č. j. 2 Azs 9/2005-36

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: T. D. O., zastoupeného Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem se sídlem Františkánská 7, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, PP 21/OAM, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2004, sp. zn. 36 Az 723/2003,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen stěžovatel ) brojí kasační stížností proti v záhlaví označenému usnesení krajského soudu, kterým soud zastavil řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 10. 6. 2003, č. j. OAM-4689/CU-09-ZA08-2003, o neudělení azylu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

Podle ustanovení § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Ze spisu vyplývá, že Krajský soud v Brně stěžovateli usnesením ze dne 23. 2. 2004, č. j. 36 Az 723/2003-16, ustanovil opatrovníka-paní B. S., neboť při doručování písemností soudem na adresu stěžovatele uvedenou v žalobě ze dne 7. 7. 2003 (P. s. Z. u B.) byly tyto zásilky opakovaně vráceny s tím, že stěžovatel se z této adresy odstěhoval bez udání adresy, když předmětné azylové zařízení svévolně opustil.

V záhlaví označené usnesení krajského soudu proto bylo doručeno opatrovnici stěžovatele, a to dne 18. 3. 2004 (č. l. 14), a tento den je také právně významný pro počítání citované lhůty dvou týdnů k podání kasační stížnosti. Na této skutečnosti nic nemění ani to, že předmětné usnesení si stěžovatel osobně vyzvedl u krajského soudu až dne 8. 11. 2004. Kasační stížnost podaná osobně k Nejvyššímu správnímu soudu dne 11. 11. 2004 (č. l. 22), tak byla podána zjevně opožděně. Tuto opožděnost nelze s ohledem na výše uvedené prominout.

Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost [§ 46 odst. 1 písm. b), § 120 s. ř. s.].

Podle ustanovení § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. 1. 2005

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu