2 VSOL 112/2018-A-9
č. j. KSBR 31 INS 23467/2017 2 VSOL 112/2018-A-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců Mgr. Martina Hejdy a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci

dlužnice: Eva anonymizovano , anonymizovano bytem Josefy Faimonové 2219/2, 628 00 Brno zastoupené advokátem JUDr. Tomášem Palíkem sídlem třída Kpt. Jaroše 35, 602 00 Brno

o insolvenčním návrhu dlužnice

o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2018, č. j. KSBR 31 INS 23467/2017-A-4

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2018, č. j. KSBR 31 INS 23467/2017-A-4 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužnice nezamítá.

Odůvodnění:

1. V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) zamítl insolvenční návrh dlužnice.

2. V odůvodnění svého rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že dlužnice dne 28. 12. 2017 podala u insolvenčního soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení s tím, že má nezajištěné závazky vůči třem věřitelům v celkové výši 735 821 Kč, které jsou více než 30 dnů po splatnosti, přičemž v průběhu měsíce října 2017 zastavila platby podstatné části svých věřitelů. Z insolvenčního návrhu a seznamu závazků insolvenční soud zjistil, že dlužnice má závazek vůči České spořitelně a.s. ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 6. 2017, splatný dne 16. 10. 2017 (výše měsíční splátky činí 8 160 Kč, datum splatnosti první splátky je 16. 8. 2017, datum splatnosti každé další splátky je vždy v 16. den kalendářního měsíce, dlužnice tedy uhradila pouze dvě měsíční splátky), závazek vůči ESSOX s.r.o. z úvěrové smlouvy ze dne 15. 8. 2017, splatný dne 15. 10. 2017 (výše měsíční splátky činí 1 123 Kč, datum splatnosti první splátky je 15. 9. 2017, datum splatnosti každé další splátky je vždy k 15. dni kalendářního měsíce, dlužnice tedy uhradila pouze jednu měsíční splátku), a závazek vůči sepisovateli insolvenčního návrhu, Mgr. Tomáši Palíkovi. Dlužnice navrhla, aby jí insolvenční soud stanovil nižší než zákonem určené splátky, a to ve výši 7 400 Kč měsíčně, neboť lze předpokládat, že hodnota plnění, které při isir.justi ce.cz -2-KSBR 31 INS 23467/2017

oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude vyšší než 50 % jejich pohledávek. V této souvislosti poukázala na výši nákladů na nájemné a služby spojené s odběrem energií. Insolvenční soud konstatoval, že dlužnice v insolvenčním návrhu konkrétně a přesně popsala tři své věřitele a své závazky vůči těmto věřitelům, které charakterizovala nejenom výší, ale také datem splatnosti. S ohledem na konkrétní datum jejich splatnosti však nelze uzavřít, že by tyto závazky neplnila po dobu delší 3 měsíce po lhůtě splatnosti, neboť ke dni podání insolvenčního návrhu od splatnosti žádného ze závazků více jak 3 měsíce neuplynuly, když závazky vůči věřitelům Česká spořitelna a.s. a ESSOX s.r.o. jsou po splatnosti přibližně dva a půl měsíce a splatnost posledního závazku ještě nenastala. Insolvenční soud dále uvedl, že průměrný čistý příjem dlužnice činí 21 878 Kč, přičemž nezabavitelná částka z tohoto příjmu činí 9 569 Kč. Vzhledem k celkové výši splátek, která činí 9 283 Kč měsíčně, je dlužník ze svého příjmu schopen včas plnit více než 100 % svých peněžitých závazků. Dlužnice sice požádala o stanovení nižších splátek, avšak neuvedla žádné relevantní sociální či zdravotní důvody, pro které by bylo důvodné stanovit nižší než zákonem určené měsíční splátky. Náklady na nájemné a služby spojené s bydlením jsou řešeny tím, že je dlužníkům ponechána na krytí těchto nákladů tzv. nezabavitelná částka a jejich výše proto není důvodem pro nižší splátky. Dlužnice tak vzhledem k výši svého příjmu a výši měsíčních splátek neměla žádný relevantní důvod pro zastavení plateb svých závazků. Insolvenční soud s ohledem na uvedené uzavřel, že ke dni rozhodnutí o insolvenčním návrhu má dlužnice aspoň dva věřitele, avšak nenaplňuje podmínku objektivní neschopnosti plnit své peněžité závazky a její úpadek proto nebyl osvědčen. Vzhledem k tomu, že dlužnice není podnikatelem, lze v tomto případě rozhodnout o úpadku pouze z důvodu platební neschopnosti, nikoli z důvodu předlužení. Rovněž podmínky hrozícího úpadku, zejména požadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledávky věřitelů, týkala podstatné části dlužníkových peněžitých závazků, splněny nebyly, neboť dlužnice je ze svého příjmu schopna uhradit 100 % svých závazků. Protože nebyly splněny zákonné předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku ani o hrozícím úpadku, insolvenční soud insolvenční návrh dlužnice zamítl.

3. Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že v insolvenční návrhu uvedla všechny rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek a insolvenční soud proto neměl důvod, aby její insolvenční návrh zamítl, když z insolvenčního návrhu a seznamu závazků vyplývá, že zastavila platby podstatné části peněžitých závazků. Připomněla, že má vyživovací povinnost vůči dvěma nezletilým dětem a náklady spojené s bydlením představují měsíčně 10 020 Kč. Její průměrný čistý měsíční příjem za rok 2017 činil po zohlednění nemocenské částku 21 458 Kč, lze z něho měsíčně srážet 9 008 Kč a závěr o tom, že je schopna uhradit mimo oddlužení 100 % splátek svým věřitelům tak není pravdivý. Navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí insolvenčního soudu zrušil a sám rozhodl o povolení oddlužení formou splátkového kalendáře dle jejího návrhu.

4. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-KSBR 31 INS 23467/2017

řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

6. Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

7. Podle § 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

8. Podle § 143 odst. 1 IZ insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku.

9. Usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu dle § 143 odst. 1 IZ představuje jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu ve smyslu § 142 písm. c) IZ. Proto v přezkoumávané věci vycházel odvolací soud z omezení vyplývajícího z § 146 odst. 2 IZ, dle něhož se v řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání napadeného rozhodnutí.

10. Odvolací soud má za to, že insolvenční soud správně a úplně zjistil skutkový stav, popsaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí, tento může být spolehlivým podkladem i pro rozhodnutí o odvolání dlužnice, a proto na něj pro stručnost odkazuje.

11. Shodně jako soud insolvenční i odvolací soud konstatuje, že ve vztahu k posouzení naplnění zákonných podmínek úpadku ve formě platební neschopnosti dlužnice osvědčila existenci více věřitelů (§ 3 odst. 1 písm. a\ IZ), jejichž pohledávky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b\ IZ), avšak doba, po kterou tyto závazky neplní, nebyla ke dni rozhodnutí insolvenčního soudu delší než 3 měsíce (§ 3 odst. 2 písm. b\ IZ).

12. V případě hodnocení neschopnosti dlužnice plnit své peněžité závazky však insolvenční soud pochybil, jestliže na základě porovnání výše čistého měsíčního příjmu dlužnice, z toho se odvíjející výše srážek z tohoto příjmu (resp. nepostižitelné částky) a výše měsíčních splátek jejích závazků dospěl bez dalšího k závěru, že dlužnice je objektivně schopna své závazky plnit, a pro zastavení plateb věřitelům proto neměla relevantní důvod, neboť striktně vycházel z toho, že dlužnice musí být schopna uhradit všechny životní potřeby (svoje a svých

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-KSBR 31 INS 23467/2017

dvou dětí) z částky, která jí zůstane po úhradě pohledávek (splátek úvěrů) svých věřitelů z jejího příjmu k dispozici.

13. Nejvyšší soud v odůvodnění usnesení ze dne 28. 3. 2012, sen. zn. 29 NSČR 32/2011 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod. č. 112/2012) konstatoval, že o způsob řešení svého úpadku oddlužením typově žádají i osoby, které si úpadkovou situaci (nebo hrozící úpadek) přivodily do jisté míry lehkomyslným, marnotratným nebo obecně málo zodpovědným přístupem ke svým majetkovým záležitostem (počínaje tzv. řetězením úvěrů a půjček a konče třeba i utrácením peněz v hracích automatech), ale v určité fázi života (zpravidla časově úzce propojené dobou zahájení insolvenčního řízení) se rozhodly tento přístup změnit a své ekonomické potíže řešit smysluplnou cestou v insolvenčním řízení.

14. Dlužnice v insolvenčním návrhu výslovně uvedla, že platby svých peněžitých závazků zastavila v měsíci říjnu 2017 (splátky úvěrů splatných v tomto měsíci již neuhradila) a na základě pouhého matematického propočtu nelze tvrdit, že její situace takové jednání neodůvodňovala.

15. Pro posouzení naplnění neschopnosti dlužnice plnit své peněžité závazky (jako jednoho ze zákonných znaků úpadku ve formě platební neschopnosti) je s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí nerozhodné, zda se dlužnice do situace, kdy nebyla schopna své úvěry dále splácet, a proto platby těchto svých závazků zastavila, dostala v důsledku objektivních skutečností (např. ztráta zaměstnání, nemoc apod.) nebo z důvodu neschopnosti řádně hospodařit se svými příjmy.

16. Odvolací soud je přesvědčen, že dlužnice svoji neschopnost plnit peněžité závazky spočívající v zastavení plateb (splácení) obou svých peněžitých závazků (§ 3 odst. písm. a\ IZ) dostatečně osvědčila, a proto jsou v jejím případě bezezbytku naplněny zákonné znaky úpadku ve formě platební neschopnosti.

17. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud změnil napadené rozhodnutí insolvenčního soudu (když není dán důvod pro jeho potvrzení dle § 219 o. s. ř., ani pro zrušení dle § 219a o. s. ř.) tak, že se insolvenční návrh dlužnice nezamítá.

18. Nad rámce výše uvedeného odvolací soud uvádí, že s ohledem na dobu vzniku a výši závazku dlužnice u České spořitelny, a.s. je namístě, aby se insolvenční soud v dalším průběhu řízení (při rozhodování o způsobu řešení úpadku, tedy o návrhu dlužnice na povolení oddlužení) důsledně zabýval otázkou, zda návrhem na povolení oddlužení nebyl sledován nepoctivý záměr (§ 395 odst. 1 písm. a\ IZ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -5-KSBR 31 INS 23467/2017 v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 20. února 2018

JUDr. Vojtěch Brhel v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá