2 VSOL 1195/2013-A-14
KSBR 29 INS 32531/2013 2 VSOL 1195/2013-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Lubomíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Dornych 147/110, 617 00 Brno, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.11.2013, č. j. KSBR 29 INS 32531/2013-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech svého usnesení uvedl, že insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení byl soudu doručen dne 18.11.2013. V jeho bodě 06 dlužník uvedl, že je v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky více jak 30 dnů po splatnosti, které není schopen plnit, a označil své věřitele a uvedl výši závazků. Závěrem uvedl, že má celkem šest věřitelů, u nichž má 14 závazků v celkové výši 788.055,50 Kč. Z tohoto sdělení však nelze posoudit, zda se dlužník nachází v úpadku. Z návrhu totiž musí vyplývat nejen celková výše závazku dlužníka vůči věřitelům a k jakému účelu byly půjčené prostředky použity, ale také výše splátek jednotlivých závazků dlužníka, přesné označení věřitelů a kdy nastala splatnost jednotlivých závazků. Z bodu 18 návrhu vyplývá, že dlužník má 14 nevykonatelných závazků, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění, označení věřitelů neodpovídá požadavkům ust. § 103 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ). Ani v této části návrhu dlužník neuvedl konkrétní data splatnosti jednotlivých závazků. Rovněž v seznamu závazků nejsou údaje, které chybí v oddílu 06 návrhu, zejména konkrétní data splatnosti a výše splátek závazků. Insolvenční návrh tedy neobsahuje rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. Proto soud insolvenční návrh odmítl podle ust. § 128 odst. 1 IZ.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že vždy řádně platil veškeré své závazky. Přišel však o část příjmů, proto podal návrh na oddlužení. Podle jeho propočtů je schopen zaplatit 30 % svých závazků po dobu 60 měsíců. V podání ze dne 6.12.2013 doplnil, že jeho současná finanční situace (rozsáhlé snížení jeho peněžních aktiv) mu nedovoluje jiné řešení než realizaci osobního oddlužení. Současně zdůraznil, že z důvodu bezproblémového průběhu oddlužení se vzdal své živnosti, což dále zhorší jeho osobní příjem. Jeho a manželčiny dluhy činí 903.930 Kč, oba pobírají důchod v celkové výši 20.729 Kč měsíčně. Po dobu pěti let tedy budou schopni uhradit dluhy ve výši 606.900 Kč.

S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (18.11.2013) je na danou věc uplatnitelný insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014. S účinností od tohoto data byl insolvenční zákon změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle článku II. zákona č. 294/2013 Sb. platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném od nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ust. § 7, věty před středníkem IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu insolvenčního návrhu dlužníka ze dne 14.11.2013 učinil soud prvního stupně správná zjištění, na základě kterých dospěl ke správným skutkovým závěrům. Proto lze v tomto směru odkázat na odůvodnění napadeného usnesení. Pro posouzení závěrů soudu prvního stupně je v dané věci podstatné, že dlužník v bodě 06 svého insolvenčního návrhu uvedl, že má více věřitelů, peněžité závazky více jak 30 dnů po splatnosti a tyto není schopen plnit. Dále konkrétně označil šest věřitelů a výši závazků. V bodě 18 insolvenčního návrhu specifikoval 14 závazků uvedením důvodu a výše závazků a označením věřitele. Shodné údaje uvedl dlužník v seznamu nezajištěných závazků ze dne 7.11.2013.

Na základě výše uvedených zjištění dospívá odvolací soud k závěru, že dlužník ve svém insolvenčním návrhu vylíčil skutková tvrzení způsobilá naplnit znak úpadku dle ust. § 3 odst. 1, písm. a) IZ, avšak neuvedl žádné skutečnosti, ze kterých by soud mohl dovodit znaky úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1, písm. b) a c) IZ. Dlužník totiž neuvedl skutečnosti, z nichž by bylo zřejmé, že jeho závazky vůči (nejméně) dvěma věřitelům jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1, písm. c/ a odst. 2 IZ). Za situace, kdy dlužník ve svém insolvenčním návrhu neuvedl konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že splňuje všechny znaky úpadku, postupoval soud prvního stupně správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl, aniž by dlužníka vyzýval k jeho nápravě.

Skutečnost, že dlužník doložil ke svému odvolání řadu listin, ze kterých se podává splatnost většiny jeho závazků, není rozhodná. Konkrétní datum splatnosti měl totiž dlužník uvést buď v samotném insolvenčním návrhu nebo alespoň v seznamu závazků, který opatřil prohlášením o správnosti a úplnosti a vlastnoručně podepsal. Pokud se dlužník pokusil odstranit vady insolvenčního návrhu v odvolacím řízení tím, že na jednotlivých listech sdělil přesné datum splatnosti závazku a výši měsíčních splátek, nutno poznamenat, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen do té doby, dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí návrhu (srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 11/2009).

Ze všech výše uvedených důvodů je usnesení soudu prvního stupně věcně správné, proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Pro úplnost odvolací soud závěrem poznamenává, že dlužníkovi nic nebrání, aby po právní moci usnesení o odmítnutí návrhu podal nový insolvenční návrh, který již bude splňovat předepsané náležitosti. Vzhledem k údajům uvedeným dlužníkem v bodě 09 insolvenčního návrhu (spojení návrhu dlužníka s návrhem jeho manželky, přerušení živnostenské činnosti dlužníka) je dlužníka třeba upozornit, že od 1.1.2014 mohou manželé podat společný návrh na povolení oddlužení. Právní úprava tohoto institutu je obsažena v ust. § 394a IZ. S účinností od 1.1.2014 bylo také novelizováno ust. § 389 IZ v tom směru, že návrh na oddlužení může podat i fyzická osoba podnikatel, která nemá dluhy z podnikání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 14. února 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu