2 VSOL 1092/2014-B-27
KSOS 36 INS 16586/2011 2 VSOL 1092/2014-B-27

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Blaženy anonymizovano , anonymizovano , bytem Balbínova 878/17, Šumperk, PSČ 787 01, o zrušení schváleného oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 36 INS 16586/2011-B-15 ze dne 11.9.2014,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zrušil oddlužení dlužnice schválené formou splátkového kalendáře (výrok I.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok II.), rozhodl, že konkurs na majetek dlužnice bude veden jako nepatrný (výrok III.) a deklaroval, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 22.2.2012 bylo rozhodnuto o schválení oddlužení dlužnice splátkovým kalendářem. Ze zprávy insolvenční správkyně č. 1 ze dne 31.8.2012 soud zjistil, že pro věřitele je spláceno zcela nedostatečně a vzniká dluh i na odměně správce. Ze zprávy insolvenční správkyně č. 2 ze dne 28.2.2013 soud zjistil, že stále není plněn předpokládaný rozsah splátek pro zjištěné věřitele, zejména z důvodu, že dlouhodobě není hrazen dar ve výši 3.500 Kč. Dlužnice byla soudem u jednání dne 7.11.2013 poučena o možnosti změny oddlužení v konkurs a současně vyzvána k navýšení splátek. Ani následně však nedošlo k plnění oddlužení tak, aby předpokládaná míra uspokojení věřitelů dosáhla požadovaných 30 % zjištěných pohledávek. Z důvodu neplacení daru a nedostatečného příjmu dlužnice jsou dlouhodobě hrazeny splátky věřitelům pouze v nepatrném rozsahu a s klesající tendencí, jejich uspokojení činí přibližně 9 %, dlužnice situaci řeší bez uspokojivého výsledku. Je proto zřejmé, že oddlužení nemůže být v zákonem požadovaném rozsahu splněno. Soud proto dospěl k závěru, že dlužnice není schopna splnit podstatnou část splátkového kalendáře. Současně dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, neboť dluží insolvenční správkyni na zálohách na její odměnu a hotové výdaje částku 3.520 Kč. Soud proto rozhodl podle ustanovení § 418 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), a schválené oddlužení zrušil. Důsledkem zrušení oddlužení je konkurs na majetek dlužníka, a soud proto rozhodl o konkursu s tím, že konkurs bude veden jako nepatrný (§ 418 odst. 1 a § 314 odst. 1 písm. a/ IZ).

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že splácela dluh částkou 2.000 Kč z důvodu, že její dárce je bez pracovního poměru a je na sociálních dávkách. Poukázala na to, že od prosince je schopna splácet měsíčně 3.500 Kč. Žádá proto, aby jí oddlužení nebylo zastaveno.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, že obsahuje způsobilý odvolací důvod, který lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), doplnil dokazování a poté dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle § 398 odst. 3 věty první IZ, při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Podle § 418 odst. 1 písm. a) IZ, insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. Podle písm. b) téhož ustanovení insolvenční soud schválené oddlužení dlužníka zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že řízení v insolvenční věci dlužnice bylo zahájeno insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení podaným u soudu prvního stupně dne 15.9.2011. V návrhu dlužnice ke svým příjmům uvedla, že pobírá starobní důchod ve výši 6.782 Kč a bude mít příjem z darovací smlouvy, k návrhu dlužnice doložila darovací smlouvu ze dne 14.11.2011 na dar ve výši 3.100 Kč měsíčně po dobu 60 měsíců. Usnesením č. j. KSOS 36 INS 16586/2011-A-11 ze dne 7.12.2011 byl zjištěn úpadek dlužnice, insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Dagmar Koláková, Slovanská 7, Šumperk a dlužnici bylo povoleno oddlužení. Dne 30.1.2012 dlužnice doložila novou darovací smlouvu ze dne 26.1.2012 na dar ve výši 3.500 Kč měsíčně po dobu 60 měsíců. Usnesením č. j. KSOS 36 INS 16586/2011-B-4 ze dne 22.2.2012 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře počínaje měsícem březnem 2012. Insolvenční správkyně podala soudu prvního stupně zprávy o plnění oddlužení dne 27.9.2012, 29.11.2012, 27.2.2013, 18.3.2013, 4.9.2013 (za období od března 2012 do srpna 2013), ve kterých uvedla postupně vznikající dluh na daru, naposledy ve výši 35.000 Kč, a dluh na odměně insolvenční správkyně, naposledy ve výši 4.979 Kč. U jednání dne 7.11.2013 dlužnice uvedla, že by se jí měl podstatným způsobem zvednout příjem z důvodu poskytování pěstounské péče a že překážkou výplaty daru je zásadní změna sociální situace dárkyně, která ztratila rodinné zázemí v důsledku rozvodu. Soud prvního stupně konstatoval, že shledává podmínky pro poskytnutí možnosti nápravy stavu s ohledem na snahu dlužnice plnit podmínky oddlužení s tím, že očekává změnu stavu nejpozději v příští zprávě insolvenční správkyně podané o průběhu oddlužení. Poté insolvenční správkyně podala dne 31.3.2014 a 3.9.2014 zprávy o plnění oddlužení, v poslední zprávě uvedla, že v srpnu 2014 činil dluh na odměně insolvenční správkyně 3.520 Kč a na daru 59.000 Kč.

Odvolací soud doplnil dokazování zprávou insolvenční správkyně ze dne 22.10.2014, ze které zjistil, že k 31.8.2014 činil dluh na darovací smlouvě 59.000 Kč a na odměně insolvenční správkyně 3.520 Kč, k 31.8.2014 dlužnice plnila věřitelům pouze 8,95 %. Dlužnice ji informovala, že dárce dle darovací smlouvy je v evidenci úřadu práce, a proto si darovací smlouvu hradí z vlastních prostředků, více hradit nemůže. Šetřením u dlužnice dne 24.9.2014 zjistila, že má stále v péči vnučku Nelu anonymizovano , v současné době probíhá jednání o stanovení výživného, které její rodiče nehradí, dluh na výživném je ve výši přibližně 40.000 Kč. Dlužnice pobírá starobní důchod ve výši 7.026 Kč, má drobný movitý majetek. Dne 16.9.2014 a 15.10.2014 byly na depozitní účet majetkové podstaty vloženy částky v hotovosti, vždy ve výši 2.000 Kč, žádné další příjmy nejsou, věřitelům nejsou hrazeny další splátky.

Především je nutno uvést, že vzhledem k zákonné úpravě oddlužení v insolvenčním zákoně (§ 389 a násl. IZ) je při oddlužení kladen hlavní důraz na to, aby dlužníkovi bylo umožněno, splňuje-li pro to všechny zákonné předpoklady oddlužení, osvobození od dluhů (§ 414 IZ), a aby se dlužník znovu se bez dluhů zapojil do ekonomického života. Jednou z podmínek přitom je, že si bude plnit řádně své povinnosti v rámci oddlužení (§ 412 a § 418 IZ). Nelze sice vyloučit, že po dobu trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře se dlužník dostane do tíživé situace, která mu dočasně neumožní plnit jeho povinnosti dle schváleného oddlužení. V takovém případě se však očekává, že o tom bude neprodleně informovat insolvenčního správce, případně insolvenční soud, a že do budoucna bude povinnosti v oddlužení nadále plnit.

V přezkoumávané věci bylo dlužnici povoleno a následně schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž pro splátkový kalendář soud prvního stupně vycházel z předpokladu, že dlužnici bude poskytováno plnění nejen z vlastního příjmu, a to starobního důchodu ve výši 6.782 Kč, ale i z darovací smlouvy ve výši 3.500 Kč měsíčně. V důsledku dlouhodobého neplnění darovací smlouvy dárkyní tak dlužnice za dobu 30 měsíců (poloviny doby oddlužení) splnila nezajištěným věřitelům (uvedených ve splátkovém kalendáři) pouze 8,95 % jejich pohledávek. Je proto zřejmé, že po zbývající dobu trvání oddlužení (v délce 30 měsíců) dlužnice nebude schopna uhradit nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek. Dlužnice tak nebude schopna splnit podstatnou část splátkového kalendáře, a proto jsou splněny podmínky pro postup podle ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) IZ, tedy podmínky pro zrušení schváleného oddlužení a současně rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem.

Podle odvolacího soudu však nelze dospět k závěru, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, když dluží na odměně insolvenční správkyně. Hotové výdaje a odměna insolvenčního správce jsou totiž pohledávkami za majetkovou podstatou (§ 168 odst. 2 písm. a/ IZ), a proto insolvenční správkyně příjmy dlužnice v oddlužení musí rozvrhnout tak, aby nejprve byla uhrazena záloha na její odměně a hotových výdajích a teprve poté byly hrazeny částky dle splátkového kalendáře jednotlivým věřitelům uvedeným v usnesení o schválení oddlužení (§ 398 odst. 3 IZ). Odvolací soud proto neshledal důvod pro zrušení schváleného oddlužení podle ustanovení § 418 odst. 1 písm. a) IZ.

Pokud dlužnice v odvolacím řízení tvrdila, že od prosince 2014 bude schopna za dárkyni plnit měsíčně 3.500 Kč, k tomu odvolací soud uzavírá, že ani plnění v této výši s ohledem na vzniklý dluh nebude po dobu zbývajícího schváleného oddlužení dostačující pro zákonem požadovanou míru uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. nejméně ve výši 30 % pohledávek nezjištěných věřitelů (§ 395 odst. 1 písm. b/ IZ). Z daru v této výši totiž soud prvního stupně vycházel již při povolení oddlužení (pro dobu 60 měsíců), a proto již z tohoto důvodu je tato částka zcela nedostatečná.

Ze všech shora uvedených důvodů a s přihlédnutím k tomu, že ani v odvolacím řízení nedošlo k takové změně okolností, která by byla rozhodná pro změnu způsobu řešení úpadku dlužnice, odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 5. listopadu 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu