2 VSOL 112/2011-A-25
KSBR 40 INS 6014/2010 2 VSOL 112/2011-A-25

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , Brtnická 4384/3b, 586 01 Jihlava, o insolvenčním návrhu věřitele UniCredit Bank Czech Republic, a.s., se sídlem Na Příkopě 858/20, 111 21 Praha 1, IČ: 64 94 82 42, za účasti státního zastupitelství, rozhodl o odvolání Jiřího anonymizovano , nar. 20.3.1968, bytem Lučiny 5, 591 01 Žďár nad Sázavou, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23.11.2010, č.j. KSBR 40 INS 6014/2010-A-17,

takto:

Odvolání se o d m í t á.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně vyhověl návrhu věřitele a rozhodl, že se zjišťuje úpadek dlužníka (výrok I.). Současně na jeho majetek prohlásil konkurs (výrok II.), výrokem III. ustanovil insolvenční správkyní Mgr. Ing. Ilonu Chládkovou a vyslovil další výroky dle ust. § 136 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ).

Proti tomuto usnesení, výslovně proti všem jeho výrokům, podal odvolání bratr dlužníka Jiří Skalský. Byť v odvolání konstatuje, že odvolání podává rodina dlužníka , jako podatel je označen pouze on sám. Odvolání bylo podáno v elektronické podobě a bylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem Jiřího anonymizovano . Odvolatel tvrdil, že nebyly splněny podmínky řízení o insolvenčním návrhu a pro vydání napadeného usnesení, řízení měly bránit konkrétně neoznačené incidenční žaloby a spory . Ustanovenou insolvenční správkyni považuje odvolatel za podjatou.

Po podání odvolání do insolvenčního řízení vstoupilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci (podání ze dne 12.4.2011, A-21). Ve svém vyjádření k odvolání uvedlo, že odvolatel (a ostatní příslušníci rodiny dlužníka) neuplatňují své právo vůči dlužníku, neboť nikdo z nich nepodal insolvenčnímu soudu přihlášku své pohledávky. Z toho dovozuje, že nikdo z nich není účastníkem insolvenčního řízení a není osobou oprávněnou podat odvolání do rozhodnutí o úpadku. Žádá-li odvolatel o přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení, pak tuto možnost insolvenční zákon výslovně zamítá. Protože odvolatel není účastníkem řízení, nemůže se podle státního zastupitelství odvolat ani proti výroku o ustanovení insolvenční správkyně pro její údajnou podjatost. Navrhlo, aby bylo odvolání odmítnuto jako podané neoprávněnou osobou.

Odvolací soud se předně zabýval otázkou, zda odvolatel je k podání odvolání subjektivně legitimován, neboť pouze na základě odvolání podaného osobou k tomuto úkonu oprávněnou může odvolací soud přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo. Dospěl přitom k závěru, že v dané věci tomu tak není.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 201 o.s.ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle ust. 26 IZ je proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není podjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.

Podle ust. § 14 odst. 1 IZ jsou účastníky insolvenčního řízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují svá práva vůči dlužníku.

Podle ust. § 218 o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které b) bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn; c) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

Z obsahu insolvenčního spisu se nepodává, že by odvolatel (ani další jmenovaní příbuzní dlužníka-matka Jana Skalská a strýc Karel Skalský) přihlásil do insolvenčního řízení jakýkoli nárok vůči dlužníkovi. Odvolatel tedy není účastníkem řízení, pročež není oprávněn brojit proti usnesení soudu prvního stupně odvoláním (§ 201 o.s.ř.). Nadto je třeba zdůraznit, že proti výroku I. (zjištění úpadku) je podle ust. § 141 odst. 1 věta druhá IZ oprávněn podat odvolání pouze dlužník a že proti výrokům IV. až XII. není vůbec odvolání přípustné (§ 91 IZ), neboť se jedná o rozhodnutí spadající do rámce dohlédací činnosti insolvenčního soudu dle § 11 IZ. Pokud se odvolatel domáhal přiznání postavení vedlejšího účastníka, pak státní zastupitelství zcela správně poukázalo na ust. § 14 odst. 2 IZ, podle něhož není vedlejší účastenství v insolvenčním řízení přípustné.

Z uvedeného vyplývá, že Jiří Skalský není v dané věci osobou oprávněnou k podání odvolání a že v části, pokud směřovalo vůči výrokům IV. až XII. usnesení soudu prvního stupně, není odvolání přípustné. Proto odvolací soud postupoval podle § 218 odst. 1 písm. b) a c) o.s.ř. a odvolání odmítl, aniž by se zabýval posuzováním věcně správnosti napadeného usnesení a odvolatelovy námitky, že je dán důvod k pochybnostem o podjatosti ustanovené insolvenční správkyně.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 21. dubna 2011

Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu