCHER, a.s. v žádném případě nejednalo o nepoctivý záměr, o této pohledávce bylo totiž rozhodnuto až po schválení oddlužení dlužníků. Cestovní kancelář FISCHER, a.s. není účastníkem insolvenčního řízení a nemůže tedy ani podat návrh na zrušení schváleného oddlužení. Tento subjekt by pouze mohl podat podnět ke zrušení schváleného oddlužení z moci úřední ze strany insolvenčního soudu. Z úřední moci však ke zrušení oddlužení v tomto případě nedošlo. Odvolatel navrhl, aby bylo napadené usnesení v celém rozsahu zrušeno.

Dále proti usnesení insolvenčního soudu, do všech jeho výroků, podal odvolání věřitel UNILEASING a.s., který uvedl, že Cestovní kancelář FISCHER, a.s. není procesně způsobilá předmětný návrh podat. Jedná se o věřitele, který vlastním opomenutím nepřihlásil své pohledávky do insolvenčního řízení, proto nemá v tomto řízení aktivní legitimaci k podání žádných návrhů, není tedy způsobilý v tomto řízení jakkoli procesně vystupovat a jeho návrh nemůže mít v řízení žádné účinky. Svým postupem pak navíc sleduje zjevně nepoctivý záměr, když se snaží svá procesní práva, zaniklá vlastním opomenutím, obnovit nezákonným procesním krokem, významně poškozujícím ostatní insolvenční věřitele, kteří své pohledávky přihlásili řádně a včas. Dle odvolatele tedy není možné, aby se dlužnice Kateřina Novohradská k návrhu společnosti Cestovní kancelář FISCHER, a.s. připojovala, když samotný návrh je nulitní a nemůže mít žádné účinky. Připojení k návrhu nemůže nahradit procesní vady návrhu, ke kterému se dlužnice připojuje. I kdyby odvolatel připustil, že se jedná o návrh, ke kterému se připojila dlužnice, pak je přesto takový návrh nedostatečný, pokud se k němu nepřipojil i druhý spoludlužník David Novohradský. Odvolatel dále upozornil, že je nutné napadené usnesení přezkoumat i z toho pohledu, že zrušením oddlužení budou porušena v dobré víře nabytá práva všech věřitelů, kteří se do řízení se svými pohledávkami přihlásili řádně a včas. Na závěr navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc byla vrácena insolvenčnímu soudu.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb., insolvenční řízení bylo zahájeno dne 18.6.2014, rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Proti usnesení insolvenčního soudu, do všech jeho výroků, podali odvolání jak dlužník a/ David Novohradský, tak přihlášený věřitel UNILEASING a.s., proto se odvolací soud zabýval otázkou, zda je proti rozhodnutí odvolání přípustné a zda odvolání byla podána včas a osobami k tomu oprávněnými.

Podle ustanovení § 418 IZ:

(1) Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

(2) Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce.

(3) Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr.

(4) Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.

(5) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 4.

Věřitel UNILEASING a.s. není osobou oprávněnou k podání odvolání, neboť podle ustanovení § 418 odst. 5 IZ odvolání mohou podat pouze osoby uvedené v odstavci 4 a zde mezi vyjmenovanými subjekty není. Dlužník ale osobou oprávněnou k podání odvolání je. Proti odstavcům III.-V. výroku ovšem odvolání podat nelze (§ 314 odst. 4, § 246 a násl. IZ).

Napadené usnesení bylo dlužníkovi doručeno na základě fikce doručení dne 22.8.2016, odvolání bylo podáno osobně dne 24.8.2016, tedy včas. Napadené usnesení bylo věřiteli UNILEASING a.s. doručeno zveřejněním v insolvenčním rejstříku dne 9.8.2016, odvolání podal datovou schránkou dne 19.8.2016, odvolání bylo podáno včas.

Z těchto důvodů odvolací soud odvolání věřitele UNILEASING a.s. odmítl zcela, neboť není osobou oprávněnou k podání odvolání (§ 218 písm. b) o.s.ř.). Odvolání dlužníka odvolací soud odmítl toliko do odstavců II., III., IV. a V. výroku jako nepřípustné (§ 218 písm. c) o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání dlužníka bylo podáno včas a je proti odstavcům I. a II. výroku přípustné, přezkoumal napadené usnesení toliko v tomto rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. b/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle obsahu spisu insolvenční soud usnesením ze dne 20.7.2015 č.j. KSBR 47 INS 16781/2014-B-29 schválil oddlužení dlužníka-tehdy manželů Kateřiny Novohradské a Davida Novohradského (nyní rozvedených) plněním splátkového kalendáře na podkladě jejich společného insolvenčního návrhu s návrhem na řešení úpadku formou společného oddlužení manželů. Společnost Cestovní kancelář FISCHER, a.s., věřitel nepřihlášený do řízení se svou pohledávkou, podáním ze dne 18.5.2016 podala podnět ke zrušení schváleného oddlužení. Uvedla, že dlužník při podání insolvenčního návrhu nejednal poctivě, když v seznamu svých pohledávek neuvedl pohledávku věřitele, vylíčil podrobně okolnosti vzniku pohledávky, včetně trestního stíhání Davida Novohradského, z nichž činil závěr, že v době podání insolvenčního návrhu jmenovaný věděl, že vůči němu existuje daná pohledávka, kterou však do návrhu neuvedl, porušil tím povinnost dle § 104 a § 392 IZ, což prokazuje nepoctivý záměr dlužníka. Proto navrhla, aby bylo oddlužení dlužníka podle § 418 IZ zrušeno.

Dlužnice Kateřina Novohradská k podnětu CK Fischer, a.s. uvedla, že souhlasí se zrušením schváleného oddlužení, neboť jednání dlužníka bylo prováděno za jejími zády, měl úmysl krátit věřitele a odklonit před věřiteli svůj majetek. Dále uvedla propojenost Davida Novohradského a dalších společností, navrhla, aby vzal soud všechny skutečnosti v potaz a podnětu věřitele CK Fischer, a.s. vyhověl. Dne 23.6.2016 se konalo jednání o podnětu CK Fischer, a.s. na zrušení oddlužení, na kterém zástupce dlužnice uvedl, že se připojuje k podnětu CK Fischer, a.s. na zrušení schváleného oddlužení z důvodu, že dne 10.112014 bylo manželství rozvedeno a nebylo vypořádáno společné jmění manželů s tím, že dlužnice o některých závazcích dlužníka nevěděla a oddlužením jí byla odňata možnost vypořádat SJM tak, aby nemusela odpovídat za závazky, o kterých nevěděla a které nevznikly jejím přičiněním. Sama dlužnice uvedla, že dlužník v minulosti započal s vyváděním majetku ze SJM a ponechal pouze závazky, které uvedl v seznamu věřitelů v oddlužení. Zrušením oddlužení a prohlášením konkursu na majetek dlužníka a dlužnice by se jí konečně zlepšilo postavení, pokud jde o její důvěryhodnost ve vztahu k třetím osobám.

Dlužník David Novohradský sdělil, že vyjádření dlužnice ze dne 21.6.2016 nemá reálný základ.

Insolvenční správce uvedl, že ke dni konání jednání plní dlužníci oddlužení na 22,77 %, do 30% zbývá zaplatit cca 190.000 Kč. Dále podle něj není podnět od CK Fischer, a.s. důvodný, neboť pohledávka vznikla dne 15.4.2015, dlužník ji tedy nezamlčel při podání insolvenčního návrhu. Návrh dlužnice se týká vypořádání SJM a dané skutečnosti nemají na průběh insolvenčního řízení vliv. Na to insolvenční soud rozhodl o zrušení schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle ustanovení § 394a IZ:

Společný návrh manželů na povolení oddlužení

(1) Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu.

(2) Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny.

(3) Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Podle ustanovení § 418 odst. 1, písm. c/, d/ IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, c/ v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d/jestliže to navrhne dlužník.

Podle ustanovení § 418 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce.

Podle ustanovení § 91 odst. 1 o.s.ř. je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe.

Podle ustanovení § 91 odst. 2 o.s.ř. jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.

Zásadním pro posouzení vyvstala otázka, zda návrh dlužníka a/ Kateřiny Novohradské na zrušení schváleného společného oddlužení manželů je účinným procesním úkonem.

V insolvenčním řízení o insolvenčním řízení s návrhem na společné oddlužení manželů mají manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení podle ustanovení § 394a odst. 3 IZ postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka. Jednání nerozlučných procesních společníků v řízení IZ neupravuje, je proto třeba aplikovat ustanovení o.s.ř. (§ 7 IZ). Pluralitu účastníků a jejich jednání upravuje § 91 o.s.ř., podle kterého je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe (odstavec 1), ovšem jestliže jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní; k zásadním procesním úkonům (ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru) je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob (§ 1 o.s.ř.). Jde o obecný procesní předpis, který nemůže upravovat jednotlivé úkony procesních subjektů v insolvenčním řízení, proto je třeba provést posoudit úkon návrhu na zrušení schváleného společné oddlužení manželů učiněným toliko jedním z nerozlučných společníků právě na základě procesních zásad vymezených zejména v ustanovení § 91 o.s.ř.

Procesním pravidlem je, že každý účastník jedná v řízení sám za sebe i v případě, že na jedné straně je více subjektů. Pokud ovšem jde o jednání jednoho z nerozlučných společníků, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní z nerozlučných společníků vystupujících v řízení na jedné straně. Nerozlučné společenství se vždy odvíjí od hmotného práva, zde ustanovení § 394a odst. 3 IZ. O nerozlučné společenství jde všude tam, kde účastníci mají taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí o věci samé musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně sporu. Z povahy nerozlučného společenství vyplývá, že úkony jednoho ze společníků prospívají ostatním a současně všechny společníky zavazují. V nerozlučném společenství je důležité rozlišit, které z úkonů smí učinit každý z nich sám a které musí vykonat společně. Platí v tomto směru, že každý ze společníků smí vykonat to, co je-uvažováno z pohledu zájmu všech nerozlučných společníků na výsledku řízení-na prospěch jejich právu nebo společné povinnosti, a že u ostatních úkonů se uplatňuje zásada jednomyslnosti.

. Podá-li některý ze společníků např. odvolání, žalobu na obnovu řízení, žalobu pro zmatečnost nebo dovolání, je takový procesní úkon účinný i vůči těm společníkům, kteří byli nečinní, a soud v odvolacím nebo dovolacím řízení anebo v řízení o žalobách na obnovu řízení nebo pro zmatečnost postupuje stejně, jako kdyby tyto řádné a mimořádné opravné prostředky uplatnili všichni. Ke změně žaloby, k jejímu zpětvzetí, k uznání nároku a k uzavření smíru, popřípadě-jak vyplývá zejména z § 211 a § 243c odst. 1 pro odvolací a dovolací řízení-k dalším dispozitivním úkonům týkajícím se věci samé (ke vzdání se odvolání, ke zpětvzetí odvolání nebo dovolání apod.) je třeba souhlasu všech společníků; kdyby některý z těchto úkonů učinil jen některý z nich, soud k nim nepřihlíží.

Návrh jednoho z manželů na zrušení schváleného společné oddlužení manželů v ustanovení § 91odst. 2 o.s.ř. výslovně vyjmenován není. Jde však o zásadní procesní úkon, který má na řízení i na práva a povinnosti druhého z manželů takový podstatný vliv, že je třeba jej postavit na roveň úkonů, jako je změna návrhu či jeho zpětvzetí; po takovém úkonu totiž insolvenční soud nemá jinou možnost, než schválené společné oddlužení manželů zrušit podle § 418 odst. 1 IZ, čímž je původní návrh manželů na společné oddlužení zcela znehodnocen a požadované a dokonce soudem schválené společné oddlužení již nemůže pokračovat, namísto toho je úpadek řešen konkursem. Návrh na zrušení schváleného společného oddlužení manželů vede k rozhodnutí o zrušení schváleného společného oddlužení manželů, čímž jsou oba manželé zbaveni dobrodiní oddlužení, což v zásadě vylučuje, aby se jednalo o úkon ve prospěch dlužníka-obou manželů. Vzhledem k tomu nelze připustit, aby zamýšlené účinky návrhu na společné oddlužení manželů podaného z vůle obou manželů byly negovány úkonem pouze jednoho z nich s účinky pro oba manžele. Podporou těchto tezí je i dikce § 418 odst. 1 písm. d/ IZ, podle něhož insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže to navrhne dlužník, přičemž dlužníkem se ve smyslu § 394a odst. 3 IZ rozumí oba manželé. Proto lze uzavřít, že návrh pouze jednoho z manželů na zrušení schváleného společného oddlužení manželů je neúčinným procesním úkonem, k němuž soud podle § 91 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nepřihlíží.

Pokud tedy insolvenční soud své rozhodnutí o zrušení schváleného společného oddlužení manželů postavil na návrhu pouze jednoho z manželů na zrušení schváleného společného oddlužení, je jeho rozhodnutí vadné.

Insolvenční soud v odůvodnění napadeného usnesení své rozhodnutí opřel i o ustanovení § 418 odst. 2 IZ, což ale nijak neodůvodnil. Podle tohoto ustanovení totiž se má za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce. Pro naprostý nedostatek odůvodnění ovšem nelze zjistit, jakými úvahami byl insolvenční soud při zmínce ustanovení § 418 odst. 2 IZ veden a rozhodnutí je zcela nepřezkoumatelné.

Přezkoumávané rozhodnutí je tedy nesprávné pro vadné hodnocení procesního úkonu dlužnice a/ Kateřiny Novohradské a pro nedostatek důvodů je nepřezkoumatelné. Z těchto důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí v odstavcích I. a II. výroku podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. b/ o.s.ř. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil podle ustanovení § 221odst. 1 písm. a / o.s.ř. tomuto soudu k dalšímu řízení, v němž vyhodnotí, zda nadále vzhledem k údajům spoludlužnice a nepřihlášeného věřitele UNILEASING a.s. jsou dány podmínky pro pokračování v oddlužení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, zástupci věřitelů a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 27. října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu