2 VSOL 1186/2015-A-12
KSBR 37 INS 23539/2015 2 VSOL 1186/2015-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem v Břestu č. p. 82, PSČ 768 23, zastoupeného Mgr. Miroslavem Michajlovičem, advokátem se sídlem v Kroměříži, Masarykovo náměstí 128, PSČ 767 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.10.2015, č. j KSBR 37 INS 23539/2015-A-6, ve znění usnesení ze dne 29.10.2015, č. j. KSBR 37 INS 23539/2015-A-8,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužníku se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč n e u k l á d á .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) uložil dlužníku povinnost zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Insolvenční soud dospěl k závěru, že dlužník neunesl břemeno tvrzení o tom, zda je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, tedy netvrdil, že věřitelé s oddlužením závazku dlužníka z podnikání souhlasí. Lze tedy očekávat, že způsobem řešení úpadku dlužníka bude konkurs. Z listin připojených k insolvenčnímu návrhu vyplývá, že dlužník má (mimo jiné) závazky vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a Okresní správě sociálního zabezpečení Kroměříž, které vznikly v souvislosti s podnikáním dlužníka. K výhradě dlužníka, že jeho závazky nejsou závazky pocházejícími z podnikání, insolvenční soud uvedl, že závazek vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně vznikl v kategorii P (podnikatel) a z odůvodnění rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení vyplývá, že rovněž tento závazek vznikl dlužníkovi jako osobě samostatně výdělečně činné. Dále insolvenční soud odůvodnil účel a výši zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Tvrdil, že soud by měl zkoumat vedle potřeby insolvenčního správce také možnosti samotného dlužníka. Byť vnitřně nesouhlasí s rozhodnutím o pravděpodobném řešení jeho situace konkursem, respektuje uvedené právní závěry, avšak žádá odvolací soud, aby na rozdíl od insolvenčního soudu aplikoval při úvaze o výši zálohy dle § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ) veškeré rozhodné skutečnosti, a to zejména majetkovou situaci dlužníka. Dlužník vlastní určitý majetek a aktiva, z nichž by bylo možno hradit náklady insolvenčního správce. Toto insolvenční soud vůbec neposuzoval. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a určil zálohu na insolvenční řízení ve výši 15.000 až 20.000 Kč.

Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212 a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k níže uvedeným závěrům.

Podle § 108 odst. 1 a 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 16.9.2015 domáhal rozhodnutí o úpadku a jako způsob jeho řešení navrhl oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu tvrdil, že má závazky vůči šesti věřitelům, které již po dobu delší než tři měsíce není schopen řádně splácet. U každého z těchto závazků uvedl datum jeho splatnosti. V bodu 15 insolvenčního návrhu označil jeho majetek (osobní automobil, motocykl a pohledávky za čtyřmi dlužníky). Současně s insolvenčním návrhem předložil insolvenčnímu soudu výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob, prohlášení, že ke dni 16.9.2015 nemá žádné zaměstnance, dále seznam věřitelů a závazků s uvedením jednotlivých věřitelů, jejich adresy, identifikačního čísla, výše dlužné částky, data splatnosti, opatřený podpisem s prohlášením o správnosti a úplnosti. Dále je součástí příloh listina označená jako seznam pohledávek, v níž jsou dlužníci uvedeni jménem a příjmením, obchodní firmou, identifikačním číslem, sídlem a výší pohledávky s tím, že celková výše pohledávek činí 230.307,35 Kč. Tento seznam pohledávek je dlužníkem (pouze) podepsán. Přílohu číslo 1 insolvenčního návrhu tvoří seznam nezajištěného majetku, v němž je specifikován osobní automobil Škoda Felicia, motocykl GS 500, uveden rok jejich pořízení, pořizovací a zůstatková cena. Tento seznam majetku je opatřen prohlášením o jeho správnosti a úplnosti, potvrzeným podpisem dlužníka.

Z ustálené rozhodovací praxe obou odvolacích soudů (viz zejména usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 96/2008-A, 1 VSPH 110/2008-A, KSUL 44 INS 1893/208, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 10 v roce 2009) vyplývá, že insolvenční soud může uložit insolvenčnímu navrhovateli povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení teprve tehdy, má-li insolvenční návrh (a jeho obligatorní přílohy) všechny zákonem předepsané náležitosti. Je pojmově vyloučeno činit vůči insolvenčnímu navrhovateli další opatření, je-li insolvenční návrh vadný ve smyslu § 128 odst. 1 IZ nebo nejsou-li k němu připojeny přílohy předepsané § 128 odst. 2 IZ.

V projednávané věci se uvedené závěry prosadí tak, že usnesení o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení je předčasné, neboť insolvenční soud neměl k dispozici insolvenční návrh, k němuž jsou připojeny všechny obligatorní přílohy obsahující stanovené náležitosti. Seznam majetku dlužníka totiž nesplňuje náležitosti předepsané § 104 odst. 2 IZ. Dlužník u pohledávek neuvedl skutečnosti, na kterých se zakládají, a výslovně se nevyjádřil k jejich dobytnosti. Rozhodné je i to, že v předloženém seznamu majetku (dílčím seznamu pohledávek) absentuje prohlášení dlužníka o jeho správnosti a úplnosti.

Za této situace měl insolvenční soud vyzvat dlužníka k doplnění chybějících náležitostí seznamu majetku a stanovit mu k tomuto úkonu lhůtu. Za daného stavu věci není zřejmé, zda insolvenční návrh dlužníka nebude odmítnut postupem podle § 128 odst. 2 IZ.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. a napadené usnesení insolvenčního soudu změnil tak, že dlužníku se záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo

je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 21. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu