2 VSOL 1059/2015-A-18
KSBR 37 INS 17966/2015 2 VSOL 1059/2015-A-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužníků a) Drahomíra anonymizovano , anonymizovano , a b) Mileny anonymizovano , anonymizovano , oba bytem v Brně, Lomnička 103, PSČ 666 01, o insolvenčním návrhu dlužníků, rozhodl o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9.9.2015, č. j. KSBR 37 INS 17966/2015-A-10,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenční návrh se n e o d m í t á .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) odmítl insolvenční návrh. Insolvenční soud dospěl k závěru, že pro vady příloh insolvenčního návrhu nelze v insolvenčním řízení pokračovat. Dlužníci totiž v seznamu majetku výslovně neuvedli, zda nemají žádné dlužníky, současně nepředložili seznam zaměstnanců s aktuálním prohlášením o jejich zaměstnancích a na výzvu ze dne 20.7.2015 k doplnění seznamu majetku a seznamu zaměstnanců nereagovali. Proto insolvenční soud postupoval podle § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení podali oba dlužníci odvolání. Tvrdili, že všechny potřebné dokumenty doložili k insolvenčnímu návrhu, když dodali seznamy závazků, seznamy, zda jsou podnikateli či měli nějaké zaměstnance, seznamy movitého a nemovitého majetku. Současně popsali, zda s nimi nějaké osoby tvořily společný koncern a zda mají nějaké společné blízké osoby. Uvedli údaje o výši závazků a poslední splátky vůči věřitelům a v souhrnném seznamu uvedli, zda nějaké pohledávky popírají či nikoliv. Vše potvrdili podepsaným prohlášením o správnosti, úplnosti a pravdivosti seznamů. Domnívají se, že insolvenční návrh nevykazuje žádné nedostatky a nechápou, proč insolvenční soud brání dalšímu řízení. Navrhli, aby odvolací soud usnesení insolvenčního soudu zrušil, případně ve věci sám rozhodl.

Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnými osobami, přezkoumal usnesení insolvenčního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků), c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle § 104 odst. 2 IZ, dlužník v seznamu majetku je povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádři k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník toto řízení (rozhodnutí) označí.

Podle § 104 odst. 4 IZ, nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V posuzované věci nebylo sporu o tom, že dlužníci ke svému insolvenčnímu návrhu připojili seznam majetku ze dne 1.7.2015, seznam závazků ze dne

29.6.2015 a listinu ze dne 1.7.2015, kterou považuje odvolací soud shodně s insolvenčním soudem za seznam zaměstnanců. Současně prohlásili, že tyto seznamy jsou úplné, pravdivé a správné.

Z pohledu přezkumu správnosti závěrů insolvenčního soudu je v dané věci podstatné, že insolvenční soud po posouzení obsahu jednotlivých povinných příloh insolvenčního návrhu vyzval dlužníky usnesením ze dne 20.7.2015, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení usnesení insolvenční návrh doplnili. Uložil dlužníkům předložit nový a opravený seznam majetku včetně svých pohledávek s tím, že nemají-li dlužníci žádné dlužníky, uvedou to v seznamu výslovně, dále předloží seznam zaměstnanců s tím, že nemají-li dlužníci žádné zaměstnance, uvedou to v seznamu výslovně. K tomu podotkl, že dlužníci předložili prohlášení o tom, že neměli žádné zaměstnance, prohlášení je třeba učinit aktuální.

Odvolací soud však považuje tuto výzvu insolvenčního soudu za nadbytečnou. Předně nesdílí názor insolvenčního soudu, že seznam majetku dlužníků je vadný proto, že dlužníci v něm výslovně neuvedli, zda jejich majetek představují také pohledávky. Jazykovým výkladem § 104 odst. 2 IZ lze totiž dospět k závěru, že dlužník má povinnost uvést údaje o svých pohledávkách pouze tehdy, když nějaké pohledávky jeho majetek tvoří. V případě, že dlužník neeviduje žádné pohledávky za svými dlužníky, nevyplývá z § 104 odst. 2 IZ dlužníkovy povinnost uvést v seznamu majetku i negativní vymezení této skutečnosti. V tomto směru lze tedy dlužníkům přisvědčit v tom, že jejich seznam majetku je řádný a úplný.

V seznamu zaměstnanců dlužníci prohlásili, že závazky vůči věřitelům nepodléhají a také nevznikly za dobu podnikání, protože dlužníci nikdy nepodnikali a nikdy žádného zaměstnance neměli . Dle názoru odvolacího soudu dlužníci tímto svým prohlášením současně sdělili, že nepodnikají a žádného zaměstnance nemají ani v současné době. Ostatně toto tvrzení dlužníků není ani v rozporu s obsahem samotného insolvenčního návrhu, z něhož plyne, že dlužník je zaměstnán u zaměstnavatele Obec Skryje a dlužnice je evidována na úřadu práce.

Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud uzavírá, že insolvenční návrh dlužníků je řádný a projednatelný a přílohy doložené k tomuto návrhu obsahují náležitosti dané v § 104 IZ. Insolvenční soud tedy nepostupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužníků pro vady odmítl. Odvolací soud proto usnesení insolvenčního soudu dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že insolvenční návrh se neodmítá.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené

rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 8. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu