2 VSOL 1020/2013-A-9
KSBR 31 INS 26694/2013 2 VSOL 1020/2013-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Mileny anonymizovano , anonymizovano , rodné číslo 8659304437, Újezd u Boskovic 14, PSČ 680 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.10.2013, č. j. KSBR 31 INS 26694/2013-A-4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenční návrh se n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh. V důvodech usnesení uvedl, že dlužnice se domáhala insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 26.9.2013 rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Tvrdila, že má v současné době celkem sedm závazků u více než dvou věřitelů, jež jsou všechny po splatnosti, některé závazky jsou již v exekuci. V seznamu závazků dlužnice uvedla u dvou závazků datum poslední úhrady splátky, ovšem tyto informace nelze zaměňovat s údajem o splatnosti závazků. Dlužnice nesplnila svou povinnost tvrdit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti. Z insolvenčního návrhu nelze zjistit, zda má dlužnice alespoň dva závazky po splatnosti déle než 30 dnů a tyto není schopna hradit. Nevyplývají z něj konkrétní splatnosti jednotlivých závazků (kdy a jaké závazky jsou splatné). Dále dlužnice neosvědčila svou platební neschopnost. Soud tedy postupoval podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), a insolvenční návrh pro vady odmítl. pokračování-2-

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Zopakovala v něm svá tvrzení z insolvenčního návrhu se závěrem, že z těchto tvrzení jasně plyne, že její závazky jsou zesplatněné a s jejich úhradou je v prodlení o více než 30 dnů. Zdůraznila, že všechny údaje a jejich pravdivost stvrdila svým podpisem. Dále polemizovala s odkazem soudu prvního stupně na závěry Nejvyššího soudu uvedené v usnesení sp. zn. 29 NSČR 33/2009 s tím, že její věc není srovnatelná s případem řešeným Nejvyšším soudem, neboť tam uvedený dlužník podal pouze strohý návrh na povolení oddlužení. Dále zdůraznila, že soudu muselo být zřejmé z její tabulky závazků, že pokud má jednorázové dluhy z let 2005, 2008 a z období 2004 až 2009, které doposud nejsou jednorázově splaceny, pak tyto závazky musí být již dávno po splatnosti. Přesné datum splatnosti si již nepamatuje, nicméně dovozuje, že splatnost nastala ve stejném roce, kdy závazek vznikl. Navrhla, aby odvolací soud věc posoudil a vrátil ji k novému projednání soudu prvního stupně.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle ust. § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže a) má více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost). Podle odstavce 2, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu insolvenčního spisu plyne, že dlužnice podala dne 26.9.2013 u Krajského soudu v Brně na předepsaném formuláři insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V bodě 06 návrhu uvedla, že má sedm závazků u více než dvou věřitelů, jež jsou všechny po splatnosti, že u všech závazků je o více pokračování-3-jak 30 dnů v prodlení, neboť všechny její závazky jsou již zesplatněny a požadovány v plné výši, některé již v exekuci. Současně uvedla, že ze seznamu závazků je zřejmé, že zastavila platby svých peněžitých závazků, a to z důvodu zhoršující se finanční situace, kdy musí v prvé řadě financovat své nároky. Proto jí již nezbývají finance pro uspokojení věřitelů, neboť všechny její závazky jsou již po splatnosti. K insolvenčnímu návrhu dlužnice připojila mimo jiné seznam závazků, ve kterém řádně označila sedm svých věřitelů, u všech věřitelů uvedla datum vzniku závazku (převážně rok vzniku), u všech závazků označila přesnou výši aktuálního zůstatku, použití peněz, důvod platební neschopnosti a dále uvedla, že závazek nepopírá a věřitel není osoba dlužnici blízká. U věřitele Radka Šmardy nadto dlužnice uvedla výši splátek, datum úhrady poslední splátky, částku již uhrazenou, částku půjčenou. Totožné údaje uvedla také u věřitele TC DOMOV s.r.o. Připojený seznam závazků podepsala a výslovně prohlásila, že žádný ze závazků nepochází z podnikatelské činnosti a uvedený seznam je správný a úplný.

Návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je podáván na jediném formuláři (předepsaném), ovšem jde obsahově o dva návrhy, pro které jsou zákonem předepsány obsahové náležitosti. Insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení dle ust. § 391 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. Insolvenční soud se proto musí nejprve vypořádat s otázkou, zda insolvenční návrh splňuje podmínky stanovené v ust. § 103 IZ, případně ust. § 104 IZ. Dlužník je dle ust. § 103 IZ zejména v insolvenčním návrhu povinen vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek či hrozící úpadek. Dlužník, který je fyzickou osobou-nepodnikatelem, musí tvrdit konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývají znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 IZ, tedy že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. K vylíčení těchto skutečností je ve formuláři určen zejména bod 06, ovšem při posuzování úplnosti vylíčení rozhodných skutečností lze po obsahové stránce přihlížet i k jiným částem návrhu. Dále platí, že nelze přihlížet ke skutečnostem, které vyplývají pouze z příloh insolvenčního návrhu (a nikoliv návrhu samotného), výjimku však představují seznamy, které je dlužník k insolvenčnímu návrhu povinen připojit a které mají zákonem stanovené obsahové náležitosti (ust. § 104 IZ). K tomu viz zejména usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR R 22/2009, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS, svazek 2, ročník 2011, pod č. R 26/2011.

V posuzované věci je odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že dlužnice skutečnosti osvědčující její úpadek vylíčila v požadovaném rozsahu. Předně dlužnice řádně identifikovala sedm svých věřitelů, ve vztahu ke každému z věřitelů uvedla výši aktuálního zůstatku závazku a rámcově také druh závazku. Dlužnice sice neuvedla přesné datum splatnosti jednotlivých závazků, ovšem vzhledem k tomu, že v samotném insolvenčním návrhu uvedla (a to několikrát), že všechny její závazky (míněno ve vztahu ke všem věřitelům) jsou po splatnosti a u všech závazků je o více jak 30 dnů v prodlení a všechny její závazky pokračování-4-jsou již zesplatněny, je nepochybné, že insolvenční návrh nepostrádá tvrzení dlužnice o tom, že její závazky jsou nejméně 30 dnů po lhůtě splatnosti. Co se týká posledního znaku úpadku, tedy neschopnosti dlužnice své závazky splácet, dlužnice v insolvenčním návrhu jednoznačně uvedla, že zastavila platby svých peněžitých závazků z důvodu zhoršující se finanční situace a z dat úhrady poslední splátky u dvou věřitelů (Radek Šmarda březen 2010, TC DOMOV s.r.o. dne 10.5.2009) zcela nepochybně plyne, že nejméně tyto dva závazky neplní dlužnice více než tři měsíce po lhůtě splatnosti. Z údajů tvrzených v návrhu ve spojení se seznamem závazků dlužnice lze tedy dovodit platební neschopnost dlužnice na základě zákonných domněnek stanovených v ust. § 3 odst. 2 písm. a) a b) IZ.

Lze tedy uzavřít, že dlužnice řádně vylíčila nejen mnohost svých věřitelů, ale i to, že její peněžité závazky jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a dlužnice je není schopna plnit. Insolvenční návrh dlužnice je proto projednatelný, neboť nemá vady, které by odůvodňovaly jeho odmítnutí podle ust. § 128 odst. 1 IZ.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně změnil podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 28. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu