2 VSOL 1014/2013-A-16
KSBR 30 INS 15996/2013 2 VSOL 1014/2013-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Ing. Magdy anonymizovano , anonymizovano , bytem Horní 15, 696 21 Josefov, zastoupené Jakubem Hamanem, bytem Horní 15, 696 21 Josefov, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 30 INS 15996/2013-A-9 ze dne 18.9.2013

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví Krajský soud v Brně zastavil insolvenční řízení. V důvodech rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 21.6.2013 vyzval dlužnici k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení, současně dlužnici poučil o možném zastavení insolvenčního řízení v případě nezaplacení zálohy. Výzva byla dlužnici doručena dne 8.7.2013 a záloha, která měla být uhrazena do 30.7.2013, nebyla zaplacena ani ke dni 12.9.2013. Soud proto postupoval podle ust. § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ), a insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že je ve výkonu trestu a bez finančních prostředků. Její manžel žije z podpory v nezaměstnanosti a není schopen za dlužnici zálohu ve výši 50.000 Kč zaplatit. Navrhla zálohu na náklady insolvenčního řízení snížit a v řízení pokračovat.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. pokračování-2-

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 108 odst. 1 věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Podle odstavce 2, insolvenční soud může určit výši zálohy až do částky 50.000 Kč. Podle odstavce 3, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V přezkoumávané věci se dlužnice insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, který byl doručen Krajskému soudu v Brně dne 26.6.2012, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení. Dále z obsahu spisu plyne, že soud prvního stupně usnesením ze dne 21.6.2013, č. j. KSBR 30 INS 15996/2013-A-5 uložil dlužnici zaplatit do 5 dnů od právní moci usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Současně dlužnici poučil, že nezaplatí-li zálohu ve stanovené lhůtě, může soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit. Proti tomuto usnesení dlužnice nepodala odvolání a poslední den lhůty k zaplacení zálohy uplynul dne 29.7.2013. Dle záznamu účtárny soudu prvního stupně (dokument A-8) nebyla záloha zaplacena ke dni 13.9.2013.

Na základě výše uvedených zjištění je pro posouzení věcné správnosti napadeného usnesení rozhodné, zda dlužnice jako insolvenční navrhovatelka zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatila či nikoliv, a dále skutečnost, zda v mezidobí (v době po vydání rozhodnutí o uložení povinnosti k úhradě zálohy) se majetková situace dlužnice změnila natolik, že trvat na uhrazení zálohy by bylo nadbytečné (například že dlužnice disponuje dostatečnými finančními prostředky, z nichž bude možno bez obtíží hradit hotové výdaje i předpokládanou odměnu insolvenčního správce), případně jsou tu takové okolnosti, pro něž je řešení úpadku dlužnice nezbytné nebo obecně žádoucí. Přitom pravidelným postupem insolvenčního soudu v případě, kdy insolvenční navrhovatel nezaplatí zálohu na náklady insolvenčního řízení, přestože mu byla záloha pravomocně uložena rozhodnutím podle ust. § 108 odst. 1 IZ, by mělo být vydání usnesení o zastavení insolvenčního řízení, neboť náklady insolvenčního řízení (odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce) by neměla být hrazena státem (§ 38 odst. 2 IZ). S přihlédnutím k tomu by mělo být vykládáno i ust. § 108 odst. 3 IZ (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.9.2013, sp. zn. 29 NSČR 39/2013, přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). pokračování-3-

V posuzované věci lze shrnout, že z obsahu spisu nevyplývá, že by se majetková situace dlužnice změnila natolik, že trvat na uhrazení zálohy bude nadbytečné, nebo jsou dány takové okolnosti, pro něž je řešení úpadku dlužnice nezbytné nebo obecně žádoucí. Skutečnost, že dlužnice zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatila (a to ani v průběhu tohoto odvolacího řízení), rovněž plyne zcela nepochybně z obsahu spisu a dlužnice ji nezpochybňuje. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že napadené usnesení o zastavení insolvenčního řízení podle ust. § 108 odst. 3 IZ je věcně správné, a proto je podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 28. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu