2 VSOL 1192/2013-A-9
KSBR 29 INS 32382/2013 2 VSOL 1192/2013-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Zdeňek anonymizovano , anonymizovano , bytem Dubňany, Luční 1461, PSČ 696 03, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 29 INS 32382/2013-A-4 ze dne 26.11.2013,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník v insolvenčním návrhu však dostatečně nepopsal rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, když neuvedl konkrétní údaje o svých závazcích, především řádně neoznačil své věřitele, neuvedl konkrétní splatnost závazků a neoznačil rozhodnutí, na základě nichž se jeho závazky staly vykonatelnými. Dlužník uvedl pouze obecné tvrzení o tom, že není schopen dostát svým závazkům, nikoli však skutečnosti, z nichž by bylo možno usoudit, že není objektivně schopen své závazky plnit. V insolvenčním návrhu dlužníka tak chybí tvrzení týkající se skutečností, které by svědčily o existenci úpadku dlužníka. Soud proto podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že podle něj splnil všechny podmínky pro zahájení insolvenčního řízení s tím, že potřebné dokumenty doloží. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a insolvenční řízení bylo obnoveno.

Podle § 7 věty před středníkem IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Podle čl. II přechodných ustanovení zákona č. 294/2013 Sb., tj. novely IZ účinné od 1.1.2014, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle § 103 odst. 1 věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 15.11.2013 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení

(na předepsaném formuláři), kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V popisu rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek (bod 06 návrhu) uvedl, že návrh podává společně s manželkou Marií anonymizovano , nar. 15.1.1950, má celkem 5 dluhů, jeho zadluženost činí 1.826.000 Kč , své dluhy nezvládá splácet. V návrhu (body 18 a 20) označil 2 nevykonatelné závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění, tak, že označil věřitele pouze jeho názvem, uvedl právní důvod a výši závazku, dále 3 vykonatelné závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění, tak, že označil příslušný exekutorský úřad nebo soudního exekutora, a uvedl výši závazku.

Na základě shora uvedeného odvolací soud přisvědčuje soudu prvního stupně v tom, že insolvenční návrh dlužníka je neprojednatelný, neboť má vady bránící pokračování v insolvenčním řízení, a proto je odůvodněn postup podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ k jeho odmítnutí.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ). K tomu například viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 88/2010), na které správně odkázal i soud prvního stupně.

V přezkoumávané věci dlužník sice v návrhu označil více závazků (vůči více věřitelům), avšak věřitele nedostatečně označil, když uvedl toliko jejich název (název právnické osoby) bez uvedení sídla a identifikačního čísla (§ 79 odst. 1 o.s.ř.), případně uvedl toliko příslušný exekutorský úřad nebo soudního exekutora a jejich právní důvod a výši. Přitom u žádného závazku neuvedl jeho splatnost. Lze proto uzavřít, že z tvrzení dlužníka je toliko zřejmé, že má více věřitelů (§ 3 odst. 1 písm. a/ IZ), avšak není zřejmé, že vůči těmto věřitelům má závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit (§ 3 odst. 1 písm. b/ a písm. c/ IZ). Pouhé obecné tvrzení dlužníka, že své dluhy nezvládá splácet, žádným konkrétním tvrzením osvědčujícím úpadek dlužníka ve smyslu ustanovení § 3 IZ není. Soud prvního stupně proto postupoval zcela správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 28. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu