2 VSOL 1190/2017-B-28
č. j. KSBR 45 INS 22376/2016 2 VSOL 1190/2017-B-28

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci

dlužníka-manželů: Drahomír anonymizovano , anonymizovano bytem Pod Horkou 101/2, 679 04 Adamov Renata anonymizovano , anonymizovano bytem Sadová 334/17, 679 04 Adamov

věřitel č. 8: Českomoravská stavební spořitelna, a.s., IČO 49241397 sídlem Vinohradská 3218/169, 100 17 Praha 10

o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 8

o odvolání insolvenčního správce Insolvency Project v.o.s., IČO 28860993, se sídlem Dukelská třída 15/16, 500 02 Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. listopadu 2017, č.j. KSBR 45 INS 22376-B-21

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. listopadu 2017, č.j. KSBR 45 INS 22376/2016-B-21 se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) vyslovil souhlas, aby insolvenční správce: Insolvency Project v.o.s., IČO: 28860993, se sídlem Dukelská třída 15/16, 500 02 Hradec Králové, provozovna Sokolská 1318, 680 01 Boskovice (dále jen insolvenční správce ) vydal zajištěnému věřiteli č. 8 Českomoravská stavební spořitelna, a.s., IČO: 49241397, se sídlem Vinohradská 3218/169, 100 17 Praha 10 (dále jen věřitel č. 8 ) výtěžek zpeněžení z prodeje majetku sloužícího k zajištění pohledávky tohoto věřitele uvedeného v soupisu majetkové podstaty dlužníka ze dne 25. 10. 2016, specifikovaného v oddílu 5. Ostatní, pod pořadovým číslem 6, ve výši 441 238,16 Kč (odstavec I. výroku) a návrh insolvenčního správce na vyplacení zálohy na jeho odměnu zamítl (odstavec II. výroku). V důvodech rozhodnutí soud uvedl, že věřitel č. 8 isir.justi ce.cz -2-KSBR 45 INS 22376/2016

přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku č. 8 v celkové výši 1.381.701,07 Kč jako pohledávku zcela zajištěnou uvedeným majetkem dlužníka, pohledávka byla na přezkumném jednání konaném dne 9. 12. 2016 zjištěna ve výši 1.381.701,07 Kč jako pohledávka zajištěná ve výši 1.381.701,07 Kč. Ke zpeněžení zástavy došlo v exekučním řízení v době před zahájením insolvenčního řízení, exekutor vzhledem k následnému zahájení insolvenčního řízení dlužníka poskytl insolvenčnímu správci čistý výtěžek ze zpeněžení majetku dlužníka, zpeněžením uvedených věcí bylo dosaženo výtěžku ve výši 441.238,16 Kč. Od částky dosažené zpeněžením byly odečteny náklady spojené se správou a zpeněžením v celkové výši 0 Kč. Částka připadající na věřitele č. 8 tak činí 441.238,16 Kč, věřitel je uspokojen v 31,93 % své přihlášené pohledávky. Insolvenční správce v tomto řízení získal čistý výtěžek zpeněžení od exekutora, sám nezpeněžil ničeho, proto mu žádná odměna nepřísluší, a zálohu na jeho odměnu nelze přiznat. Insolvenční soud uzavřel, že pokud by insolvenční správce získal žádanou odměnu za zpeněžení, pak by byly za stejnou činnost odměněny dva subjekty (exekutor a insolvenční správce). Insolvenční soud doplnil odůvodnění odkazem na judikát Vrchního soudu v Olomouci, č.j. KSBR 44 INS 18143/2016, 4 VSOL 869/2017-B-17 ze dne 21. 9. 2017 a konstatováním, že věřitel č. 8 podal soudu dne 13. 10. 2017 námitky proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli, v nichž argumentoval, že by měl dostat celý čistý výtěžek zpeněžení, aniž by insolvenčnímu správci byla přiznána jakákoliv odměna. Vzhledem k tomu, že soud zaujal stanovisko, které je shodné se stanoviskem zajištěného věřitele v podaných námitkách, nezabýval se insolvenční soud s ohledem na procesní ekonomii a rychlost řízení jakýmkoliv projednáváním těchto námitek.

2. Proti tomuto usnesení podal insolvenční správce odvolání a namítal, že názor insolvenčního soudu, že mu nepřísluší odměna z výtěžku zpeněžení provedeného v exekuci, je nesprávný. K tomu poukázal na R 106/2016, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 ICdo 56/2013 ze dne 30. 11. 2015, usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 39 INS 30639/2014-B-7 ze dne 27. 5. 2016 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č. j. KSPA 60 INS 29148/2013-B-15 ze dne 18. 3. 2015, jemuž předcházelo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3182/2014, ze kterých dle jeho názoru vyplývá, že má nárok na odměnu z výtěžku zpeněžení vydaného exekutorem, neboť vydání plnění vymoženého exekutorem do majetkové podstaty dlužníka je zpeněžením ve smyslu ustanovení § 283 IZ. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že vysloví souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení věřiteli č. 8 ve výši 393.187,32 Kč a s vyplacením jeho odměny ve výši 48.050,84 Kč včetně DPH.

3. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, se zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

4. Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 29. 09. 2016. Zpeněžení majetku dražbou v exekuci proběhla dne 31. 3. 2016, exekutor vydal rozvrhové usnesení dne 29. 8. 2016, č.j. 091 EX 06200/15-039 a výtěžek zpeněžení byl vydán do majetkové podstaty dlužníka (zprávu o tom

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-KSBR 45 INS 22376/2016

správce podal dne 27. 9. 2017, výtěžek exekuce byl sepsán do podstaty již dne 25. 10. 2016). Insolvenční soud usnesením ze dne 7. 10. 2016, č.j. KSBR 45 INS 22376/2016-A-8 rozhodl o úpadku dlužníka, usnesením ze dne 27. 1. 2017, č.j. KSBR 45 INS 22376/2016-B-12 schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku byl podán 5. 10. 2017 (zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 10. 10. 2017) na podkladě žádosti věřitele č. 8 ze dne 30.5.2017 a usnesením ze dne 1. 11. 2017, č. j. KSBR 45 INS 22376/2016-B-21 (napadené rozhodnutí) vyslovil soud souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 8. Přes absenci jasných přechodných ustanovení odvolací soud konstatuje, že napadené rozhodnutí se váže na návrh správce na vydání výtěžku zpeněžení, jenž byl do podstaty vložen v září 2017, nikoli na samotné zpeněžování, které správce neprovedl, či na další úkony v insolvenčním řízení, proto při rozhodování o tomto návrhu je třeba užít právní úpravu insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále jen IZ ).

5. Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

6. Odvolací soud po zjištění, že bylo odvolání podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal usnesení insolvenčního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno 29. 9. 2016, usnesením č. j. KSBR 45 INS 22376/2016-A-8 ze dne 7.10.2016 byl zjištěn úpadek dlužníka, ustanoven správce a vymezen postup v řízení. Zpeněžení majetku proběhlo dražbou v exekuci dne 31. 3. 2016, exekutor vydal rozvrhové usnesení dne 29. 8. 2016, č.j. 091 EX 06200/15-039 a výtěžek zpeněžení byl vydán do majetkové podstaty. Insolvenční soud usnesením ze dne 7. 10. 2016, č.j. KSBR 45 INS 22376/2016-A-8 rozhodl o úpadku dlužníka, přihlášku pohledávek podal zajištěný věřitel č.8 dne 4.11.2016, přihlášené pohledávky byly v přihlášené výši uznány insolvenčním správcem i dlužníkem a v této výši byly rovněž zjištěny, usnesením ze dne 27. 1. 2017, č.j. KSBR 45 INS 22376/2016-B-12 schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Podáním ze dne 5. 10. 2017 správce požádal o udělení souhlasu k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli s tím, že dle pokynu zajištěného věřitele č. 8 zpeněžil prodejem mimo dražbu zajištěný majetek a výtěžek zpeněžení je ve výši 441.238,16 Kč. Poté, co insolvenční správce z výtěžků zpeněžení odečetl částku připadající na jeho odměnu, zůstává k rozdělení částka 393.187,32 Kč, náklady na zpeněžení a náklady na správu jsou nulové. Insolvenční správce žádal insolvenční soud, aby mu udělil souhlas k vyplacení částky 393.187,32 Kč zajištěnému věřiteli č. 8 a dále souhlas s vyplacením jeho odměny z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli celkem ve výši 48.050,84 Kč včetně DPH. V návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli poučil, že věřitelé i dlužník mohou do 7 dnů ode dne zveřejnění tohoto návrhu v insolvenčním rejstříku podat proti němu námitky (§ 298 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb.

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-KSBR 45 INS 22376/2016

v platném znění) s tím, že námitky se podávají u insolvenčního soudu, a to ve dvojím vyhotovení a k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví. Návrh byl zveřejněn v rejstříku dne 05.10.2017. Podáním ze dne 13. 10. 2017 věřitel č. 8 podal insolvenčnímu soudu námitky proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli a namítal, že by měl dostat celý čistý výtěžek zpeněžení, aniž by insolvenčnímu správci byla přiznána jakákoliv odměna, neboť výtěžek, který má být věřiteli vydán, plyne ze zpeněžení nemovitosti dlužníka (resp. spoluvlastnického podílu na nemovitostech v k.ú. Adamov) v rámci exekučního řízení ještě před zahájením insolvenčního řízení, tedy bez ingerence insolvenčního správce. Věřitel tedy navrhl, aby návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku věřiteli nebylo vyhověno, a to v části odměny insolvenčního správce ve výši 48.050,84 Kč a žádal insolvenční soud, aby schválil vydání výtěžku věřiteli ve výši 441.238,16 Kč, tedy v celé výši, která byla vydána soudním exekutorem, aniž by byla přiznána odměna insolvenčnímu správci. Nato soud rozhodl napadeným rozhodnutím.

8. Podle § 298 odst. 1 IZ zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.

9. Podle § 298 odst. 2 IZ výtěžek zpeněžení vydá insolvenční správce po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli.

10. Podle § 298 odst. 3 IZ proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví.

11. Podle § 298 odst. 7 IZ rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání.

12. Podle ustanovení § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést, exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci nebo v rámci likvidace dědictví do likvidační podstaty exekutor vydá vymožené plnění bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci nebo do likvidační podstaty.

13. V přezkoumávané věci odvolací soud považuje za rozhodné, že návrh správce na vydání výtěžku zpeněžení věřiteli č. 8 včetně poučení podle § 298 odst. 3 IZ byl zveřejněn dne

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -5-KSBR 45 INS 22376/2016

5.10.2017, přičemž (jediné) námitky podal právě věřitel č. 8 dne 13.10.2017, tedy poté, co lhůta pro podání námitek již uplynula. Odvolací soud je toho názoru, že podle § 298 odst. 3 IZ rovněž zajištěný věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, má právo námitek proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení, přičemž i pro něj platí 7denní lhůta k podání námitek. K opožděně podaným námitkám se nepřihlíží, takové námitky není třeba projednat, proto nelze souhlasit s insolvenčním soudem, pokud (nesprávně) neprojednání námitek odůvodňoval skutečností, že se s námitkami ztotožnil, případně procesní ekonomií a zásadou rychlosti řízení (srovnej též usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 1. 2015 č.j. KSPA 59 INS 4113/2013 4 VSPH 54/2015-B-27).

14. Se závěry insolvenčního soudu k zamítnutí návrhu insolvenčního správce na vyplacení zálohy na jeho odměnu ovšem odvolací soud souhlasí.

15. Insolvenční správce předmětné nemovitosti v insolvenčním řízení nezpeněžoval, zavádějící je údaj správce, že zpeněžil prodejem mimo dražbu následující zajištěný majetek: výtěžek exekuce soudního exekutora , a důsledek toho, že ke zpeněžení nedošlo v insolvenčním řízení, se projeví v tom, že náklady spojené se správou a zpeněžením a odměnou nebudou příslušet insolvenčnímu správci, který majetek nezpeněžoval, ale soudnímu exekutorovi podle pravidel stanovených v exekučním řádu. Odvolací soud poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1731/16 ze dne 18.7.2017, v němž se výslovně upozorňuje na to, že byla-li dražba nemovitých věcí exekutorem provedena ještě před zahájením insolvenčního řízení a veškeré náklady vznikly v době, kdy exekutor nemohl ani předpokládat budoucí insolvenční řízení, pak byl v legitimním očekávání , že za odvedenou práci obdrží odměnu a pozdější insolvenční řízení na tom nic nemění. Tento závěr se musí uplatnit i v přezkoumávané věci. Přiznání odměny insolvenčnímu správci rovněž brání i základní zásady insolvenčního řízení, neboť odečtení dvojí odměny za jediné zpeněžení zajištěného majetku by bylo v rozporu s ustanovením § 5 písm. a) IZ. Došlo by k nespravedlivému poškození zajištěného věřitele, který by z výtěžku zpeněžení na něj připadajícího musel hradit plnou výši odměny jednak exekutora a jednak insolvenčního správce a z jediného zpeněžování by tak nesl dvě odměny. Pouze převzetí výtěžku zpeněžení provedeného exekutorem, jehož předání ukládá exekutorovi veřejnoprávní norma (§ 46 odst. 7 exekučního řádu), za zpeněžení zajištěného majetku, za které by správci náležela odměna, nelze považovat.

16. Smysl vydání výtěžku zpeněžení zástavy v exekučním řízení přímo insolvenčnímu správci a nikoliv oprávněnému či jiným věřitelům, kteří se přihlásí do exekučního řízení, je totiž ten, že uspokojovat lze pouze pohledávky těch (zajištěných) věřitelů, kteří se do insolvenčního řízení přihlásili, bez ohledu na to, zda byli účastníky původního exekučního řízení; to ale neznamená, že jde o zpeněžení zajištěného majetku správcem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 2015, sen. zn. 29 ICdo 10/2014). Insolvenční soud tedy postupoval zcela správně, když celý výtěžek zpeněžení vydaný exekutorem, který si z něho srazil odměnu exekutora, vydal zajištěnému věřiteli č. 8. (srovnej též usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. KSBR 44 INS 18143/2016, 4 VSOL 869/2017-B-17.

17. Odkazy odvolatele na judikaturu Nejvyššího soudu ČR nejsou přiléhavé, neboť v uvedených rozhodnutích se Nejvyšší soud problematikou zpeněžení zajištěného majetku mimo před

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -6-KSBR 45 INS 22376/2016

zahájením insolvenčního řízení a před zahájením insolvenčního řízení a odměny správce za tokové zpeněžení nezabýval.

18. Odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a zajištěnému věřiteli č. 8 se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 26. ledna 2018

JUDr. Vojtěch Brhel v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá