2 VSOL 1121/2013-A-12
KSBR 44 INS 29156/2013 2 VSOL 1121/2013-A-12

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Heidemarie anonymizovano , anonymizovano , bytem Brandlova 3366/75, 695 01 Hodonín, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8.11.2013, č. j. KSBR 44 INS 29156/2013-A-7,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se měn í tak, že insolvenční návrh dlužnice se n eod m ít á .

Odův odně ní:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech svého usnesení uvedl, že insolvenční řízení dlužnice bylo zahájeno dne 18.10.2013 insolvenčním návrhem, k jehož doplnění byla dlužnice vyzvána usnesením ze dne 22.10.2013. Toto usnesení bylo dlužnici doručeno dne 24.10.2013 a insolvenční návrh tak měla doplnit nejpozději do 31.10.2013. Na výzvu dlužnice reagovala podáními, která byla doručena soudu dne 30.10.2013 a 31.10.2013, v nichž se však nijak nevyjádřila ke skutečnosti, zda všechny její závazky a závazky jejího manžela vznikly za trvání manželství. Předložila seznam závazků totožný se seznamem, který byl připojen k insolvenčnímu návrhu. Jedná se o seznam, který neobsahuje všechny závazky dlužnice a jejího manžela, jelikož manžel dlužnice ve svém seznamu závazků uvádí i jiné závazky než dlužnice. Soud tedy uzavřel, že dlužnice výzvu k doplnění insolvenčního návrhu řádně nesplnila a proto insolvenční návrh dlužnice odmítl podle ust. § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ).

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že doložila vše, co soud požadoval, zejména seznam závazků, seznam movitého majetku a seznam o tom, že nikdy nepodnikala a neměla žádné zaměstnance. Seznamy podepsala a opatřila prohlášením o správnosti a pravdivosti. Rovněž doložila kopie všech závazků vůči věřitelům . Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení přehodnotil.

S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (18.10.2013) je na danou věc uplatnitelný insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014. S účinností od tohoto data byl insolvenční zákon změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle článku II. zákona č. 294/2013 Sb. platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném od nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ust. § 7, věty před středníkem IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Rovněž občanský soudní řád byl s účinností od 1.1.2014 novelizován zákonem č. 293/2013 Sb. Podle článku II., bodu 2 tohoto zákona, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ust. § 104 odst. 3 IZ (ve znění účinném do 31.12.2013), v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny své osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatnili, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Dle odstavce 4, předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Po stránce skutkové lze předně uvést, že soud prvního stupně učinil správná zjištění o datu zahájení insolvenčního řízení dlužnice, datu doručení usnesení ze dne 22.10.2013 dlužnici a dále o tom, že na tuto výzvu soudu dlužnice reagovala podáním doručeným soudu dne 30.10.2013 a 31.10.2013. Z pohledu přezkumu správnosti závěru soudu prvního stupně o absenci vyjádření dlužnice o vzniku závazků (jejích a jejího manžela) za trvání manželství, je podstatné, že v podání doručeném soudu dne 30.10.2013 i v podání doručeném soudu následující den dlužnice vymezila šest jejích závazků vůči třem věřitelům a pod výčet těchto závazků připojila (kromě jiného) text, že tyto závazky spadají do společného jmění manželů a byly pořízeny za dobu manželství společně . Obě podání se liší pouze v tom, že podání doručené soudu dne 30.10.2013 neobsahuje vlastnoruční podpis dlužnice, podání doručené dne 31.10.2013 je dlužnicí podepsáno, jinak se jedná o obsahově totožná podání. Lze tedy uzavřít, že závěr soudu prvního stupně, že se dlužnice nijak nevyjádřila ke skutečnosti, zda všechny její závazky a závazky jejího manžela vznikly za dobu manželství, neodpovídá obsahu spisu.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně nezastává názor, že skutečnost, že seznam závazků jako povinná příloha insolvenčního návrhu neobsahuje všechny závazky manžela dlužnice (když manžel dlužnice ve svém seznamu závazků uvádí i jiné závazky než dlužnice), je vadou odůvodňující odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice podle ust. § 128 odst. 2 IZ. Insolvenční zákon v žádném svém ustanovení výslovně neuvádí, že dlužník musí v seznamu závazků uvést, zda jeho závazky spadají do společného jmění manželů. Pokud dlužnice v seznamu závazků uvedla a označila své závazky vůči třem věřitelům, lze předpokládat, že se jedná o závazky dlužnice. Ve fázi posuzování náležitostí příloh insolvenčního návrhu není podstatné, zda jde současně o závazek manžela. Současně je však třeba připustit, že tyto skutečnosti (zda závazky tvoří společné jmění manželů, případně jde o výlučný závazek jednoho z manželů) mohou sehrát zásadní roli při úvahách soudu prvního stupně o spojení insolvenčních řízení dlužníků manželů a při posuzování podmínek pro schválení společného oddlužení.

Ze všech výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a odvoláním napadené usnesení změnil tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá. Má totiž za to, že insolvenční návrh dlužnice je řádný aprojednatelný a jeho přílohy obsahují náležitosti dané ust. § 104 IZ.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 29. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu