2 VSOL 1150/2017-B-160
č.j. KSOL 10 INS 17564/2016 2 VSOL 1150/2017-B-160

Usnesení Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužníka: HOPR TRADE CZ, s.r.o., IČ 26869306, sídlem Libušina 667/72, Chválkovice, 779 00 Olomouc, zastoupená advokátkou JUDr. Kateřinou Martínkovou, sídlem Sokolská třída 22, Ostrava-Moravská Ostrava, o schválení reorganizačního plánu, o odvolání věřitele č. 66-WETCO, spol. s.r.o., IČO 434 62 839, sídlem Pod Pekařkou 107/1, 147 00 Praha 4-Podolí, zastoupeného Mgr. Martinem Žižkou, advokátem se sídlem Václavské náměstí 846/1, Praha 1, PSČ 110 00, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 30. října 2017, č.j. KSOL 10 INS 17564/2016-B-133 takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 30. října 2017, č.j. KSOL 10 INS 17564/2016-B-133 se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Ostravě, pobočkou v Olomouci (dále jen insolvenční soud ) usnesením označeným v záhlaví rozhodnutí schválil reorganizační plán (dále jen RP ) dlužníka ze dne 18.7.2017 (zveřejněný na B-70) poté, co dospěl k závěru, že reorganizace dlužníka je přípustná a byť RP nebyl schválen všemi skupinami věřitelů, námitky věřitele č. 66-WETCO, spol. s.r.o. (dále jen Zajištěný věřitel ) nejsou důvodnými, neshledal ani nesoulad RP s insolvenčním zákonem ani s jiným právním předpisem, není jím sledován nepoctivý záměr, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle RP uhrazeny ihned poté, co se RP stane účinným, tedy byly naplněny podmínky stanovené v ustanovení § 348 odst. 1 IZ, vyjma podmínky podle § 348 odst. 1 písm. c) IZ. Za tohoto stavu insolvenční soud posuzoval zákonných předpokladů podle ustanovení § 348 odst. 2 IZ a uzavřel, že RP přijala alespoň jedna skupina věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů uvedených v § 335 IZ, že RP zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, která jej nepřijala, je ve vztahu ke každé takové skupině spravedlivý a lze důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění RP nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci.

2. Proti usnesení insolvenčního soudu podal zajištěný věřitel včasné odvolání, ve kterém namítal, že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu prvého stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, užil tak odvolací důvody uvedené v ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o.s.ř. Zajištěný věřitel své námitky k obsahu RP sděloval insolvenčnímu soudu opakovaně, a to v rámci svých písemných vyjádření ze dne 29.9.2017 (č. d. B-122) a dále ze dne 12.10.2017 (č. d. B-131), jakož i ústně do protokolu isir.justi ce.cz na samotné schůzi věřitelů, jejímž předmětem bylo schvalování RP, konané dne 3.10.2017 u prvoinstančního soudu. S těmito připomínkami se prvoinstanční soud v rámci napadeného usnesení dostatečně nevypořádal, resp. s některými z námitek k RP se nevypořádal vůbec, případně je nesprávně právně posoudil. Na základě vad a nedostatků RP namítaných Zajištěným věřitelem měl insolvenční soud RP zamítnout v souladu s ustanovení § 351 odst. 1 IZ, nikoliv jej svým usnesením schválit. Dle názoru Zajištěného věřitele trpí RP zásadními právními vadami, pro které není možné schválení RP soudem, a to zejména, nikoliv však výlučně, z následujících důvodů: 1) RP neobsahuje zákonné náležitosti, vymezené zejména v ustanovení § 340 zákona č. 182/2006, insolvenční zákon, v platném znění (dále jen IZ ) a v ustanovení § 14 vyhlášky č. 191/2017 Sb. o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, v platném znění (dále jen Vyhl. ), a to konkrétně: a) RP neobsahuje porovnání uspokojení Věřitelů v reorganizaci a v případě řešení úpadku dlužníka konkursem; b) RP neobsahuje popis všech závazků dlužníka; c) RP neobsahuje řádné rozdělení věřitelů do skupin dle podmínek § 14 písm. h) Vyhl. a zcela absentuje vyčíslení zapodstatových pohledávek a dále absentuje jakýkoliv business plán; d) RP neobsahuje řádné určení způsobu reorganizace a určení opatření k plnění RP, údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek, a údaj o opatřeních, která mají být uskutečněna; 2) Nejsou splněny podmínky pro schválení RP soudem, stanovené v ustanovení § 348 odst. 1 IZ, a to: a) RP není v souladu s IZ a jinými právními předpisy b) Z obsahu RP nelze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr; c) Z obsahu RP nelze dovodit, že každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti RP stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním; 3) RP není spravedlivý ve vztahu ke každé skupině věřitelů ve smyslu ustanovení § 349 IZ zejména RP není spravedlivý vůči zajištěným věřitelům. 3. Zajištěný věřitel navrhl, aby odvolací soud svým rozhodnutím napadené usnesení zrušil a vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení, nebo alternativně, aby odvolací soud svým rozhodnutím napadené usnesení změnil tak, že se předložený RP zamítá. 4. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá

zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 5. Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 27.7.2016, usnesením ze dne 9.11.2016 (A-27) byl zjištěn úpadek dlužníka, určen insolvenční správce, bylo svoláno přezkumné jednání a schůze věřitelů na den 8.2.2016. Na této schůzi došlo mimo jiné k hlasování o způsobu řešení úpadku dlužníka, přičemž se schůze neusnesla na žádném způsobu řešení úpadku dlužníka. Usnesením ze dne 13.2.2017 (B-36) soud povolil reorganizaci dlužníka, odvolal původního insolvenčního správce a ustanovil stávajícího, rovněž vyzval dlužníka k předložení RP ve lhůtě 120 dnů od povolení reorganizace a ustanovil znalce za účelem ocenění majetkové podstaty. Dne 18.7.2017 dlužník předložil svůj RP, podáním ze dne 21.7.2017 předložil dlužník insolvenčnímu soudu zprávu o RP, jejíž součástí byl opět RP samotný a usnesením ze dne 25.8.2017 (B-76) insolvenční soud schválil zprávu o RP dlužníka. Odvoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 30. října 2017. Pro rozhodnutí je podstatné předložení vypracovaného RP dne 18.7.2017, proto v odvolacím řízení odvolací soud aplikoval ustanovení insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále jen IZ ). 6. Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád v platném znění (dále jen o.s.ř. ). 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 8. Podle ustanovení § 348 IZ: (1) Insolvenční soud schválí reorganizační plán, jestliže a) je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, c) jej každá skupina věřitelů přijala nebo se podle § 347 odst. 4 považuje za skupinu, která jej přijala, d) každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním,

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá e) pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak. (2) Insolvenční soud může schválit reorganizační plán, i když není splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c), jestliže reorganizační plán přijala alespoň jedna skupina věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů uvedených v § 335. Učiní tak za předpokladu, že reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, která jej nepřijala, je-li ve vztahu ke každé takovéto skupině reorganizační plán spravedlivý a lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace reorganizačním plánem předvídána. 9. Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 27.7.2016 na základě insolvenčního návrhu dlužníka, dne 4.8.2016 bylo soudem vyhlášeno moratorium trvající do 4.11.2016 (A-12), podáním ze dne 3.11.2016 navrhl dlužník povolení reorganizace, usnesením ze dne 9.11.2016 byl zjištěn úpadek dlužníka (A-27), usnesením ze dne 13.2.2017 soud povolil reorganizaci dlužníka (B-36), dne 18.7.2017 dlužník předložil RP, podáním ze dne 21.7.2017 předložil dlužník insolvenčnímu soudu zprávu o RP, jejíž součástí byl RP a usnesením ze dne 25.8.2017 insolvenční soud schválil zprávu o RP dlužníka (B-76). Z 11 skupin věřitelů RP nepřijaly skupiny 1, 2, 3, 5, 8 a 9, RP přijaly skupiny věřitelů 4, 6, 7, 10 a 11. Odvoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 30. října 2017. 10. Reorganizace je sanační způsob řešení úpadku nebo hrozícího úpadku, v němž jsou zjištěné pohledávky věřitelů uspokojeny postupně z výnosů nadále provozované činnosti úpadce. Insolvenční soud tedy správně vymezil podstatu a smysl institutu reorganizace a zabýval se splněním podmínek, za nichž lze RP schválit. S jeho odůvodněním se odvolací soud zcela ztotožňuje a na důvody odkazuje. Namítající Zajištěný věřitel své námitky uplatnil ve svých písemných podáních a též na schůzi věřitelů, nyní stejné námitky uplatňuje i v odvolání. Insolvenční soud se v napadeném rozhodnutí vypořádal s veškerými vznesenými námitkami Zajištěného věřitele a náležitě je také odůvodnil. Odvolatel neuvádí konkrétně takové námitky, jimiž se insolvenční soud nezabýval, přičemž odvolací soud takové nezjistil. S názory insolvenčního soudu ve vztahu ke každé námitce Zajištěného věřitele odvolací soud rovněž souhlasí. Lze sice souhlasit s odvolatelem, že v reorganizačním plánu není úplně jasně uveden způsob provedení reorganizace, postupy jsou uvedeny spíše obecné než konkrétní (zachování provozu dlužníka, restrukturalizace nezajištěných pohledávek věřitelů včetně pohledávek dle § 167 odst. 3 IZ spočívající v prominutí části 97 % dluhů včetně jejich příslušenství a odkladu splatnosti, u zajištěných věřitelů v prvním pořadí zachování dosavadních zajišťovacích práv ke stejnému předmětu zajištění a se stejným pořadím zajištění, avšak snížením zajišťované pohledávky na hodnotu předmětů zajištění dle znaleckého posudku, zpeněžení nezajištěných věcí z majetku dlužníka nepotřebných k provozu jeho závodu a použití čistého výtěžku ke splátkám věřitelů, při splnění podmínek dle RP zpeněžení zajištěného majetku dlužníka nepotřebného k provozu jeho závodu a použití čistého výtěžku zpeněžení na uspokojení zajištěného věřitele, zajištění provozu závodu dlužníka prostřednictvím úvěrového financování, aktivní vyhledávání budoucího společníka společnosti dlužníka, který by do společnosti vstoupil s peněžním kapitálem, vytváření rezervy pro případné uspokojení pohledávky poškozeného na náhradu škody, která může být uplatněna v insolvenčním řízení dle ustanovení § 173 odst. 1 IZ,

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá

a to po dobu trvání zajištění majetku-věcí dlužníka v trestním řízení, nejdéle však do doby uplatnění a zjištění pohledávky dle ustanovení § 173 odst. 1 IZ), ovšem i takto vyjádřených záměrů měřeno testem nejlepšího zájmu byl shledán způsob řešení úpadku reorganizací pro věřitele výhodnější; nepoctivý záměr dlužníka nebyl zjištěn, byly splněny i další požadavky kladené na RP, proto nebyl důvod RP dle § 348 IZ neschválit. 11. Rozhodnutí insolvenčního soudu je tedy věcně správné, a proto bylo podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrzeno. Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřiteli č. 66 a věřitelskému výboru se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem. Olomouc dne 2. února 2018

JUDr. Vojtěch Brhel v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá