č. j. 2 Azs 83/2006-90

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: V.S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2006, č. j. 36 Az 218/2004-65,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou na poštu dne 20. 3. 2006 se žalobce (dále jen stěžovatel ) domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2004, č. j. OAM-2295/VL-19-ZA07-2004. Tímto správním rozhodnutím nebyl stěžovateli udělen azyl pro nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Současně bylo rozhodnuto, že se na něj nevztahuje překážka vycestování podle § 91 téhož zákona.

Ze soudního spisu, konkrétně z doručenky na č. l. 70, vyplynulo, že právní zástupkyni stěžovatele pro řízení před krajským soudem Mgr. K. K., advokátce se sídlem Č.16, B., ustanovené stěžovateli usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14. 7. 2005, č. j. 36 Az 218/2004-20, bylo napadené rozhodnutí krajského soudu doručeno prostřednictvím držitele poštovní licence dne 20. 2. 2006.

Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., v platném znění (dále jen s. ř. s.) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty. Podle odst. 4 téhož paragrafu je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení, tedy pondělí 20. 2. 2006. Poslední den lhůty připadá na pondělí 6. 3. 2006, kdy také lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula. Kasační stížnost podaná na poštu až 20. 3. 2006 byla tedy podána opožděně.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti, tzn. z hlediska splnění podmínek řízení. V případě, že by Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost přípustnou, rozhodoval by následně o její přijatelnosti podle § 104a s. ř. s. Stěžovatelka však kasační stížnost podala opožděně, a ta je tedy nepřípustná.

Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo než kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b), § 120 s. ř. s. odmítnout.

Podle § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. května 2006

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu