2 VSOL 1060/2017-A-12
č. j. KSOS 40 INS 18472/2017 2 VSOL 1060/2017-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Wontrobové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci

navrhovatele: VELVET International s.r.o., IČO 61946711 sídlem Lihovarská 19/10, 746 01 Opava-Milostovice

dlužníka: Petr anonymizovano , anonymizovano bytem U Zastávky 1346/36, 747 06 Opava-Kylešovice

o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 40 INS 18472/2017-A-7 ze dne 5. 10. 2017

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně (dále jen soud ) odmítl insolvenční návrh věřitele ze dne 26. 9. 2017 (výrok I.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a že právní mocí tohoto usnesení bude navrhovateli vrácena z účtu Krajského soudu v Ostravě záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč (výrok III.).

2. V důvodech rozhodnutí soud uvedl, že navrhovatel se podáním doručeným soudu dne 4. 10. 2017 domáhá rozhodnutí, kterým bude zjištěn úpadek dlužníka a prohlášen konkurs na jeho majetek, s odůvodněním, že má za dlužníkem dvě splatné pohledávky, a to pohledávku ve výši 315.550,67 Kč z titulu smlouvy o půjčce ze dne 12. 1. 2009, dle které poskytl dlužníkovi peněžitou půjčku ve výši 1.500.000 Kč splatnou do 10 let v pravidelných ročních splátkách ve výši 150.000 Kč, ke které vyčíslil dluh za rok 2015 a 2016, dále pohledávku ve výši 191.615,87 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 28. 12. 2015, na základě které poskytl dlužníkovi zápůjčku ve výši 870.973 Kč splatnou od 1. 1. 2016 v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10.000 Kč, ke které vyčíslil dluh za rok 2016 a za dobu od leden až srpen 2017. V návrhu označil dalšího věřitele dlužníka, a to společnost All podlahy s.r.o., IČO 25838253, s tím, že tento věřitel navrhovateli poskytl isir.justi ce.cz -2-KSOS 40 INS 18472/2017

krátkodobou peněžitou zápůjčku ve výši 1.700.000 Kč a k tomuto závazku dlužník přistoupil jako ručitel, zápůjčka se stala splatnou dne 12. 4. 2017, ke dni 30. 6. 2017 činí celkový dluh 1.861.160 Kč. Dále tento věřitel navrhovateli poskytl peněžitou zápůjčku ve výši 1.300.000 Kč splatnou dne 12. 4. 2017, ve vztahu ke které se dlužník opět zaručil, ke dni 30. 6. 2017 činí celkový dluh částku 1.423.240 Kč. K úhradě dluhu byl dlužník jako ručitel vyzván dne 27. 7. 2017, ve stanoveném termínu, tj. do 20. 8. 2017, však ničeho neuhradil. Soud uzavřel, že insolvenční návrh neobsahuje rozhodující skutečnosti, které by osvědčovaly úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, neboť splatnost pohledávek dalšího věřitele vůči dlužníkovi (ručiteli) nastala dne 21. 8. 2017, tedy od jejich splatnosti dosud neuplynula doba 3 měsíců. Soud proto podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) insolvenční návrh odmítl. S ohledem na to, že dlužníkovi nevznikly žádné náklady řízení, soud podle ustanovení § 146 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že odpadl důvod úhrady zálohy na náklady insolvenčního řízení, rozhodl soud o jejím vrácení navrhovateli.

3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání. Namítl, že napadené rozhodnutí je nesprávné a přinejmenším předčasné, neboť není pochyb o tom, že jeho pohledávky vůči dlužníkovi byly osvědčeny, rovněž tak pohledávky dalšího věřitele-společnosti All podlahy s.r.o. Je přesvědčen o tom, že prokázal, že dlužník má více věřitelů a dluhy starší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, neboť jeho vlastní pohledávky vůči dlužníkovi jsou starší jednoho roku. Pokud jde o pohledávky dalšího věřitele, soud při své úvaze pominul skutečnost, že dlužník jako jednatel navrhovatele sjednával půjčky, za které se zaručil, a proto v době splatnosti dlužník věděl, že dluh vůči společnosti All podlahy s.r.o. splacen není a že je povinen jako ručitel tento dluh zaplatit. Dlužník jako ručitel byl vyzván ke splacení dluhu dopisem ze dne 27. 7. 2017 s tím, že má dluh jako ručitel zaplatit do 20. 8. 2017, avšak podle jeho názoru se jedná pouze o upozornění ve vztahu k ručiteli, že již splatný dluh, o jehož existenci a nesplacení dlužník jako ručitel prokazatelně věděl, má uhradit. Ručitel tak byl uvědomen o tom, že dlužník toto neučinil, a proto dlužník jako ručitel je v prodlení vůči společnosti All podlahy s.r.o. od 13. 4. 2017, tedy i tento dluh je více než 3 měsíce po splatnosti. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

4. Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení o. s. ř. týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-KSOS 40 INS 18472/2017

6. Z obsahu spisu vyplývá, že navrhovatel podal dne 4. 10. 2017 u soudu insolvenční návrh, kterým se domáhá rozhodnutí o úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. V návrhu uvedl, že podle smlouvy o půjčce ze dne 12. 1. 2009 poskytl dlužníkovi peněžitou půjčku ve výši 1.500.000 Kč splatnou do 10 let v pravidelných ročních splátkách ve výši 150.000 Kč, kterou dlužník řádně nesplácí a na kterou dluží za rok 2015 na jistině částku 124.000 Kč a na úrocích částku 20.293,72 Kč, za rok 2016 na jistině částku 150.000 Kč a na úrocích částku 20.756,95 Kč, ke dni 31. 12. 2016 činí dluh celkem částku 315.550,67 Kč. Dále uvedl, že podle smlouvy o zápůjčce ze dne 28. 12. 2015 poskytl dlužníkovi peněžitou zápůjčku ve výši 870.973 Kč splatnou od 1. 1. 2016 v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10.000 Kč, na kterou dlužník dluží za rok 2016 na jistině částku 70.000 Kč, na úrocích částku 19.835,87 Kč, za období od 1. 1. 2017 do 31. 8. 2017 dluží na jistině částku 80.000 Kč a na úrocích částku 21.780 Kč, dluh činí celkem částku 191.615,87 Kč. Dlužník má dalšího věřitele, jehož pohledávky jsou po splatnosti více než 30 dnů, a to společnost All podlahy s.r.o., IČO 25838253. Tento věřitel navrhovateli poskytl krátkodobou peněžitou zápůjčku ve výši 1.700.000 Kč, kterou za něj jako jednatel sjednal dlužník a za jejíž zaplacení se dlužník jako ručitel zaručil, zápůjčka byla splatná dne 12. 4. 2017, celkový dluh činí ke dni 30. 6. 2017 částku 1.861.160 Kč, dlužník byl jako ručitel vyzván k úhradě této částky dne 27. 7. 2017, ve stanoveném termínu (do 20. 8. 2017) ničeho nezaplatil. Dále tato společnost navrhovateli poskytla další krátkodobou peněžitou zápůjčku ve výši 1.300.000 Kč, kterou rovněž jako jednatel sjednal dlužník a za jejíž zaplacení se dlužník zaručil, zápůjčka byla splatná dne 12. 4. 2017, celkový dluh z této smlouvy činí ke dni 30. 6. 2017 částku 1.423.240 Kč, dlužník byl vyzván k úhradě této částky jako ručitel dne 27. 7. 2017, ve stanoveném termínu (do 20. 8. 2017) ničeho nezaplatil. K návrhu připojil mimo jiné smlouvu o zápůjčce ze dne 21. 3. 2017 uzavřenou mezi společností All podlahy s.r.o. jako zapůjčitelem, společností VELVET International s.r.o. (navrhovatelem) jako vydlužitelem a dlužníkem jako ručitelem, jejímž předmětem je peněžitá zápůjčka ve výši 1.300.000 Kč splatná ve dvou splátkách, a to ve výši 900.000 Kč ke dni 24. 3. 2017 a ve výši 400.000 Kč ke dni 30. 3. 2017, dále smlouvu o zápůjčce ze dne 15. 3. 2017 uzavřenou mezi týmiž účastníky, jejímž předmětem je peněžitá zápůjčka ve výši 1.700.000 Kč splatná do 17. 3. 2017, výzvu k zaplacení dluhu a vyúčtování smluvních pokut ze dne 1. 7. 2017, kterou byl vydlužitel VELVET International s.r.o. vyzván zapůjčitelem All podlahy s.r.o. k zaplacení dluhů z titulu smluv o zápůjčce ze dne 15. 3. 2017 a 21. 3. 2017 ve lhůtě do 15. 7. 2017, a výzvu ze dne 27. 7. 2017, kterou byl dlužník jako ručitel vyzván zapůjčitelem All podlahy s.r.o. k zaplacení dluhů ze smluv o zápůjčce ze dne 15. 3. 2017 a 21. 3. 2017 ve lhůtě do 20. 8. 2017.

7. Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

8. Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-KSOS 40 INS 18472/2017

9. Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

10. Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

11. Nejvyšší soud České republiky opakovaně judikoval, že rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona, tedy skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, se rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) až c) insolvenčního zákona). K tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009 ze dne 20. 5. 2010 (uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým č. 26/2011). V insolvenčním řízení tedy platí, že je nutno posoudit, zda insolvenční návrh (lhostejno, zda věřitelský nebo dlužnický) má náležitosti předepsané insolvenčním zákonem a zda není namístě jeho odmítnutí podle ustanovení 128 odst. 1 IZ. Přitom požadavek formulovaný v ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona je srovnatelný s požadavkem kladeným na obsah věřitelského návrhu na prohlášení konkursu ustanovením § 4 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání (č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2007), jež bylo předmětem výkladu podaného pod bodem VII. Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 19/98 ze dne 17. 6. 1998 (uveřejněného pod č. 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V tomto Stanovisku Nejvyšší soud uzavřel, že věřitel musí v návrhu uvést konkrétní údaje o dalším věřiteli (dalších věřitelích) se splatnou pohledávkou proti dlužníku. K tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A ze dne 26. 2. 2009 (uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým č. 91/2009). Věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -5-KSOS 40 INS 18472/2017

tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Přitom takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Podstatné je, že údaje obsažené ve věřitelském insolvenčním návrhu musí vytvářet v konkrétní skutkové rovině takový obraz věci, z nějž by bylo lze logicky dovodit (kdyby byla tvrzení uvedená ve věřitelském insolvenčním návrhu shledána pravdivými) skutkový a právní závěr o tom, že dlužník je v úpadku.

12. Podle § 2021 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z. ) věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplní-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

13. Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že věřitel má právo požadovat po ručiteli plnění, neplnil-li dlužník sám. Podmínkou je, že věřitel ke splnění dluhu dlužníka písemně vyzve, tedy subsidiarita ručitelského závazku se projevuje v tom, že předpokladem vzniku ručitelovy povinnosti splnit závazek je výzva učiněná dlužníkovi. S ohledem na tuto subsidiaritu ručitelského závazku tak musí věřitel o splnění žádat nejprve přímo dlužníka, ručitelova povinnost je tak podmíněna tím, že dlužník dluh nesplnil, ačkoliv k tomu byl písemně vyzván. Další podmínkou ručitelovy povinnosti plnit je, že od této výzvy uplynula přiměřená doba a dlužník přesto neplnil. Splnění těchto podmínek není třeba pouze v případě, pokud je zřejmé, že dlužník stejně nesplní.

14. Na základě shora uvedeného odvolací soud shledává správný závěr soudu o tom, že pohledávky dalšího věřitele dlužníka, tedy pohledávky z titulu ručení dlužníka za závazky navrhovatele vůči věřiteli All podlahy s.r.o. (dle smluv o zápůjčce ze dne 15. 3. 2017 a 21. 3. 2017), se staly splatnými vůči ručiteli až dne 20. 8. 2017, neboť z důvodu jejich nezaplacení navrhovatelem (na základě výzvy ze dne 1. 7. 2017 ve lhůtě do 15. 7. 2017) byl dlužník výzvou ze dne 27. 7. 2017 vyzván k jejich zaplacení ve lhůtě do 20. 8. 2017. K tomu odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 624/2010 ze dne 25. 1. 2017 (přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu), ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že skutečnost, že ručitel se zavazuje věřiteli, že uspokojí jeho pohledávku za dlužníkem, jestliže že ji neuspokojí dlužník, neznamená, že ručitelský závazek je totožný (identický) se závazkem dlužníka a že tutéž pohledávku v té podobě, kterou má věřitel vůči dlužníkovi, uplatňuje i vůči ručiteli. Obě pohledávky se liší důvodem svého vzniku i splatností. Ručitelský závazek, na rozdíl od závazku dlužníka, vzniká prohlášením ručitele nebo ze zákona a je splatný později až poté, kdy dlužník nesplní svůj dluh ani na výzvu věřitele. Rozdílnost závazků ručitele a dlužníka vyplývá též z toho, že ručitelský závazek je ve vztahu k závazku dlužníka akcesorický a subsidiární a že se nejedná o závazky solidárního charakteru.

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -6-KSOS 40 INS 18472/2017

15. Na základě shora uvedeného odvolací soud uzavírá, že v insolvenčním návrhu tak absentují tvrzení, ze kterých by vyplývalo, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), vůči kterým má závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, tedy skutková tvrzení osvědčující úpadek dlužníka ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) IZ.

16. Soud proto postupoval správně, pokud insolvenční návrh podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl.

17. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí, včetně správného výroků o nákladech řízení a vrácení zálohy na náklady insolvenčního řízení, podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníku a navrhovateli se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 16. ledna 2018

JUDr. Ivana Wontrobová v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá