2 VSOL 1045/2015-A-14
KSOS 25 INS 19253/2015 2 VSOL 1045/2015-A-14

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka: MOSKI CENTRUM s.r.o., Ostravice 455E, PSČ 739 14, IČO: 26845008, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. srpna 2015, č.j. KSOS 25 INS 19253/2015-A-9,

tak to:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. srpna 2015, č.j. KSOS 25 INS 19253/2015-A-9, s e p o t v r z u j e.

Odův odně ní:

Označeným usnesením krajský soud uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu. Důvodem je skutečnost, že dlužník má závazky ve výši cca 1.037.600 Kč, disponuje pouze movitým majetkem, který dlužník ocenil cca na 3.700 Kč, nemá žádné nemovité věci ani pohotové finanční prostředky (peníze v hotovosti nebo na účtu), které by bylo možné okamžitě použít k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, ve kterém namítal, že nemá žádné finanční prostředky na zálohu, že hodlá úpadek řešit splátkovým kalendářem a že věřitel DS leasing přikročil k exekuci své pohledávky. Navrhl, aby odvolací soud zrušil usnesení o uložení zálohy ve výši 50.000 Kč a věc vrátil prvnímu soudu k dalšímu řízení.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb., insolvenční návrh dlužník podal soudu dne 26.7.2015, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2 věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal dne 26. 8. 2015 u insolvenčního soudu insolvenční návrh a žádal prohlášení úpadku. Dlužník přitom nemá žádné pohotové finanční prostředky ani jiný hodnotnější majetek zajišťující získání okamžitých prostředků pro potřeby řízení, zejména na činnost insolvenčního správce. Za této situace je zcela odůvodněna potřeba zálohy na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 IZ. Soud prvního stupně stanovil správně i výši zálohy částkou 50.000 Kč, neboť bylo nutno vzít v úvahu minimální výši odměny insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem v částce 45.000 Kč bez DPH (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a další náklady, zejména hotové výdaje insolvenčního správce, přičemž účelem zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku a umožnit tak insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, a rovněž poskytnout záruku úhrady jeho odměny a hotových výdajů pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty. V daném případě tedy soud prvního stupně s přihlédnutím k majetkovým poměrům dlužníka, které podle obsahu spisu ani později nedoznaly rozhodné změny, shledal, že důvody pro složení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč jsou dány, a tento závěr je zcela správný. Skutečnost, že dlužník že nemá žádné finanční prostředky na zálohu, že hodlá úpadek řešit splátkovým kalendářem a že věřitel DS leasing přikročil k exekuci své pohledávky, není nyní podstatná, svědčí pouze o tom, že dlužník ke svému úpadku postupoval velmi nezodpovědným způsobem.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 26. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Olga Chlebková předseda senátu