2 VSOL 1013/2015-A-24
KSBR 24 INS 27408/2014 2 VSOL 1013/2015-A-24

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužnice: Marcely Čermákové, narozené 30. června 1983, bytem Uhřínov 101, PSČ 594 41, o insolvenčním návrhu věřitele: Ing. Františka Šikla, narozeného 20. prosince 1946, bytem Žďár nad Sázavou, V Zahrádkách 736/24, PSČ 591 01, o odvolání věřitele Ing. Františka Šikla proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. července 2015, č.j. KSBR 24 INS 27408/2014-A-19

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. července 2015, č.j. KSBR 24 INS 27408/2014-A-19 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením krajský soud insolvenční řízení zastavil, neboť nebyla zaplacena záloha na náklady insolvenčního řízení, uložil navrhovateli-věřiteli (dále jen věřitel ), aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na účet soudu nebo kolkovými známkami soudní poplatek ve výši 2.000 Kč za rozhodnutí o insolvenčním návrhu a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání a namítal, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci v samotném uložení povinnosti navrhovatele zaplatit na náklady insolvenčního řízení zálohu ve výši 50.000 Kč. Věřitel je přesvědčen, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, a proto nemělo dojít k zastavení celého insolvenčního řízení. Tvrdil, že prostředky pro potřeby insolvenčního řízení bylo možné zajistit jinak, neboť dlužnice a její manžel mají ve společném jmění manželů nemovitý majetek a lze předpokládat, že prostředky ke krytí nákladů řízení bude možné získat právě ze zpeněžení těchto nemovitostí. Věřitel poukazoval na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2012, č. j. 3 VSPH 559/2012-A-16 a navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil prvnímu soudu k dalšímu řízení.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh věřitel podal dne 9. října 2014, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2 věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč.

Podle § 108 odst. 3 IZ, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že věřitel podal dne 9. října 2014 u soudu prvního stupně insolvenční návrh, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku dlužnice. Usnesením ze dne 1. prosince 2014, č.j. KSBR 24 INS 27408/2014-A-9 krajský soud uložil navrhovateli-věřiteli, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, toto rozhodnutí odvolací soud usnesením č.j. KSBR 24 INS 27408/2014, 2 VSOL 27/2015-A-16 ze dne 27. května 2015 potvrdil a nabylo právní moci 27. května 2015. Podle záznamu účtárny Krajského soudu v Brně nebyla záloha na účet soudu ke dni 3.7.2015 zaplacena a soud insolvenční řízení zastavil.

Z uvedeného je zřejmé, že věřiteli bylo pravomocným rozhodnutím uloženo, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, a proto z tohoto důvodu odvolacímu soudu již nepřísluší v rámci odvolání věřitele proti usnesení o uložení povinnosti zaplatit zálohu přezkoumávat podmínky pro uložení této povinnosti. Pravidelným postupem insolvenčního soudu v případě, kdy insolvenční navrhovatel nezaplatí zálohu na náklady insolvenčního řízení, přestože mu byla záloha pravomocně uložena rozhodnutím dle § 108 odst. 1 IZ, by proto mělo být vydání usnesení o zastavení insolvenčního řízení. Postup opačný, tedy situace, kdy insolvenční soud bude pokračovat v řízení bez uhrazení zálohy, bude přicházet v úvahu především tehdy, změní-li se v mezidobí (v době po vydání rozhodnutí o uložení uhrazení zálohy) majetková situace dlužníka natolik, že trvat na uhrazení zálohy bude nadbytečné (např. prokáže-li se, že dlužník disponuje dostatečnými finančními prostředky, z nichž bude možno bez obtíží hradit hotové výdaje i předpokládanou odměnu insolvenčního správce). Případy, kdy důvody pro složení zálohy nepominou, záloha uhrazena nebude, a přesto bude insolvenční soud pokračovat v řízení, by měly být spíše výjimečné, mělo by jít především o situace, kdy řešení úpadku určitého subjektu bude obecně žádoucí. K výkladu ustanovení § 108 odst. 3 IZ lze proto uzavřít, že neuhradí-li insolvenční navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení, která mu byla uložena pravomocným rozhodnutím dle ustanovení § 108 odst. 1 IZ, insolvenční soud řízení zastaví, ledaže by se ukázalo, že trvat na uhrazení zálohy je nadbytečné nebo tu jsou takové okolnosti, pro něž je řešení úpadku dlužníka nezbytné nebo obecně žádoucí (srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 NSČR 39/2013, ze dne 27.9.2013)

Odvolací soud se touto otázkou zabýval a konstatuje, že v řízení nevyšla najevo žádná okolnost, která by odůvodňovala jiný postup, než je zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy dle § 108 odst. 3 IZ, zejména z obsahu spisu nevyplývá, že by došlo ke změně majetkové situace dlužnice tak, že by zde byly dostatečné finanční prostředky, z nichž bude možno bez obtíží hradit hotové výdaje i předpokládanou odměnu insolvenčního správce.

Na základě uvedeného odvolací soud dospěl k závěru, že napadené usnesení o zastavení insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 odst. 3 IZ je věcně správné, a proto je podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 26. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Jitka Jahodová předseda senátu