2 VSOL 1159/2013-A-16
KSBR 27 INS 32846/2013 2 VSOL 1159/2013-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Moniky Kotlánové, rodné číslo 875211/4162, bytem 683 23 Dětkovice 64, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.11.2013, č. j. KSBR 27 INS 32846/2013-A-10,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech svého usnesení uvedl, že řízení bylo zahájeno dne 19.11.2013 insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení. Bod 06 formuláře však dlužnice vyplnila nedostačujícím způsobem. Uvedla, že exekutor po ní chce nejmenší splátku 1.000 Kč měsíčně, její příjem činí 9.600 Kč a má čtyři nezletilé děti. Exekucí je asi deset a není schopná je platit. Dlužnice především neoznačila dva své věřitele v souladu s ust. § 103 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), a dále neuvedla konkrétní informace o výši a splatnosti pohledávek alespoň dvou věřitelů, které není schopna plnit. Výši svých závazků sice specifikovala v bodě 18 formuláře, ale i zde chybí konkrétní údaje o splatnosti minimálně dvou jejích závazků vůči dvěma různým věřitelům. Skutečnost, že vůči dlužnici jsou vedena exekuční řízení bez bližších informací o tom, zda lze či nelze v těchto řízeních dosáhnout uspokojení pohledávek věřitelů, nezakládá žádnou z vyvratitelných domněnek úpadku. Z návrhu dlužnice nelze proto zjistit, zda se nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti podle ust. § 3 odst. 1 a 2 IZ. Proto postupoval soud podle ust. § 128 IZ a insolvenční návrh dlužnice pro vady odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla v něm, že je na mateřské dovolené, má čtyři děti a na další dvě děti posílá výživné. Má tedy šest nezaopatřených dětí. Její čistý měsíční příjem je 9.600 Kč a nemá žádný majetek. Nemá možnost se seznámit se všemi zákony, neboť nemá počítač ani přístup na internet. Právní pomoc si nemá z čeho zaplatit, když cena za sepis návrhu činí minimálně 10.000 Kč. Navrhla, aby soud vydal rozhodnutí, na základě kterého by dlužnice mohla ze svého návrhu odstranit chyby a pokračovat v insolvenčním řízení.

S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (19.11.2013) je na danou věc uplatnitelný insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014. S účinností od tohoto data byl insolvenční zákon změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle článku II. zákona č. 294/2013 Sb. platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném od nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ust. § 7, věty před středníkem IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné. Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. V posuzované věci podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení u Krajského soudu v Brně dne 19.11.2013. Z jeho obsahu učinil soud prvního stupně správná zjištění, na základě kterých dospěl ke správným skutkovým závěrům. Proto lze v tomto směru zcela odkázat na odůvodnění napadeného usnesení. Pro posouzení závěrů soudu prvního stupně je podstatné, že dlužnice v bodě 06 insolvenčního návrhu uvedla, že je na její majetek vedeno deset exekucí, které není schopna platit, neboť její měsíční příjem činí 9.600 Kč. V bodu 16 návrhu uvedla šest závazků označením věřitele (například E.ON Energie, a.s., Městský soud v Brně), výší závazku a spisovými značkami příslušných rozhodnutí. K insolvenčnímu návrhu dlužnice připojila seznam závazků (respektive připojila jej ještě k předchozímu insolvenčnímu návrhu a požádala o přiřazení seznamu závazků k tomuto řízení), avšak ani v něm neuvedla data splatnosti závazků. Nadto jej neopatřila prohlášením o správnosti a úplnosti a vlastnoručním podpisem.

Na základě výše uvedených zjištění dospívá odvolací soud k závěru, že dlužnice ve svém insolvenčním návrhu vylíčila skutková tvrzení způsobilá naplnit znak úpadku dle ust. § 3 odst. 1, písm. a) IZ, avšak neuvedla žádné skutečnosti, ze kterých by soud mohl dovodit znaky úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1, písm. b) a c) IZ. Dlužnice totiž neuvedla skutečnosti, z nichž by bylo zřejmé, že její závazky vůči (nejméně) dvěma věřitelům jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit (§ 3 odst. 1, písm. c/ a odst. 2 IZ).

Za situace, kdy dlužnice ve svém insolvenčním návrhu neuvedla konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že splňuje všechny znaky úpadku, postupoval soud prvního stupně správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl, aniž by dlužnici vyzýval k jeho nápravě.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 14. února 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu