2 VSOL 1021/2012-A-11
KSBR 45 INS 29036/2012 2 VSOL 1021/2012-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Renaty anonymizovano , anonymizovano , bytem Soukenická 2154, 688 01 Uherský Brod, o insolvenčním návrhu věřitelky Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Sídliště Olšava 2212/A, 688 01 Uherský Brod 1, zastoupené JUDr. Zdeňkou Pechancovou, advokátkou se sídlem Masarykova 175, 763 26 Luhačovice, rozhodl o odvolání věřitelky proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2012, č.j. KSBR 45 INS 29036/2012-A-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že insolvenční řízení se n e z a s t a v u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení. V důvodech usnesení uvedl, že insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 21.11.2012 se věřitelka domáhala zjištění úpadku dlužnice. Jak soud prvního stupně při zkoumání podmínek řízení zjistil, v době podání insolvenčního návrhu probíhalo insolvenční řízení dlužnice pod sp.zn. KSBR 45 INS 8174/2012. V tomto řízení soud rozhodl tak, že zastavil insolvenční řízení pro nezaplacení zálohy, které bylo věřitelce doručeno dne 2.10.2012, avšak dlužnici se nepodařilo usnesení doručit, a proto rozhodnutí dosud nenabylo právní moci. Vzhledem k tomu, že v dané době probíhalo insolvenční řízení v téže věci, které nebylo dosud pravomocně skončeno, soud prvního stupně postupoval dle ust. § 104 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) a řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podala věřitelka odvolání, aniž by jej blíže odůvodnila.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání věřitelky je důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že věřitelka podala dne 21.11.2012 u soudu prvního stupně vůči dlužnici insolvenční návrh, kterým se domáhala zjištění úpadku dlužnice. Z obsahu spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. KSBR 45 INS 8174/2012 odvolací soud zjistil, že dne 4.4.2012 bylo u Krajského soudu v Brně zahájeno vůči dlužnici insolvenční řízení, a to k návrhu téže věřitelky. Usnesením ze dne 25.9.2012 č.j. KSBR 45 INS 8174/2012 Krajský soud v Brně zastavil insolvenční řízení, přičemž usnesení nabylo právní moci dne 5.12.2012.

Podle ust. § 83 odst. 1 o.s.ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.

Ustanovení § 7 odst. 1 IZ stanoví přiměřené použití občanského soudního řádu pro insolvenční řízení a incidenční spory s jeho vyloučením, pokud by uplatnění příslušných ustanovení občanského soudního řádu mělo vést k popření zásad, na kterých insolvenční řízení spočívá. Účelem insolvenčního řízení (§ 1 IZ) je řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka některým ze zákonem stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových poměrů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Povaha tohoto řízení neumožňuje, aby bylo vedeno současně více insolvenčních řízení vůči témuž dlužníkovi, byť na základě insolvenčního návrhu podaného různými navrhovateli (věřiteli či samotným dlužníkem).

S ohledem na uvedené lze přisvědčit soudu prvního stupně, že v dané věci ke dni jeho rozhodnutí byla dána překážka litispendence (věci zahájené) jako neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, a to zahájeným insolvenčním řízením dne 4.4.2012, pod sp. zn. KSBR 45 INS 8174/2012 vůči dlužnici, a proto byl odůvodněn postup podle ust. § 104 odst. 1 věty první o.s.ř. pro zastavení insolvenčního řízení.

V době, kdy rozhoduje odvolací soud (ustanovení § 154 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř.) řízení, které vytvářelo překážku litispendence, je již pravomocně skončeno zastavením insolvenčního řízení. Nutno tedy konstatovat, že překážka litispendence

(před pravomocným zastavením řízení v později zahájené věci) ke dni vydání rozhodnutí odvolacího soudu je již odstraněna, v důsledku čehož nic nebrání soudu prvního stupně v tom, aby pokračoval v řízení.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že řízení se nezastavuje (§ 220 odst. 1 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a věřitelce se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 17. ledna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu