2 VSOL 1123/2015-B-39
KSBR 52 INS 23946/2014 2 VSOL 1123/2015-B-39

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužníka Marka anonymizovano , anonymizovano , bytem v Lovčicích 363, PSČ 696 39, identifikační číslo 756 27 230, zastoupeného Mgr. Jaromírem Kráčalíkem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Lipová alej 6, PSČ 695 01, o způsobu řešení úpadku, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.7.2015, č. j. KSBR 52 INS 23946/2014-B-26,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) prohlásil na majetek dlužníka Marka anonymizovano konkurs (výrok I.), rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (výrok II.) a deklaroval, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok III.).

Insolvenční soud zdůraznil, že řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele T&C DOMOV s. r. o. a o úpadku dlužníka rozhodl usnesením ze dne 27.2.2015, které nabylo právní moci dne 18.3.2015. Ze zprávy odvolaného insolvenčního správce Insolvency Project v. o. s. přednesené na schůzi věřitelů dne 27.5.2015 vyplynulo, že u dlužníka není přípustná reorganizace, dlužník nepředložil reorganizační plán dle § 316 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), a nepodal návrh na povolení oddlužení. Jediným možným způsobem řešení dlužníkova úpadku je proto konkurs. Z obsahu spisu je zřejmé, že dlužník splňuje podmínky pro nepatrný konkurs dle § 314 odst. 1, písm. b) IZ.

Výslovně proti výroku I. tohoto usnesení podal dlužník odvolání. Obsáhle v něm zrekapituloval průběhu dosavadního insolvenčního řízení, přičemž zopakoval obsah jeho již učiněných podání, zejména vyjádření ze dne 10.10.2014. Namítal, že nikdy nenastaly skutečnosti, které tvrdil ve svém insolvenčním návrhu věřitel a tudíž nebyly dány důvody pro vyhovění insolvenčnímu návrhu. Uvedl, že v souvislosti s aktivitami insolvenčního navrhovatele, společnosti T&C DOMOV REAL CZ s. r. o. a Jiřího Chalupy podal trestní oznámení u Městského státního zastupitelství v Praze a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil insolvenčního soudu k dalšímu řízení.

Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas a obsahuje způsobilý odvolací důvod podle § 205 odst. 2, písm. e) o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle § 148 odst. 1 IZ, insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.

Pokud insolvenční soud nespojí rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku již s rozhodnutím o úpadku (§ 148 IZ), je dle § 149 odst. 1 IZ povinen rozhodnout o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do tří měsíců po rozhodnutí o úpadku. Nesmí však rozhodnout dříve, než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku.

Podle § 390 odst. 1 IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Z pohledu přezkumu správnosti závěrů insolvenčního soudu je v dané věci podstatné, že insolvenční řízení ve věci dlužníka Marka anonymizovano bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele T&C DOMOV s. r. o. ze dne 2.9.2014. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly dne 2.9.2014. Usnesením ze dne 22.9.2014 insolvenční soud vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení předložil písemné vyjádření k insolvenčnímu návrhu a předložil seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců. Dále dlužníkovi uložil, aby ve stejné lhůtě sdělil soudu, zda souhlasí s rozhodnutím o insolvenčním návrhu bez jednání. V tomto usnesení byl dlužník (kromě jiného) poučen o tom, že má-li za to, že splňuje podmínky pro řešení svého úpadku oddlužením ve smyslu § 389 IZ, může podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu na předepsaném formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, návrh na povolení oddlužení. Později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne. Dále byl poučen o tom, že ve smyslu § 318 odst. 1 IZ může dlužník podnikatel, jehož obrat dosáhl za předchozí účetní období alespoň 100.000.000 Kč nebo zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru, podat návrh na povolení reorganizace. Návrh na povolení reorganizace musí podat nejpozději 10 dnů před konáním první schůze věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku dlužníka. Toto usnesení spolu s insolvenčním návrhem bylo dlužníku doručeno dne 23.9.2014. Insolvenčnímu návrhu dlužník obsáhle oponoval ve svém vyjádření ze dne 10.10.2014.

Insolvenční soud projednal insolvenční návrh u jednání dne 21.1.2015, kterého se zúčastnil zástupce dlužníka a zástupce navrhujícího věřitele. Následně usnesením ze dne 27.2.2015, č. j. KSBR 52 INS 23946/2014-A-22 rozhodl o úpadku dlužníka, insolvenčním správcem ustanovil Insolvency Project v. o. s. a na den 27.5.2015 nařídil přezkumné jednání a svolal první schůzi věřitelů. Podle protokolu ze schůze věřitelů insolvenční soud v závěru této schůze konstatoval, že dlužník nepodal návrh na povolení oddlužení, není ani osobou, u které by byla přípustná reorganizace, a vymínil si rozhodnout o prohlášení konkursu a o jeho vedení formou nepatrného konkursu samostatným usnesením.

Na základě těchto zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že v přezkoumávané věci postupoval insolvenční soud v souladu s insolvenčním zákonem. Ve vztahu k závěrům vysloveným v napadeném usnesení je zásadní, že v usnesení ze dne 22.9.2014 insolvenční soud dlužníka řádně poučil o možnosti podat návrh na povolení oddlužení (§ 390 odst. 1 IZ), dále o podmínkách přípustnosti reorganizace (§ 316 odst. 4 IZ) a o možnosti předložit reorganizační plán (§ 316 odst. 5 IZ). Odvolací soud sdílí závěr insolvenčního soudu, že za situace nastalé v dané věci, kdy u dlužníka není přípustná reorganizace, dlužník nepředložil reorganizační plán a ani nepodal návrh na povolení oddlužení, je jediným možným způsobem řešení úpadku dlužníka konkurs.

Proti skutečnostem, z nichž vyšel insolvenční soud při svém rozhodování o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, dlužník ničeho nenamítal. Svou odvolací argumentaci založil na výhradách ústících v závěr, že dlužník není v úpadku a insolvenční soud tedy neměl insolvenčnímu návrhu věřitele vyhovět. Tyto námitky však dlužník mohl (a měl) uplatnit v odvolání podaném proti rozhodnutí o zjištění jeho úpadku, což neučinil. V této fázi řízení jsou dlužníkem snesené odvolací námitky již bezpředmětné.

Ze všech výše uvedených důvodů je napadené usnesení insolvenčního soudu věcně správné, proto je odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, insolvenčnímu správci a zástupci věřitelů se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 19. listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu