2 VSOL 118/2013-A-12
KSBR 32 INS 28649/2012 2 VSOL 118/2013-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Běluše anonymizovano , anonymizovano , bytem Dělnická 486/21, Drnholec, PSČ 691 83, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 32 INS 28649/2012-A-7 ze dne 20.11.2012

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužnice se svým návrhem domáhala zjištění úpadku a jeho řešení oddlužením. Dlužnice v návrhu uvedla, že má 4 peněžité závazky celkem u 4 věřitelů a věřitele řádně označila. V seznamu závazků dlužnice uvedla konkrétně jejich splatnost a vyplývá z něj, že dlužnice má závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Její insolvenční návrh obsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností, které by svým obsahem mohlo osvědčit úpadek dlužnice tak, jak je vymezen v ustanovení § 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ). Dlužnice však v návrhu konstatuje, že se nachází v hrozícím úpadku, jehož zjištění i navrhuje. Na základě uvedeného je možné uzavřít, že dlužnice se již nachází v úpadku, avšak rozpor ve zjištění soudu a toho, čeho se dlužnice insolvenčním návrhem domáhá, je závažný a činí samotný insolvenční návrh pro nesrozumitelnost neprojednatelný. Soud proto podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítla, že její insolvenční návrh byl zpracován správně a srozumitelně a byly k němu zaslány i příslušné listiny.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže a) má více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice podala u soudu prvního stupně dne 19.11.2012 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), ve kterém se domáhala zjištění hrozícího úpadku a povolení oddlužení. V návrhu uvedla, že do platební neschopnosti se dostala v průběhu posledních dvou let, dříve své závazky řádně a včas splácela. V současně době má 4 věřitele se 4 závazky v celkové výši 1.991.500 Kč, z toho 3 závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné v celkové výši 231.500 Kč a 1 závazek, ze kterého nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelný ve výši 1.760.000 Kč. Se splátkami je v prodlení déle jak 30 dnů po splatnosti, tyto závazky se navyšují o příslušenství, závazky není schopna v plném rozsahu uhradit, a proto se nachází v hrozícím úpadku, jenž navrhuje řešit oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Dále své závazky specifikovala co do označení věřitele, právního důvodu, výše a data poslední splátky (u všech závazků dnem 31.5.2012), u vykonatelného závazku označila exekuční řízení. Shodně dlužnice uvedla své závazky v seznamu závazků, ve kterém dále prohlásila, že jejími věřiteli nejsou žádné blízké osoby, netvoří s nimi koncern, žádné závazky nepopírá a prohlásila, že seznam závazků je úplný a správný, a podepsala jej. K návrhu dlužnice doložila rovněž seznam majetku a prohlášení, že nikdy nepodnikala a neměla žádné zaměstnance.

Návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je podáván na jediném (předepsaném) formuláři, byť jde obsahově o dva návrhy, pro které jsou zákonem předepsány samostatně obsahové náležitosti. Insolvenční návrh musí mít náležitosti podle ustanovení § 103 a § 104 IZ, návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 391 a § 392 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu, a proto insolvenční soud v takovém případě musí nejprve zkoumat, zda insolvenční návrh splňuje náležitosti stanovené v ustanovení § 103, případně § 104 IZ. Dlužník je podle ustanovení § 103 IZ zejména v insolvenčním návrhu povinen vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek či hrozící úpadek. Dlužník, který je fyzickou osobou-nepodnikatelem, musí tvrdit konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývají znaky úpadku podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, tedy že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. K náležitostem insolvenčního návrhu viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NS ČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 88/2010. K návrhu dlužník musí doložit zákonem předepsané přílohy podle ustanovení § 104 IZ, které stanoví i jejich obsahové náležitosti, tj. seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců.

Odvolací soud na rozdíl soudu prvního stupně dospěl k závěru, že v posuzované věci dlužnice podala řádný insolvenční návrh, který splňuje náležitosti insolvenčního návrhu podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ a § 104 IZ. Dlužnice totiž v insolvenčním návrhu a seznamu závazků, který má náležitosti předepsané ustanovením § 104 odst. 3 IZ, konkrétně označila 4 závazky vůči 4 věřitelům, včetně uvedení jejich výše s tím, že tyto závazky jsou 30 dnů po splatnosti a ničeho na ně neplní od 31.5.2012. Z těchto skutečností je zřejmé, že dlužnice má více věřitelů (nejméně 2), vůči kterým má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, tedy dlužnice v insolvenčním návrhu uvedla v dostatečném rozsahu skutečnosti osvědčující její platební neschopnost podle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 písm. b) IZ, k čemuž i dospěl soud prvního stupně. Na tom ničeho nemění skutečnost, že dlužnice se v insolvenčním návrhu domáhá zjištění hrozícího úpadku. Je zcela dostačující, že její insolvenční návrh je projednatelný, neboť obsahuje vylíčení dostatečných skutkových tvrzení osvědčujících úpadek dlužnice. Závěr soudu prvního stupně o tom, že insolvenční návrh dlužnice je neprojednatelný pro nesrozumitelnost z důvodu, že dlužnice byť uvedla v dostatečném rozsahu popis rozhodujících skutečností osvědčujících její úpadek, avšak domáhá se v rozporu s tím zjištění hrozícího úpadku, proto není správný. Z tohoto důvodu soud prvního stupně neměl splněny podmínky k tomu, aby insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Na základě shora uvedeného odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem. Lhůta pro podání dovolání běží od doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 26. února 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu