2 VSOL 1145/2017-A-23
KSOS 14 INS 11220/2017 2 VSOL 1145/2017-A-23

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka: Přemysl anonymizovano , anonymizovano , bytem Masarykova třída 334/20, Opava-Město, PSČ 746 01, identifikační číslo 87042436, o insolvenčním návrhu věřitele: Česká spořitelna, a.s., se sídlem Olbrachtova 1929/62, Praha 4, PSČ 140 00, identifikační číslo: 45244782, o návrhu na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 14 INS 11220/2017-A-18, ze dne 20. října 2017,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že návrh na povolení oddlužení dlužníka se n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně (dále jen soud ) odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že věřitel Česká spořitelna, a.s. podal vůči dlužníku insolvenční návrh. Usnesením ze dne 15.6.2017 byl dlužník vyzván k tomu, aby se k insolvenčnímu návrhu vyjádřil, usnesení bylo dlužníku řádně doručeno dne 27.7.2017. Podáním ze dne 11.8.2017 se dlužník vyjádřil k insolvenčnímu návrhu a následně dne 28.8.2017 podal návrh na povolení oddlužení, tedy ve lhůtě 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu. Návrh na povolení oddlužení však nebyl sepsán a za dlužníka podán osobou uvedenou v ustanovení § 390a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ). Soud tak dlužníka poučil o tom, kým může být návrh na povolení oddlužení sepsán, avšak dlužník ani přes poučení takovým způsobem návrh nepodal. Soud proto podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ jeho návrh na povolení oddlužení odmítl. isir.justi ce.cz

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že postup soudu považuje za nesprávný, neboť insolvenční řízení bylo zahájeno dne 30.5.2017 a všechny následné úkony v tomto řízení, mimo jiné i výzva ze dne 15.6.2017, byly učiněny dle insolvenčního zákona platného do 30.6.2017. Z tohoto důvodu byl jeho návrh na povolení oddlužení podán podle insolvenčního zákona platného do 30.6.2017. Podle jeho názoru není možné, aby poté, co návrh podal, byl za čtyři dny usnesením ze dne 1.9.2017 dodatečně poučován, že návrh na povolení oddlužení musí splňovat náležitosti novely insolvenčního zákona platné od 1.7.2017, nadto poté, co marně uplynula lhůta 30 dnů od doručení návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Poukázal na to, že návrh na povolení oddlužení podal prostřednictvím datové schránky dne 28.7.2017, tedy včas. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Při výkladu tohoto přechodného ustanovení odvolací soud vychází z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997, uveřejněný pod č. 63/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) a Nejvyššího soudu České republiky (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 908/2003 ze dne 30. 9. 2005, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006) v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání.

V dané věci dlužník podal návrh na povolení oddlužení dne 29.8.2017, tedy po účinnosti citované novely insolvenčního zákona, a proto odvolací soud při projednávání a rozhodnutí o odvolání dlužníka proti napadenému usnesení postupoval podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1.7.2017 (dále jen IZ ).

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele Česká spořitelna, a.s. podaným dne 30.5.2017. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 14 INS 11220/2017-A-5, ze dne 15.6.2017 byl dlužník vyzván, aby se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu, sdělil soudu, zda souhlasí s rozhodnutím o insolvenčním návrhu bez jednání, a předložil soudu seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců. Toto rozhodnutí spolu s insolvenčním návrhem bylo dlužníku doručeno do datové schránky dne 27.7. 2017 (poté, co dlužník podáním ze dne 21.7.2017 soudu sdělil, že od roku 2012 má datovou schránku). Na tuto výzvu soudu dlužník reagoval tak, že podáním ze dne 11.8.2017 se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu, poté dne 28.8.2017 podal sám návrh na povolení oddlužení, který nepodepsal. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 14 INS 11220/2017-A-17 ze dne 1.9.2017 byl dlužník poučen, že má-li za to, že splňuje podmínky pro povolení oddlužení dle ustanovení § 389 a násl. IZ, může podat návrh na povolení oddlužení, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu byl doručen insolvenční návrh. Podle ustanovení § 390a odst. 1 IZ musí být návrh na povolení oddlužení sepsán a za dlužníka podán advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem nebo akreditovanou osobou. To neplatí, je-li dlužníkem fyzická osoba, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce, nebo je-li dlužníkem právnická osoba a jedná-li za ni osoba uvedená v ustanovení § 21 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce. Návrh na povolení oddlužení, který bude podán opožděně nebo někým, kdo k tomu není oprávněn, insolvenční soud odmítne dle ustanovení § 390 odst. 3 IZ. Toto usnesení bylo dlužníku doručeno dne 7.9.2017 (do datové schránky).

Podle § 390 odst. 1 IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníka; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Podle § 390a odst. 1 IZ, není-li dále stanoveno jinak, musí být návrh podle § 390 odst. 1 sepsán a za dlužníka podán a) advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem, nebo b) akreditovanou osobou; akreditovanou osobou je právnická osoba, které byla rozhodnutím ministerstva udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení podle tohoto zákona; osoba podle písmen a) a b), která je dlužníkem zmocněna, jen aby sepsala a v jeho zastoupení podala návrh podle § 390 odst. 1, není zástupcem dlužníka v insolvenčním řízení. Při sepisu návrhu podle § 390 odst. 1 dlužníka během porady poučí o jeho povinnostech v insolvenčním řízení.

Podle § 390a odst. 2 IZ, odstavec 1 se nepoužije, a) je-li dlužníkem fyzická osoba, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce, nebo b) je-li dlužníkem právnická osoba a jedná-li za ni osoba uvedená v § 21 občanského soudního řádu, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce.

Podle článku II. bodu 2. věty třetí, přechodných ustanovení zákona č. 64/2017 Sb., k vadě návrhu na povolení oddlužení nebo také insolvenčního návrhu, který byl podán v době 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, spočívající v tom, že návrh nebyl sepsán a za dlužníka podán právnickou osobou k tomu oprávněnou podle věty první nebo podle § 390a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely insolvenčního návrhu nepřihlíží.

Podle § 390 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Promítnuto do poměrů přezkoumávané věci odvolací soud uzavírá, že soud předně pochybil v tom, že v usnesení, kterým dlužníka vyzval k vyjádření k insolvenčnímu návrhu a doložení seznamů majetku, závazků a zaměstnanců, dlužníka nepoučil ve smyslu ustanovení § 390 odst. 1 IZ o tom, že může nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu podat návrh na povolení oddlužení. Podal-li dlužník dne 29.8.2017 návrh na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři) sám (nikoliv prostřednictvím osoby uvedené v ustanovení § 390a odst. 1 IZ), učinil tak v zákonem stanovené lhůtě, neboť insolvenční návrh mu byl doručen 27.7.2017 (třicátý den lhůty připadl na sobotu 26.8. 2017, a proto posledním dnem lhůty pro podání návrhu bylo pondělí dne 28. 8. 2017). Výzvu, kterou soud učinil usnesením ze dne 1.9.2017 a kterou dlužníka poučil až po uplynutí zákonné lhůty pro podání návrhu na povolení oddlužení, odvolací soud neshledává řádnou, neboť ve výzvě měl soud dlužníku poskytnout přiměřenou lhůtu k opravě podání (návrhu na povolení oddlužení).

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. napadené rozhodnutí změnil tak, že návrh na povolení oddlužení se neodmítá.

V dalším řízení soud opětovně vyzve dlužníka k odstranění vady návrhu na povolení oddlužení a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 19. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu