2 VSOL 1020/2016-A-20
KSBR 29 INS 27444/2015 2 VSOL 1020/2016-A-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužníků Dušana anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo 74363239 a Kataríny anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo 01088378, oba bytem v Čelčicích 57, PSČ 798 23, o insolvenčním návrhu dlužníků, rozhodl o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.6.2016, č. j. KSBR 29 INS 27444/2015-A-15,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) uložil dlužníkům zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužníci v podaném insolvenčním návrhu uvedli, že některé závazky pochází z podnikání. Insolvenční soud je vyzval k doplnění insolvenčního návrhu tak, aby výslovně označili závazky vzniklé v souvislosti s jejich podnikatelskou činností a ohledně závazků z podnikání uvedli a doložili takové skutečnosti, z nichž bude vyplývat, že závazky z podnikání nebrání uplatnění institutu oddlužení ve smyslu § 389 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ). Dlužníci podáním ze dne 2.12.2015 neoznačili závazky vzniklé z jejich podnikatelské činnosti, neuvedli ani nedoložili konkrétní skutečnosti, opravňující podání insolvenčního návrhu vzhledem k existenci závazků z podnikání. Uvedli pouze, že své věřitele písemně informovali o podání insolvenčního návrhu a vyzvali je k vyjádření se k řešení jejich úpadku ve formě oddlužení. Žádný z těchto věřitelů do té doby nic nenamítal, v dané době jim nebylo známo, že by některý z věřitelů nesouhlasil s oddlužením, proto předpokládali, že námitky nemají a s oddlužením zřejmě souhlasí. Věřitel-Česká průmyslová zdravotní pojišťovna insolvenčnímu soudu sdělil, že s řešením úpadku isir.justi ce.cz dlužníků formou oddlužení souhlasí. Věřitel ČR-Česká správa sociálního zabezpečení sdělil, že za dlužníkem Dušanem anonymizovano neeviduje žádnou pohledávku, vůči Kataríně anonymizovano eviduje pohledávku v celkové výši 33.894 Kč, na veškeré pohledávky uplatnil zástavní právo na nemovitostech v majetku dlužníka. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky sdělila, že vůči dlužníku Dušanu anonymizovano eviduje nedoplatek na pojistném včetně penále ve výši 133.903,-Kč, na část pohledávky je uplatněno zástavní právo na nemovitostech ve vlastnictví dlužníka, nezajištěná zůstává pohledávka ve výši 52.418,-Kč. Tento věřitel výslovný souhlas s oddlužením dlužníků neudělil, k žádosti dlužníka o souhlas s řešením úpadku formou oddlužení uvedl, že nelze komplexně vyhodnotit žádost o povolení řešení úpadku oddlužením a nechává další postup na zvážení insolvenčního soudu. Insolvenční soud odkázal na § 389 odst. 2 IZ a uzavřel, že by musel v souladu s § 390 odst. 3 IZ návrh dlužníků na povolení oddlužení odmítnout, neboť nebylo prokázáno, že dlužníci jsou osobami oprávněnými podat návrh na povolení oddlužení a současně rozhodnout o způsobu řešení úpadku dlužníků konkursem. Ze seznamu dlužníků vyplývá, že dlužníci vlastní pouze věci osobní potřeby a nemovitosti, které jsou předmětem zajištění. Protože nelze předpokládat, že by prvotní výdaje na činnost insolvenčního správce bylo možné pokrýt z majetku ve vlastnictví dlužníků. Insolvenční soud tedy podle § 108 odst. 2 IZ uložil dlužníkům povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč a současně vysvětlil smysl této zálohy a odůvodnil její výši.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání, ve kterém uvedli, že na výzvu soudu sdělili, že závazky z podnikání mají vůči České správě sociálního zabezpečení, identifikační číslo 00006963, sídlem v Praze, Křížová 25, PSČ 225 08, Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, identifikační číslo 41197518, sídlem v Praze, Orlická 2020/4, PSČ 130 00 a České průmyslové zdravotní pojišťovně, identifikační číslo 47672234, sídlem v Ostravě, Jeremenkova 11, PSČ 703 00. Učinili tak prostřednictvím doložení podacích lístků od dopisů, které těmto věřitelům z podnikání zaslali. Jiné závazky z podnikání nemají. Dle dlužníků z vyjádření věřitelů vyplývá, že nechávají další postup v řízení na zvážení insolvenčního soudu, přičemž výslovné námitky proti jejich oddlužení nepodali. Proto se domnívají, že věřitelé VZP ČR i ČSSZ, jejichž pohledávky pochází z podnikání, nemají námitek proti řešení jejich úpadku ve formě oddlužení, prozatím s ním souhlasí a takový závazek tedy nebrání řešení jejich úpadku oddlužením. Dlužníci také poukázali na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 VSPH 242/2015, ve kterém je uvedeno, že k výslovnému nesouhlasu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR soud nemůže přihlédnout, protože uvedený věřitel ze zákona nemůže souhlasit s prominutím svých pohledávek. V podobném postavení je i jejich věřitel ČSSZ ČR nebo VZP ČR. Pokud zákon neumožňuje výslovný souhlas udělit a tento věřitel zároveň nevysloví výslovný nesouhlas nebo nepodá námitky a případné rozhodnutí o povolení oddlužení bude respektovat, domnívají se, že takový závazek povolení oddlužení nebrání (samotná existence závazků vůči institucím, které nemohou výslovně souhlasit s oddlužením, dle insolvenčního zákona nebrání povolení oddlužení). Dlužníci se tedy domnívají,

že jejich závazky z podnikání nebrání povolení oddlužení, tudíž jsou osobami oprávněnými podat návrh na povolení oddlužení. Navrhli napadené usnesení zrušit.

Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami oprávněnými, přezkoumal usnesení insolvenčního soudu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V posuzované věci podali dlužníci insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení doručený insolvenčnímu soudu dne 3.11.2015. V něm uvedli, že Dušan Kišš byl podnikatelem a jeho některé závazky pochází z podnikání. Katarína anonymizovano má aktivní živnostenské podnikání, ovšem již nemá žádný příjem z podnikání a její některé závazky pochází z podnikání. Usnesením ze dne 23.11.2015 vyzval insolvenční soud dlužníky, aby výslovně označili jednotlivé závazky vzniklé v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, ohledně nezajištěných závazků z podnikání uvedli a doplnili takové skutečnosti, z nichž bude vyplývat, že závazky z podnikání nebrání uplatnění oddlužení ve smyslu § 389 IZ. V podání ze dne 30.11.2015 dlužníci sdělili, že své věřitele písemně informovali o zahájení insolvenčního řízení a požádali je o vyjádření k řešení jejich úpadku oddlužením. Žádný z těchto věřitelů ničeho nenamítal a dlužníkům ani nebylo známo, že by některý z věřitelů nesouhlasil s jejich oddlužením, tudíž předpokládají, že věřitelé nemají žádné námitky a s jejich oddlužením zřejmě souhlasí. Přílohou tohoto podání dlužníci učinili podací lístky (od Kataríny anonymizovano pro adresáty OSSZ, Plumlovská 36, PSČ 797 30, a ČPZP, Jeremenkova 11, Ostrava-Vítkovice, PSČ 703 00, dále od Dušana anonymizovano pro adresáta VZP, Orlická 2020/4, Vinohrady, Praha 3, PSČ 130 00). Dne 1.12.2015 obdržel insolvenční soud vyjádření, v němž Česká průmyslová zdravotní pojišťovna uvedla, že souhlasí s řešením úpadku dlužníků formou oddlužení. Věřitel Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení v podání doručeném insolvenčnímu soudu dne 4.12.2015 sdělila, že za Dušanem anonymizovano neeviduje žádnou pohledávku, za Katarínou anonymizovano má pohledávku na pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále z tohoto pojistného v celkové výši 33.894,-Kč a na veškeré pohledávky uplatnil zástavní právo na nemovitostech v majetku dlužníka. Ve vyjádření doručeném insolvenčnímu soudu dne 10.12.2015 věřitel Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, regionální pobočka Ostrava, pobočka pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj, vyčíslil dlužníkovi Dušanovi anonymizovano ke dni 30.11.2015 nedoplatek pojistného včetně penále v částce 133.903,-Kč. Uvedl,

že na část pohledávky ve výši 81.485,-Kč je uplatněno zástavní právo na nemovitostech ve vlastnictví dlužníka. Vzhledem ke stavu insolvenčního řízení nelze vyhodnotit žádost dlužníků o povolení řešení úpadku oddlužení komplexně, nelze ani vyhodnotit, zda část pohledávky bude přihlášena jako zajištěná. Věřitel závěrem uvedl, že nechává další postup na zvážení insolvenčního soudu.

Po vyhodnocení údajů uvedených dlužníky v insolvenčním návrhu a jeho příloh lze předběžně uzavřít, že dlužníci se nachází v úpadku, neboť mají více věřitelů (nejméně dva) a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které nejsou schopni plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, odst. 2 písm. b/ IZ).

Uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení je odůvodněno zejména v těch případech, kdy podle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura jeho majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky k zajištění činnosti insolvenčního správce.

V této souvislosti odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. KSBR 29 INS 15846/2015, 1 VSOL 918/2015 ze dne 24. 9. 2015 (uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 49/2016), ve kterém Vrchní soud v Olomouci formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož má-li dlužník dluh z podnikání, je povinný již v návrhu na povolení oddlužení tvrdit skutečnosti, z nichž v souladu s ustanovením § 389 odst. 2 IZ vyplývá, že dluh z podnikání řešení jeho úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením nebrání. Jestliže dlužník, který má dluh z podnikání, v návrhu na povolení oddlužení ani k výzvě insolvenčního soudu netvrdí skutečnosti, z nichž v souladu s ustanovením § 389 odst. 2 IZ vyplývá, že dluh z podnikání nebrání řešení jeho úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne; totéž platí, má-li důvod, pro který dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, spočívat v tom, že s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde (§ 389 odst. 2 písm. a/ IZ), a dlužník v návrhu na povolení oddlužení uvede, že takový souhlas nemá, nebo vyjde-li před rozhodnutím o návrhu na povolení oddlužení v řízení najevo, že věřitel, o jehož pohledávku jde, s oddlužením nesouhlasí; postup podle ustanovení § 397 odst. 1, věty druhé IZ je v těchto případech vyloučen.

V takto vymezeném skutkovém a judikatorním rámci je v dané věci podstatné, že dlužníci mají vůči věřiteli České průmyslové zdravotní pojišťovně nezajištěný závazek vzniklý z podnikatelské činnosti dlužnice, přičemž tento věřitel s řešením úpadku dlužníků oddlužením vyslovil souhlas. Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení disponuje pohledávkou za dlužníky vzniklou z podnikání dlužnice, která je však pohledávkou zajištěnou. Třetím věřitelem, vůči němuž mají dlužníci závazek podnikatelské činnosti dlužníka, je Všeobecná zdravotní pojišťovna

České republiky. Pohledávka tohoto věřitele je tvořena zajištěnou pohledávkou ve výši 81.485 Kč a nezajištěnou pohledávkou ve výši 52.418 Kč. Pro odpověď na otázku, zda dlužníci jsou osobami oprávněnými podat návrh na povolení oddlužení ve smyslu § 389 odst. 2, písm. a/ IZ, se stalo rozhodným sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 8.12.2015. Odvolací soud ve shodě s insolvenčním soudem nepovažuje toto vyjádření ( věřitel nechává další postup na zvážení insolvenčního soudu ) za výslovný souhlas věřitele s řešením úpadku dlužníků oddlužením.

Lze tedy uzavřít, že insolvenční soud dospěl ke správnému závěru, že dlužníci nejsou osobami oprávněnými podat návrh na povolení oddlužení, proto bude jejich návrh na povolení oddlužení odmítnut (§ 390 odst. 3 IZ) a na majetek dlužníků prohlášen konkurs (§ 396 IZ).

Za popsané situace postupoval insolvenční soud správně, když uložil dlužníkům povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Ze seznamu majetku dlužníků je totiž zřejmé, že nemají k dispozici žádné pohotové finanční prostředky a jejich majetek představují podíly na nemovitostech na LV č. 140, obec Čelčice, katastrální území Čelčice, Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, které jsou předmětem zajišťovacích práv. Dále mají dlužníci ve svém majetku běžné vybavení domácnosti a věci osobní potřeby. Ve vztahu k majetku dlužníků je podstatné, že v dané fázi řízení nelze s jistotou odhadnout hodnotu předmětných nemovitostí a nelze zejména pominout, že se jedná o nemovitosti, které slouží k zajištění závazků dlužníků. Proto by byl výtěžek jejich zpeněžení nejprve použit na úhradu nákladů spojených se správou a zpeněžením nemovitostí a na úhradu zajištěných závazků a teprve poté případně na úhradu dalších nákladů řízení. Proto je zcela odůvodněna potřeba zálohy na náklady insolvenčního řízení podle § 108 IZ. Účel a smysl zálohy na náklady insolvenčního řízení insolvenční soud přiléhavě vysvětlil a správně odůvodnil i její výši.

Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení insolvenčního soudu jako věcně správné potvrdil podle § 219 o. s. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníkům se doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 25. listopadu 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu