2 VSOL 1104/2017-P12-12
KSOS 25 INS 20725/2013 2 VSOL 1104/2017-P12-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka: Radim anonymizovano , anonymizovano , bytem náměstí Sigmunda Freuda 19, 742 58 Příbor, korespondenční adresa: Lesní 1277, 742 58 Příbor, o přihlášce pohledávky věřitele č. 12 (P12): MONETA Money Bank, a.s., se sídlem Praha 4-Michle, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 28, IČO: 25672720, o vstup spoludlužnice: Tereza anonymizovano , narozena 28.5.1985, bytem Štramberská 1394, 742 58 Příbor, do řízení na místo věřitele č. 12, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. října 2017, č.j. KSOS 25 INS 20725/2013-P12-7

t a k t o:

Odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. října 2017, č.j. KSOS 25 INS 20725/2013-P12-7 s e odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) označeným usnesením zrušil své usnesení č.j. KSOS 25 INS 20725/2013-P12-5 ze dne 20.9.2017 o zamítnutí návrhu spoludlužnice Terezy anonymizovano (dále jen spoludlužnice ), aby vstoupila do řízení na místo věřitele MONETA Money Bank, a.s., Praha 4- Michle, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 28, IČO: 25672720 (dále jen věřitel č. 12 ), v řízení dlužníka Radima anonymizovano (dále jen dlužník ), neboť po předchozím zamítnutí návrhu na vstup do řízení insolvenční soud obdržel včasné odvolání s tím, že věřiteli uhradila celý dluh dne 17.8.2017 ve výši 186.912,37 Kč, tudíž i část dluhu dlužníka, což doložila výpisem z účtu, a dále předložila Smlouvou o vypořádání zaniklého společného jmění manželů uzavřenou dne 21.10.2011 v Kopřivnici mezí ní a dlužníkem, ze které vyplývá, že se zavazují na poskytnutý úvěr č. 194018670 isir.justi ce.cz ze dne 26.6.2009 hradit každý jednu polovinu měsíční splátky na účet věřitele. V původním návrhu spoludlužnice netvrdila a ani nedoložila, že z poskytnutého plnění věřiteli vyplývá právo spoludlužnice požadovat plnění od dlužníka. Tento nedostatek spoludlužnice odstranila, proto insolvenční soud autoremedurou své rozhodnutí zrušil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání a namítal, že spoludlužnice nemá vůči němu žádnou pohledávku, neboť dle dohody o vypořádání SJM závazek z úvěru u věřitele č. 12 má uhradit každý polovinu, přičemž dlužník tuto část dluhu uhradil v rámci svého oddlužení. K tomu doložil potvrzení insolvenční správkyně o platbě závazku a Dohodu o vypořádání SJM.

S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 22.07.2013, odvoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 16. října 2017, proto v odvolacím řízení odvolací soud aplikoval ustanovení insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále jen IZ ).

Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád v platném znění (dále jen o.s.ř. ).

Odvolací soud se z podnětu odvolání dlužníka zabýval otázkou přípustnosti opravného prostředku a dospěl k závěru, že odvolání proti usnesení není přípustné.

Podle ustanovení § 18 odst. 1 IZ platí, že nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že na místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou nebo listinou, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly.

Podle ustanovení § 18 odst. 2 IZ o návrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; nestane-li se tak, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl.

Podle ustanovení § 18 odst. 1 IZ rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 se doručuje věřiteli, nabyvateli jeho pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci; těmto osobám se doručuje zvlášť. Odvolání proti němu není přípustné, insolvenční soud však tímto rozhodnutím není vázán.

Jak vyplývá z ustanovení § 18 odst. 4 IZ, odvolatel podal odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu, proti němuž zákon opravný prostředek nepřipouští. Odvolání není přípustné nejen proti kladnému rozhodnutí, jímž soud rozhodne o procesním nástupnictví, ale ani proti rozhodnutí, jímž soud návrh věřitele podaný podle § 18 IZ zamítne, natož proti rozhodnutí podle § 18 odst. 2 IZ, jímž ruší své předchozí rozhodnutí. Ve všech případech je akcentována role insolvenčního soudu v insolvenčním řízení a rychlost jeho rozhodování; proto nepřichází v úvahu ani odstraňování vad procesních úkonů. Tato úprava je ovšem vyvážena tím, že insolvenční soud není tímto rozhodnutím vázán, jestliže se v dalším průběhu insolvenčního řízení prokáže, že ke změně v osobě věřitele nedošlo, anebo k ní došlo jinak. Vadné poučení insolvenčního soudu o opravných prostředcích právo na opravný prostředek nezakládá, přičemž vada v poučení újmu odvolateli nezpůsobila.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e/ o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, spoludlužnici, věřiteli č. 12 a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 19. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu