2 VSOL 1/2012-A-11
KSBR 28 INS 21725/2011 2 VSOL 1/2012-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužnice Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Smetanova 2364/20, Znojmo, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24.11.2011, č.j. KSBR 28 INS 21725/2011-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále též jen insolvenční soud či soud ) odmítl insolvenční návrh dlužnice. Na odůvodnění uvedl, že insolvenčním návrhem ze dne 21.11.2011 se dlužnice domáhala rozhodnutí o úpadku a jeho řešení povolením oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu však neuvedla okolnosti osvědčující její úpadek, neboť z jí tvrzených skutečností nevyplývá, že její závazky jsou déle jak 30 dnů po splatnosti. Jediným věřitelem dlužnice se splatnou pohledávkou je dle návrhu Česká televize. Proto s odkazem na ustanovení § 103 odst. 1 a 2, § 128 odst. 1 a § 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále též jen IZ ), insolvenční soud návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Tvrdila, že v insolvenčním návrhu uvedla rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek, neboť z návrhu vyplývají její peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit. Tyto skutečnosti plynou z přílohy připojené k návrhu, v níž uvedla veškeré údaje o svých věřitelích, včetně výše měsíčních splátek a doby, kdy je naposled uhradila. Dále dlužnice uvedla, že sama vychovává jedno dítě, do dluhové pasti se dostala tím, že čerpala úvěry na pokrytí i jejich potřeb, když po rozvodu zůstala bez prostředků a bez práce. Oddlužení je jediná cesta, jak se vyrovnat se svými věřiteli a bez stresu vychovávat své děti. Podle obsahu odvolání se domáhala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že její návrh odmítnut nebude.

Podle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba potvrdit.

Podle § 103 odst. 1 IZ musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30-ti dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

Z ust. § 3 odst. 2 IZ pak vyplývá, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud podle § 128 odst. 1 IZ odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, který byl doručen insolvenčnímu soudu dne 24.11.2011, se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení povolením oddlužení. Jako rozhodující skutečnosti, osvědčující její úpadek, v bodě 6 návrhu uvedla, že má více věřitelů, peněžité závazky více než 30 dnů po splatnosti a tyto není schopna splácet . Celkem má 7 závazků, které není schopna od roku 2010 plnit, z toho jeden závazek je zajištěný, někteří věřitelé již své pohledávky vymáhají, byla zavázána rozsudkem č.j. 5 C 77/2010-51 . Celková výše jejích závazků činí 108.800,-Kč, zajištěný závazek je ve výši 12.900,-Kč. Její mzda činí 9.554,-Kč, pracovní poměr má sjednaný na dobu určitou, a to po dobu mateřské dovolené, která bude ukončena za tři roky. Je nemajetná. V bodě 18 návrhu označila čtyři nevykonatelné nezajištěné závazky, v bodě 19 návrhu jeden zajištěný nevykonatelný závazek a v bodě 20 jeden nezajištěný vykonatelný závazek vůči věřiteli Česká televize. U tohoto závazku uvedla, že se jedná o televizní poplatek dle rozsudku sp. zn. 5 C 77/2010 ve výši 7.960,-Kč. V seznamu závazků, připojeném k návrhu, označila dlužnice šest věřitelů, u tří ze závazků uvedla výši splátky a u dvou z těchto závazků označila datum poslední úhrady (24.1.2011 a 7.11.2011). U všech závazků uvedla výši aktuálního zůstatku s tím, že žádný z nich nepopírá co do důvodu a výše. Závazek vůči České televizi identifikovala také rozhodnutím, kterým byl přisouzen, a to spisovou značkou rozsudku 5 C 77/2010 .

Dlužnice podala insolvenční návrh z důvodu svého již nastalého úpadku. Rozhodujícími skutečnostmi osvědčujícími její úpadek ve smyslu § 104 odst. 2 IZ jsou proto taková tvrzení v jejím návrhu, ze kterých bude soud moci dovodit, že a) dlužnice má více věřitelů, b) vůči nim má závazky po dobu delší 30-ti dnů po lhůtě splatnosti, c) tyto závazky není schopna plnit. V posuzované věci dlužnice tvrdí že má závazky vůči šesti věřitelům. Tvrzení o více věřitelích proto její návrh obsahuje (§ 3 odst. 1, písm. a/ IZ). Dlužnice však v návrhu ani v seznamu závazků netvrdí nic o tom, kdy nastala splatnost jejích závazků. Z tvrzení, že závazek vůči České televizi již byl přiznán v soudním řízení, které dle spisové značky rozsudku muselo být zahájeno již v roce 2010 (insolvenční návrh byl podán 24.11.2011), lze dovozovat, že tento jediný závazek musel být splatný nejpozději do 31.12.2010 a tedy ke dni podání návrhu již musel být více než 30 dnů po splatnosti. O splatnosti jejích závazků vůči dalším věřitelům však z návrhu ani seznamu závazků neplyne nic. Z data poslední úhrady splátky dvou závazků a výše splátky ve vztahu ke třem z nich, nelze, ve vztahu k již existujícímu úpadku, dovozovat nic. Dlužnice totiž neuvedla, kdy byla s věřiteli, vůči nimž hradila své závazky ve splátkách, dohodnuta splatnost jednotlivých splátek a tak nelze usuzovat, jak dlouho po splatnosti jsou jednotlivé splátky závazků dlužnice vůči těmto věřitelům. Z tvrzení o výši splátek vůči třem věřitelům, vůči nimž svůj závazek nesplácí, nelze dovozovat nic konkrétního o tom, že došlo k zesplatnění těchto závazků v celé výši a kdy nastala jejich splatnost. Proto se odvolací soud ztotožnil se soudem prvního stupně v závěru, že insolvenční návrh dlužnice postrádá tvrzení, z nichž by bylo možno dovodit, že její závazky vůči alespoň dvěma věřitelům jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. b/ IZ). Dlužnice v návrhu neuvedla ani konkrétní tvrzení o tom, že své závazky není schopna hradit (§ 3 odst. 1, písm. c/IZ). Lze tedy uzavřít, že splatnost závazku delší než 30 dnů a jeho neplnění po dobu déle než 3 měsíce lze dovodit pouze u závazku (jednoho) vůči České televizi.

Insolvenční návrh dlužnice tak postrádá vylíčení rozhodujících skutečností osvědčující její úpadek ve smyslu § 3 odst. 1, písm. b) a c) IZ. Jedná se o návrh vadný a nelze postupovat jinak, než jej podle § 128 odst. 1 IZ odmítnout. Rozhodnutí insolvenčního soudu je věcně správné, a proto je odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Dlužnici ovšem nebrání nic v tom, aby opětovně podala další, nyní již řádný, insolvenční návrh tak, aby byla schopna uspořádat své majetkové vztahy k osobám, dotčeným jejím úpadkem.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které se podává ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ), k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

V Olomouci dne 22.března 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu