2 VSOL 105/2011-A-17
KSBR 40 INS 15296/2010 2 VSOL 105/2011-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužníka Libora anonymizovano , anonymizovano , bytem 679 31 Sebranice 62, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.1.2011, č. j. KSBR 40 INS 15296/2010-A-12,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V důvodech usnesení uvedl, že dlužník se v řízením zahájeném dne 14.12.2010 domáhal zjištění úpadku a povolení oddlužení. Usnesením ze dne 15.12.2010 vyzval soud dlužníka k uvedení zdrojů svých příjmů za poslední 3 roky a k předložení listin dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky ve smyslu ust. § 392 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ). Dlužník sdělil, že doklad o příjmu za poslední 3 roky nemá, neboť žádný příjem neměl. Vzhledem k tomu, že návrh na povolení oddlužení nebyl na výzvu soudu řádně doplněn, dospěl soud k závěru, že v řízení o oddlužení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Podle ust. § 396 odst. 1 IZ je v takovém případě návrh na povolení oddlužení odmítnut a současně je na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Soud proto postupoval podle ust. § 108 IZ a stanovil zálohu ke krytí nákladů insolvenčního řízení, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Složená záloha správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužníka, případně jiných osob, který by též mohl náležet do majetkové podstaty. Záloha slouží taktéž k úhradě odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, není-li možno tyto výdaje zcela uspokojit z majetkové podstaty dlužníka.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání. Uvedl, že požadavek na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení je sice zákonný, avšak dlužník nemá finanční prostředky. Je v těžké životní situaci a insolvenční řízení je pro něho jedinou možností, jak se vymanit z dluhové pasti, do níž se dostal díky zástupcům finančních organizací, kteří dlužníka přesvědčili o správnosti jeho počínání. První dluhy byl ještě schopen splácet, ale po zdražení všech životních nákladů si již musel brát na uhrazení dluhů další úvěry. Navrhl napadené usnesení zrušit, věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení a zálohu na náklady insolvenčního řízení stanovit ve výši 10.000,-Kč a zbytek rozdělit do 60 splátek.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 392 odst. 1 IZ, k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit a) seznam majetku a seznam závazků, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky, c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky.

Podle ust. § 393 odst. 1 IZ, neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Podle odstavce 2, se podle odstavce 1 postupuje i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Dle odstavce 3, návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat, nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy, anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Podle ust. § 396 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Podle ust. § 108 odst. 1 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Dle odstavce 2, insolvenční soud může určit výši zálohy až do částky 50.000,-Kč.

Z úpravy obsažené v ust. § 392 IZ vyplývá, že dlužník je povinen k návrhu na povolení oddlužení připojit listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky (kromě jiného). Náležitosti návrhu na povolení oddlužení a jeho povinné přílohy, včetně jejich náležitostí, jsou v ust. § 391 a § 392 IZ vymezeny tak, aby soudu poskytly dostatečný podklad pro rozhodnutí o tom, zda jsou dány podmínky pro povolení oddlužení, a aby umožnily věřitelům, popřípadě soudu, kvalifikovaně posoudit, kterým ze způsobů stanovených v ust. § 398 IZ má být oddlužení provedeno. Proto zákon stanoví jako podmínku projednatelnosti návrhu na povolení oddlužení i předložení jeho řádných předepsaných příloh a s nesplněním tohoto požadavku přes výzvu soudu spojuje následek spočívající v odmítnutí návrhu.

V posuzované věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhal rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhl plnění splátkového kalendáře. V kolonce č. 09 formulářového návrhu uvedl údaje o svých příjmech v letech 2007 až 2010 a současně tvrdil, že se mu nepodařilo některé doklady dohledat a nemůže je tedy doložit. Soud prvního stupně usnesením ze dne 15.12.2010, č. j. KSBR 40 INS 15296/2010-A-5 dlužníka vyzval, aby doplnil návrh na povolení oddlužení tak, že uvede zdroj svých příjmů za poslední 3 roky (přesně označí subjekty, od kterých za poslední 3 roky pobíral příjem) a předloží listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky (daňová přiznání, výpisy z účtu, výplatní pásky, atd). Současně byl dlužník poučen o následcích nedoplnění návrhu na povolení oddlužení. Dlužník na výzvu reagoval podáním doručeným soudu prvního stupně dne 19.1.2011, ve kterém sdělil, že doklad o příjmech nemá, neboť neměl žádný příjem.

Za tohoto stavu věci, kdy dlužník nedoložil k návrhu na povolení oddlužení listiny dokládající údaje o jeho příjmech za poslední 3 roky, ač výši mzdy a důchodu v letech 2077 až 2010 v návrhu uvedl, a byl poučen o následcích nerespektování výzvy, postupoval soud prvního stupně správně, když dlužníkovi uložil povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení. V odůvodnění tohoto usnesení předestřel svůj další postup, tedy že bude nutno postupovat podle ust. § 393 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení odmítnout a podle ust. § 396 odst. 1 IZ na majetek dlužníka prohlásit konkurs. Současně v odůvodnění tohoto usnesení vysvětlil i smysl a účel požadované zálohy.

Správně stanovil soud prvního stupně také výši zálohy na náklady insolvenčního řízení. Při způsobu řešení dlužníka konkursem činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000,-Kč dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007, o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada jeho hotových výdajů, tj. cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Návrh dlužníka, aby zálohu na náklady insolvenčního řízení platil ve splátkách, nelze akceptovat. S ohledem na účel, pro který je zaplacení zálohy vyžadováno (především poskytnutí pohotových finančních prostředků ke krytí počátečních nákladů insolvenčního správce), je nezbytné, aby celá požadovaná záloha byla poskytnuta ještě před rozhodnutím o úpadku dlužníka.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 17. května 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu