č. j. 2 Azs 65/2006-43

USNES EN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: D. T. H., zastoupeného Mgr. Matúšem Bónou, advokátem se sídlem Novobranská 14, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 3, PP 21/OAM, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 10. 2005, č. j. 14 Az 349/2004-26,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem napadeným rozsudkem zamítl žalobu žalobce (dále jen stěžovatel ) brojící proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 14. 5. 2004, č. j. OAM-713/VL-19-C07-2004, o neudělení azylu podle ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

Stěžovatel napadá tento rozsudek krajského soudu kasační stížností (sepsanou jeho právním zástupcem), v níž se však omezuje toliko na konstatování, že podává kasační stížnost, spojenou se žádostí o odkladný účinek, a v dalším pouze upozorňuje na špatné obecné společensko hospodářské poměry v zemi původu, projevující se i diskriminací některých sociálních skupin. Opomenuty údajně zůstaly rovněž humanitární aspekty jeho případu (pobyt matky v ČR).

Z obsahu kasační stížnosti je tak zřejmé, že nesplňuje základní náležitosti ve smyslu ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. Proto krajský soud stěžovatele usnesením ze dne 19. 12. 2005, č. j. 14 Az 349/2004-35, které zástupce stěžovatele obdržel dne 23. 12. 2005, vyzval k uvedení konkrétních důvodů kasační stížnosti ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s., a dále aby předložil speciální plnou moc k zastupování v tomto řízení. Zároveň stěžovatele poučil o tom, že pokud nebude kasační stížnost doplněna, a to ve lhůtě jednoho měsíce, Nejvyšší správní soud ji odmítne.

Stěžovatel však ve stanovené době tyto vady podání neodstranil.

Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení § 46 odst.1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl, protože přes výzvu soudu nebyly odstraněny vady návrhu, přičemž řádné (tj. projednatelné) podání představuje jednu ze základních podmínek řízení.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. dubna 2006

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu